Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Firmám chybí pracovníci, uchazečů z ciziny je o třetinu méně

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Na pozice v českých firmách se nyní hlásí o třetinu méně uchazečů z ciziny než v době před pandemií, podnikům tak chybí pracovníci. Jedním z důvodů je pandemická situace, která výrazně komplikuje a o dva až tři týdny prodlužuje náborový proces uchazečů ze zahraničí, kteří jsou v mnoha oborech nezastupitelní, uvedl ředitel personálních agentur Grafton Recruitment a GI Group Martin Malo.

Vzhledem k nepříznivému vývoji navíc tito kandidáti často Česko považují za rizikové, a proto jejich zájem ucházet se zde o zaměstnání klesá. Ještě v roce 2019 byl podíl zaměstnaných cizinců v ČR 13 procent, každý osmý zaměstnanec byl tedy ze zahraničí. Během jarní vlny však odjelo až 200.000 zahraničních zaměstnanců, což mnoha firmám velmi komplikuje situaci.

"Jsou zde stále obory a zaměstnání, které nejsou pro české zaměstnance atraktivní, nebo nám na daná místa chybí vyučení specialisté. Jde jak o technické, IT či ekonomické profese s nutností znalosti cizích jazyků, tak i o řemeslníky se specializací na elektro, lakýrníky, svářeče či výrobní dělníky," upozornil Malo.

Většina společností, které byly dlouhodobě zvyklé zaměstnávat cizince, s jejich prací počítají i do budoucna. Jde zejména o firmy z výrobních oborů, stavebnictví a z podnikových a zákaznických služeb. Tento sektor je největším zaměstnavatelem kvalifikovaných cizinců v zemi, podle asociace ABSL tvoří zahraniční experti již 48 procent všech jeho zaměstnanců.

Současná pandemická situace nábor zahraničních pracovníků velmi ztěžuje. "Nyní je složitý zejména příjezd zaměstnanců, který bývá často komplikovaný jak pravidly tranzitu v jednotlivých zemích EU, tak nutností testovat zaměstnance na covid-19. V některých lokalitách je totiž mnohdy velmi obtížné získat termín na test, vysvětlil Malo.

Dalším problémem je klesající zájem cizinců o ČR. "Mnoho cizinců považuje práci u nás za rizikovou. Renomé ČR jako bezpečné země tím utrpělo v zahraničí obrovský šrám," podotkl Malo.

I v oboru podnikových služeb firmy začínají vnímat riziko odlivu mozků a snaží se udržet zahraniční pracovníky, kteří zde již pracují, a motivovat je, aby kvůli pandemii neopouštěli ČR, kde jsou vystaveni vyššímu riziku než ve svých domovských zemích. "Vysoce kvalifikovaní lidé budou stále více zvažovat, zda pracovat v jedné z nejvíce postižených zemí. Právě odliv lidského kapitálu může mít velký vliv nejen na rozvoj oboru podnikových služeb, ale také na příliv nových investic," doplnil Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL, která v ČR sdružuje firmy poskytující zákaznické, podnikové a IT služby.

Kvůli nedostatku zahraničních pracovníků některé firmy zvažují přesun výroby či její části do východní Evropy. Takový krok by ale měl za následek i razantní propuštění českých zaměstnanců. Mnoho firem řeší problém s nedostatkem lidí investicemi do výrobních procesů. "Jarní komplikace, kdy nebylo možné zaměstnávat pracovníky na schengenská víza, zapříčinily zrychlení investic do digitalizace, průmyslu 4.0 nebo umělé inteligence. To bude mít za následek nahrazení některých pracovních míst novými technologiemi," uzavřel Malo.

Témata:  firmy práce

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.