Ekonom Lukáš Kovanda: Inflace dramaticky klesla

Přijatelná prognózovaná úroveň lednové inflace vychází z předpokladu poměrně mírného přecenění začátku letošního roku, zejména v oblasti cen energií. Citelný nárůst regulované složky cen energií sice působí proinflačně, nicméně burzovní ceny energií naopak vykazují znatelný protiinflační tlak. V lednu navíc klesaly ceny většiny potravin, a to jak kvůli předchozím dramatickém snížení výrobních cen zemědělců, jež je jedno z nejvýraznějších v historii ČR, tak i kvůli snížení DPH na potraviny, které vstoupilo v platnost začátkem roku s konsolidačním balíčkem. Proinflačně ale působil vývoj cen v oblasti gastronomických provozů, které se kromě jiného musely popasovat s poměrně výrazným navýšením DPH u čepovaného piva. Stěžejním důvodem přijatelné lednové míry inflace je ale odeznění efektu energetického úsporného tarifu, jenž v posledních třech měsících roku 2022 inflaci statisticky snížil, takže ji v posledních třech měsících loňska zase v meziročním pohledu opticky navyšoval. Tato zkreslení však už z letošní lednové inflace vymizela, což výrazně přispívá k citelnému poklesu meziroční inflace mezi prosincem 2023 (6,9 procenta) a lednem 2024 (ona 2,3 procenta).    

Inflace v ČR je tedy nižší než na Slovensku (předběžný údaj Eurostatu je 4,3 procenta, dle slovenských statistiků je 3,9  procenta,), v Rakousku (Eurostat má rovněž 4,3 procenta), v Polsku (odhad trhu je 4,1 procenta,) i než v Maďarsku (tam již lednová inflace byla zveřejněna, činí 3,8 procenta,). V Německu je lednová inflace podle tamních statistiků 2,9 procenta, a podle odhadu Eurostatu 3,1 procenta. V celé eurozóně byla lednová inflace 2,8 %, jak plyne z předběžných údajů Eurostatu. Inflace v Česku tedy je nižší než v eurozóně.

Koruna v reakci na nová čísla k inflaci znatelně oslabuje. Trh totiž zvyšuje své sázky na výraznou redukci úrokových sazeb ČNB v letošním roce.

Témata:  inflace,  finance,  ekonomika