Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inflace rychle brzdí. Mnozí se začínají bát deflace

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Komentář Vladimíra Pikory: Český statistický úřad dnes zveřejnil data o únorové inflaci. Spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,3 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle doprava a v oddíle rekreace a kultura. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v únoru o 2,0 %, což bylo o 0,3procentního bodu méně než v lednu.

Za meziměsíčním růstem cen stály zejména ceny pohonných hmot, které si připsaly 4,3 %. Nafta se v únoru na čerpacích stanicích v průměru prodávala za zhruba 38,10 Kč/l a benzín Natural 95 za téměř 37,80 Kč/l.

Za meziročním zlevnění stály hlavně potraviny. Např. ceny zeleniny přešly z původního růstu o 13,3 % v pokles o 0,1 %. Naopak nahoru tlačily cenovou hladinu nájmy. Ty zdražily o 6,8 %. Elektřina je dražší o 13,1 %.

Inflace ČR a eurozóny jako nebe a dudy

Abychom mohli inflaci mezinárodně porovnat, potřebujeme udělat malé úpravy. Podle předběžných výpočtů vzrostl v únoru harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) v ČR meziročně o 2,2 %. Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v únoru 2024 za Eurozónu 2,6 %.

To je velmi zajímavé. Rozdíl mezi českou a evropskou inflací se rozevírá. Češi mají s korunou nižší inflaci než ti, co platí eurem. Přitom minimálně rok jsme slýchali vylhaný argument, že kdybychom měli euro, měli bychom nižší inflaci. To byla mantra mnoha politiků. Nyní se jasně ukazuje, že to byl nesmysl. Nikde však neslyším korekci a omluvu. Bohužel mnoho lidí, kteří věci nerozumí, statistiku nesledují. Naopak věří tomu, co jim bylo řečeno, a falešně proto sází na euro jako na spásu.

Co udělá centrální banka?

Z pohledu centrální banky je jasné, že to otevírá nový prostor pro snížení úrokových sazeb. Ačkoli centrální banka vloni říkala, že bude snižovat úrokové sazby jen pomalu, tak podle mě je současný vývoj tak překvapivý, že bude muset snížit úrokové sazby radikálně. Už na posledním zasedání hlasoval jeden člen bankovní rady pro snížení repo sazby o 0,75procentního bodu. Nyní se podle mě posouváme k tomu, aby se centrální banka rozhodovala o snížení sazeb o jeden až 1,25procentního bodu.

Riziko deflace

Pokud nebude repo sazba rychle klesat, začnou se objevovat obavy z toho, že přijde deflace. Ta přitom teoreticky může přijít, pokud repo sazba nebude klesat s každým zasedáním bankovní rady alespoň o jeden procentní bod. Ekonomika je slabá a potřebuje podpořit. Vize, že v roce 2024 ekonomika výrazně ožije, se už rozplynula a nejspíš budeme rádi, pokud porosteme alespoň o pár desetin. Deflace se přitom léčí hůř než inflace.

Co na to trh?

Z pohledu koruny to přinese tlak na oslabení. Z pohledu dluhopisů to přinese tlak na pokles výnosů. Z pohledu akcií to nepřinese nic. Burzu se už politikům podařilo téměř zničit. Už tam je jen hrstka titulů. Socialismu jsme opět o krok blíž, dodává Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group.

Témata:  ekonomika inflace deflace

Související

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.