Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Firmám chybí pracovníci, uchazečů z ciziny je o třetinu méně

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Na pozice v českých firmách se nyní hlásí o třetinu méně uchazečů z ciziny než v době před pandemií, podnikům tak chybí pracovníci. Jedním z důvodů je pandemická situace, která výrazně komplikuje a o dva až tři týdny prodlužuje náborový proces uchazečů ze zahraničí, kteří jsou v mnoha oborech nezastupitelní, uvedl ředitel personálních agentur Grafton Recruitment a GI Group Martin Malo.

Vzhledem k nepříznivému vývoji navíc tito kandidáti často Česko považují za rizikové, a proto jejich zájem ucházet se zde o zaměstnání klesá. Ještě v roce 2019 byl podíl zaměstnaných cizinců v ČR 13 procent, každý osmý zaměstnanec byl tedy ze zahraničí. Během jarní vlny však odjelo až 200.000 zahraničních zaměstnanců, což mnoha firmám velmi komplikuje situaci.

"Jsou zde stále obory a zaměstnání, které nejsou pro české zaměstnance atraktivní, nebo nám na daná místa chybí vyučení specialisté. Jde jak o technické, IT či ekonomické profese s nutností znalosti cizích jazyků, tak i o řemeslníky se specializací na elektro, lakýrníky, svářeče či výrobní dělníky," upozornil Malo.

Většina společností, které byly dlouhodobě zvyklé zaměstnávat cizince, s jejich prací počítají i do budoucna. Jde zejména o firmy z výrobních oborů, stavebnictví a z podnikových a zákaznických služeb. Tento sektor je největším zaměstnavatelem kvalifikovaných cizinců v zemi, podle asociace ABSL tvoří zahraniční experti již 48 procent všech jeho zaměstnanců.

Současná pandemická situace nábor zahraničních pracovníků velmi ztěžuje. "Nyní je složitý zejména příjezd zaměstnanců, který bývá často komplikovaný jak pravidly tranzitu v jednotlivých zemích EU, tak nutností testovat zaměstnance na covid-19. V některých lokalitách je totiž mnohdy velmi obtížné získat termín na test, vysvětlil Malo.

Dalším problémem je klesající zájem cizinců o ČR. "Mnoho cizinců považuje práci u nás za rizikovou. Renomé ČR jako bezpečné země tím utrpělo v zahraničí obrovský šrám," podotkl Malo.

I v oboru podnikových služeb firmy začínají vnímat riziko odlivu mozků a snaží se udržet zahraniční pracovníky, kteří zde již pracují, a motivovat je, aby kvůli pandemii neopouštěli ČR, kde jsou vystaveni vyššímu riziku než ve svých domovských zemích. "Vysoce kvalifikovaní lidé budou stále více zvažovat, zda pracovat v jedné z nejvíce postižených zemí. Právě odliv lidského kapitálu může mít velký vliv nejen na rozvoj oboru podnikových služeb, ale také na příliv nových investic," doplnil Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL, která v ČR sdružuje firmy poskytující zákaznické, podnikové a IT služby.

Kvůli nedostatku zahraničních pracovníků některé firmy zvažují přesun výroby či její části do východní Evropy. Takový krok by ale měl za následek i razantní propuštění českých zaměstnanců. Mnoho firem řeší problém s nedostatkem lidí investicemi do výrobních procesů. "Jarní komplikace, kdy nebylo možné zaměstnávat pracovníky na schengenská víza, zapříčinily zrychlení investic do digitalizace, průmyslu 4.0 nebo umělé inteligence. To bude mít za následek nahrazení některých pracovních míst novými technologiemi," uzavřel Malo.

Témata:  firmy práce

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.