Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ekonom Lukáš Kovanda: Inflace dramaticky klesla

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Lednová inflace činila 2,3 procenta v meziročním vyjádření a rovná 1,5 procenta ve vyjádření meziměsíčním. Poprvé za celé období od června 2021 tak skončila v tolerančním pásmu ČNB pro cílování inflace. Je nejnižší od března 2021. Lednová inflace do značné míry určí i letos, podobně jako loni, úroveň celkové inflace, tedy průměrné celoroční míry inflace. Ta by tak letos měla činit 2,3 procenta, což značí znatelný pokles oproti loňským 10,7 procenta.

Přijatelná prognózovaná úroveň lednové inflace vychází z předpokladu poměrně mírného přecenění začátku letošního roku, zejména v oblasti cen energií. Citelný nárůst regulované složky cen energií sice působí proinflačně, nicméně burzovní ceny energií naopak vykazují znatelný protiinflační tlak. V lednu navíc klesaly ceny většiny potravin, a to jak kvůli předchozím dramatickém snížení výrobních cen zemědělců, jež je jedno z nejvýraznějších v historii ČR, tak i kvůli snížení DPH na potraviny, které vstoupilo v platnost začátkem roku s konsolidačním balíčkem. Proinflačně ale působil vývoj cen v oblasti gastronomických provozů, které se kromě jiného musely popasovat s poměrně výrazným navýšením DPH u čepovaného piva. Stěžejním důvodem přijatelné lednové míry inflace je ale odeznění efektu energetického úsporného tarifu, jenž v posledních třech měsících roku 2022 inflaci statisticky snížil, takže ji v posledních třech měsících loňska zase v meziročním pohledu opticky navyšoval. Tato zkreslení však už z letošní lednové inflace vymizela, což výrazně přispívá k citelnému poklesu meziroční inflace mezi prosincem 2023 (6,9 procenta) a lednem 2024 (ona 2,3 procenta).    

Inflace v ČR je tedy nižší než na Slovensku (předběžný údaj Eurostatu je 4,3 procenta, dle slovenských statistiků je 3,9  procenta,), v Rakousku (Eurostat má rovněž 4,3 procenta), v Polsku (odhad trhu je 4,1 procenta,) i než v Maďarsku (tam již lednová inflace byla zveřejněna, činí 3,8 procenta,). V Německu je lednová inflace podle tamních statistiků 2,9 procenta, a podle odhadu Eurostatu 3,1 procenta. V celé eurozóně byla lednová inflace 2,8 %, jak plyne z předběžných údajů Eurostatu. Inflace v Česku tedy je nižší než v eurozóně.

Koruna v reakci na nová čísla k inflaci znatelně oslabuje. Trh totiž zvyšuje své sázky na výraznou redukci úrokových sazeb ČNB v letošním roce.

Témata:  inflace finance ekonomika

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

12. června 2026 21:03

23 bilionů korun: Tak velký může být majetek Elona Muska po ocenění SpaceX

Svět má prvního dolarového bilionáře. Pokud dnešní vstup na burz ocení společnost SpaceX na 1,8 bilionu dolarů, jak se předpokládá, podíl jejího zakladatele Elona Muska získá hodnotu 866 miliard dolarů. Když se připočte jeho majetek v Tesle, jde o 1,1 bilionu dolarů, tedy zhruba 23 bilionů korun (roční HDP ČR je zhruba 9 bilionu). 23 bilionů, to je více, než kolik mají dohromady Larry Page, Sergey Brin, Jeff Bezos a Larry Ellison, kteří spolu s Muskem tvoří pětici světově těch úplně nejbohatších. Pokud by se Musk rozhodl svého zmíněného bohatství postupně zbavit tak, že by utrácel milion dolarů (takřka 21 milionů korun) den co den, zabralo by mu to přes 3000 let.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?