Evropská ekonomika začala letošní rok mírným zlepšením, když v 1. čtvrtletí zaznamenala mírný růst o 0,3 % ve srovnání s posledním čtvrtletím roku 2023. Tento nárůst je přičítán mírnému uvolnění inflačního tlaku na spotřebitele a stagnaci německé ekonomiky, přičemž největší kontinent začíná ukazovat skromné známky oživení.
KOMENTÁŘ Vladimíra Pikory: Mezinárodní měnový fond (MMF) v dubnu aktualizoval svoji prognózu a řekl nám, jaký očekává vývoj hlavních ekonomik světa. Nabídl obrázek, který ovšem není pěkný. Data ukazují, že Evropa se stává skanzenem. Budeme mít další slabý rok, kdy se budeme pohybovat těsně nad nulou, zatímco jiným se bude dařit lépe. Nůžky mezi námi a Ruskem se podle dat přivřou. Tak to ale přece být nemělo.
KOMENTÁŘ Lukáše Kovandy: Existují velké, burzovně obchodované firmy, jejichž akcie si snadno – na pár kliknutí – může pořídit i našinec. Jde třeba o Apple, Amazon nebo Microsoft. No, a pak existují také velké, burzovně obchodované firmy, jejichž akcie si Čech prakticky pořídit nemůže.
Spotřebitelům v Česku se rychle vrací důvěra v ekonomiku. V dubnu je jejich nálada v tomto směru lepší, než odpovídá dlouhodobému průměru let 2003 až 2023; přitom lepší než dlouhodobě průměrnou náladu mají čeští spotřebitelé poprvé za celé období od podzimu 2021.
Mezinárodní měnový fond (MMF) se v minulém týdnu nezvykle ostře pustil do Spojených států. Vadí mu jejich rozhazovačnost. Ta jim prý sice dopomáhá k impresivnímu ekonomickému růstu, leč není dlouhodobě udržitelná. Přílišné výdaje Washingtonu mohou podle MMF celosvětově opětovně zvýšit inflaci a ohrozit rozpočtovou a finanční stabilitu. Jinými slovy, hrozí, že za velké americké dluhy nakonec zaplatíme všichni – ať už krizemi či pořádnou inflací.
Komentář Tomáše Volfa: Domácí maloobchodní tržby meziročně rostou už čtyři měsíce v řadě a v únoru šly nahoru o 1,6 %. Po dlouhých 18 měsících poklesu můžeme říct, že Češi začali utrácet. Meziměsíčně se však snížily o 0,8 %.
Komentář Lukáše Kovandy: Česku se loni v posledním čtvrtletí podařilo snížit zadlužení v poměru k HDP na nejnižší úroveň od druhého čtvrtletí roku 2022, a sice na úroveň rovných 44 procent HDP. Jedná se dosud o nejpřesvědčivější náznak toho, že se vývoj zadlužení tuzemské ekonomiky stabilizuje a že konečně dochází k plné absorpci šoků, které jejím veřejným financím uštědřily nejprve a nejzávažněji covidová pandemie a posléze také dopady války na Ukrajině a energetické drahoty.
Komentář: Bude rok 2024 rokem kovů? Zlato právě dosáhlo nového rekordního maxima díky silné maloobchodní poptávce a rekordním nákupům centrálních bank. S vyhlídkou na snížení sazeb v USA ještě v tomto roce by mohlo dojít k dalšímu posílení, říká Ole Hansen, hlavní komoditní stratég Saxo Bank.
Komentář ekonoma Vladimíra Pikory: V poslední době se bojím dělat si legraci. Vymyslím nějakou absurdní blbost a řeknu ve vtipu, že to jednou bude povinné ze zákona. A ono se to po pár letech opravdu stane, což už vůbec není vtipné. Raději si proto už srandu nedělám. Příkladem může být zákon o genderové rovnosti, jehož českou podobu připravuje úřad ministra pro evropské záležitosti.
Novela zákoníku práce v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP a DPČ) přinesla v posledním roce velké změny. Další změny u dohod o provedení práce (DPP) mají přijít od 1. července 2024. Dohodáře tentokrát příliš nepotěší, mohou totiž přijít o část výdělku.
Příchod Obecné umělé inteligence (AGI) na úrovni člověka bude bezpochyby představovat zásadní zlom v dějinách lidstva a přinese dalekosáhlé změny v ekonomice a oblasti informačních technologií. AGI zcela přetvoří způsob, jakým pracujeme, komunikujeme a žijeme. Jaké to s sebou přinese potencionální změny?
Komentář Lukáše Kovandy: Poprvé od července 2009 se na světě nenachází ani jediná centrální banka, která by měla svoji základní úrokovou sazbu v záporu. Japonská centrální banka dnes totiž svoji sazbu zvýšila z úrovně -0,1 procenta do pásma od nuly do 0,1 procenta. Sazbu zvyšovala poprvé po sedmnácti letech.
Komentář Lukáše Kovandy: Lednové maloobchodní tržby překonaly veškerá očekávání. Meziročně totiž stouply o 2,4 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů počítali s nárůstem jen 0,5 procenta. Našli se i tací, kteří vyhlíželi meziroční mírný pokles maloobchodních tržeb.
Komentář Vladimíra Pikory: Český statistický úřad dnes zveřejnil data o únorové inflaci. Spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,3 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle doprava a v oddíle rekreace a kultura. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v únoru o 2,0 %, což bylo o 0,3procentního bodu méně než v lednu.
Komentář Lukáše Kovandy: Přestupný rok má na ekonomiku samozřejmě vliv. Je to jeden den „k dobru“. Ovšem „k dobru“ jak pro koho. Na přestupném roce, tedy na dnešním dni „navíc“, vydělávají extra peníze třeba lidé, kteří jsou placeni od hodiny. Naopak zaměstnanci, kteří pobírají standardní měsíční mzdu či plat, ostrouhají. Dá se však říci, že dnes pracují zadarmo?
Lednová inflace činila 2,3 procenta v meziročním vyjádření a rovná 1,5 procenta ve vyjádření meziměsíčním. Poprvé za celé období od června 2021 tak skončila v tolerančním pásmu ČNB pro cílování inflace. Je nejnižší od března 2021. Lednová inflace do značné míry určí i letos, podobně jako loni, úroveň celkové inflace, tedy průměrné celoroční míry inflace. Ta by tak letos měla činit 2,3 procenta, což značí znatelný pokles oproti loňským 10,7 procenta.
Euro nyní stojí přes 25,20 Kč. Jak moc je koruna slabá? Za korunu teď tedy koupíme zhruba 0,04 eura. Je to pořád více než v předcovidových a předválečných letech 2018 a 2019, kdy se za jednu korunu dalo průměrně pořídit jen 0,039 eura. Víceméně ale tedy platí, že za korunu dnes koupíme zhruba stejné množství eura jako tehdy.
Komentář Vladimíra Pikory: Kapitalismus tak postupně mizí. Místo toho, abychom věděli, jak to bude s budoucností energetiky, máme zde jen spekulace.
Zákonodárci se v závěru loňského roku činili a od 1. ledna platí, nebo v průběhu roku platit začne řada změn. Týká se to hlavně spoření na penzi a vzniku dlouhodobého investičního produktu (DIP), ale i hypoték, povinného ručení nebo stavebního spoření. Podívejme se přehledně na jednotlivé změny společně s expertem na legislativu a compliance Janem Pivodou z Broker Trustu.
Pohonné hmoty v Česku přestaly po zhruba třech měsících zlevňovat. V uplynulém týdnu stoupla jak cena benzínu, tak nafty. Vyčerpal se totiž potenciál, který dosud poskytovalo snižování cen ropy na světovém trhu.
Ve svém vánočním projevu se premiér Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Z nich se zaměřil zejména na inflaci. „Příští rok skončí neustálé zdražování,“ slibuje premiér. To ovšem není pravda. Zdražování bude pokračovat, jen pomalejším tempem než letos nebo loni. A sice – nejpravděpodobněji – tempem zhruba třetinovým v porovnání s letoškem a přibližně pětinovým v porovnání s loňskem.
Komentář Lukáše Kovandy: Česká republika vykazovala letos v listopadu vůbec nejvyšší míru meziroční inflace v celé EU. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil Eurostat. Takzvaná harmonizovaná inflace – tedy inflace srovnatelná napříč unijními zeměmi – dosáhla v listopadu v Česku meziroční úrovně rovných osmi procent. Inflace v Česku tak převyšuje dokonce i inflaci v druhém Maďarsku (viz graf níže). Nejnižší inflaci hlásí Belgie, kde se už ceny dokonce meziročně propadají, a to o 0,8 procenta. Průměr EU pak odpovídá hodnotě 3,1 procenta.
Komentář Vladimíra Pikory: Český statistický úřad dnes zveřejnil inflaci za listopad. Spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,1 % a meziročně o 7,3 %, což bylo o 1,2procentního bodu méně než v říjnu. To je dobrý výsledek.
1. května 2024 21:54
1. května 2024 21:18
1. května 2024 16:08
1. května 2024 15:37
1. května 2024 15:25
1. května 2024 15:10
1. května 2024 14:30
1. května 2024 14:22
1. května 2024 14:11
1. května 2024 13:45
30. dubna 2024 21:13
30. dubna 2024 20:50
30. dubna 2024 16:34
30. dubna 2024 11:53
30. dubna 2024 10:56
30. dubna 2024 10:43
KOMENTÁŘ Vladimíra Pikory: Mezinárodní měnový fond (MMF) v dubnu aktualizoval svoji prognózu a řekl nám, jaký očekává vývoj hlavních ekonomik světa. Nabídl obrázek, který ovšem není pěkný. Data ukazují, že Evropa se stává skanzenem. Budeme mít další slabý rok, kdy se budeme pohybovat těsně nad nulou, zatímco jiným se bude dařit lépe. Nůžky mezi námi a Ruskem se podle dat přivřou. Tak to ale přece být nemělo.
Zdroj: Marie Dvořáková
