Ekonom Kovanda: Premiér slibuje konec zdražování, jenž však nenastane. Ani veřejné finance v příštím roce „zdravé“ nebudou, jak tvrdí

Ve svém vánočním projevu se premiér Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Z nich se zaměřil zejména na inflaci. „Příští rok skončí neustálé zdražování,“ slibuje premiér. To ovšem není pravda. Zdražování bude pokračovat, jen pomalejším tempem než letos nebo loni. A sice – nejpravděpodobněji – tempem zhruba třetinovým v porovnání s letoškem a přibližně pětinovým v porovnání s loňskem.

Fiala, Petr (ODS)
reklama

Celoroční inflace by se v roce 2024 měla pohybovat kolem tří procent. Takto poměrně nízká úroveň inflace – stále však nad dvouprocentním inflačním cílem České národní banky – umožní, že, jak tentokrát správně řekl premiér, po letech „reálné mzdy začnou opět růst.“ Nominálně by mzdy měly totiž roku 2024 růst o zhruba 6,5 procenta, což při přibližně tříprocentní inflaci bude značit vskutku růst také právě reálných mezd – o zhruba 3,5 procenta. 

Souhlasit se dá také s premiérovou tezí, že se „podařilo dostat pod kontrolu prudké zadlužování země.“ Podle aktuální prognózy České národní banky má deficit českých veřejných financí v příštím roce činit 1,6 procenta HDP, což vskutku lze vystihnout tvrzením, že „zadlužování je pod kontrolou“. Pro srovnání, zadluženější Polsko pro rok 2024 počítá s deficitem 5,1 procenta, tedy zhruba trojnásobným, než jaký má vykázat Česko. Deficit Slovenska má být v poměru k HDP dokonce bezmála šestiprocentní, tedy přibližně 3,7krát vyšší než ten český.

Nelze však přes to všechno tvrdit, jak tak činí premiér, že „Česká republika začne mít příští rok po mnoha letech zdravé veřejné finance.“  To je příliš optimistické tvrzení. Fakt, že se veřejné finance podaří dostat pod kontrolu, ještě neznamená, že jsou hned zdravé. Spíše je na místě hovořit o tom, že zásadním způsobem započalo jejich uzdravování, říká ekonom Lukáš Kovanda.

Premiér si však zde zřejmě připravuje půdu pro to, aby už vláda do voleb v roce 2025 nemusela činit žádné zásadnější ozdravné kroky v oblasti veřejných financí. S blížícími se volbami jsou totiž takové kroky stále rizikovější z hlediska šance na volební úspěch vládních stran v roce 2025. Když však nyní premiér v předstihu označí veřejné finance příštího roku za „zdravé“, zjevně tím sází na to, že upokojí veřejnost a utiší volání po dalších ozdravných krocích, jež její část stále žádá. 

Veřejné finance ale ani v příštím roce prostě zdravé nebudou. Zároveň však nebudou ani v žádném rozvratu, jak ještě nedávno varovali někteří dokonce i vládní politici či někteří experti. V rozvratu ani nikdy nebyly. Pokud by byly, nebude nyní moci premiér deklarovat, že veřejné finance již příští rok budou zdravé. Jeden konsolidační balíček, podle podstatné části ekonomů navíc poměrně měkký, by nikdy nemohl tak rychle, za rok, dostat veřejné finance z údajně rozvráceného stavu do stavu plného zdraví. Tím, že premiér už v příštím roce vyhlíží zdravé veřejné finance, vlastně přiznává, že jejich stav nikdy nebyl až tak kritický, jak někteří výše zmínění – spíše v rámci politického boje – tvrdili.       

Patrné je to například z hodnocení tři světově nejvýznamnějších ratingových agentur – Moody’s, Standard & Poor’s a Fitch Ratings. Ty už přes čtyři roky, tedy ještě od doby před vypuknutím pandemie covid-19 hodnotí úvěruschopnost České republiky stále zcela stejnými známkami. Přitom za tu dobu se v rámci politického zápasu tuzemské veřejné finance označovaly tu za rozvrácené, ba spějící do bankrotu, tu, jak nyní vidíme, za zdravé, alespoň tedy ve výhledu pro nadcházející rok. Z hlediska ratingových agentur jsou však na tom tuzemské veřejné finance po celou tu dobu stále zhruba stejně.

Tedy tak jako veřejné finance nebyly nikdy vážné nemocné, nyní zase nelze tvrdit, že budou již příští rok překypovat zdravím.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky