Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Na přestupném roce vydělá stát miliardy korun, zaměstnanci s měsíční mzdou ostrouhají

CZK
CZK
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Přestupný rok má na ekonomiku samozřejmě vliv. Je to jeden den „k dobru“. Ovšem „k dobru“ jak pro koho. Na přestupném roce, tedy na dnešním dni „navíc“, vydělávají extra peníze třeba lidé, kteří jsou placeni od hodiny. Naopak zaměstnanci, kteří pobírají standardní měsíční mzdu či plat, ostrouhají. Dá se však říci, že dnes pracují zadarmo?

Běžný zaměstnanec s hrubou mzdou 40 tisíc korun měsíčně za rok vydělá 480 tisíc hrubého. Letošek má právě i kvůli dnešnímu dni navíc celkem 252 pracovních dní. Takže onen běžný zaměstnanec denně vydělá zhruba 1905 korun hrubého. Pokud by letošek nebyl přestupným rokem, vydělal by celoročně opět 480 tisíc hrubého, ovšem tyto peníze by se rozpočetly na nižší počet dní, a sice 251. Takže běžný zaměstnanec by měl denně lehce přes 1912 korun. Tudíž „ztráta“ běžného zaměstnance způsobená přestupným rokem odpovídá sedmi až osmi korunám každý pracovní den po celý letošní rok. Každou hodinu, kterou letos napracuje, tak pobírá v průměru o necelou korunu hrubého méně. V čistém tak každou hodinu přichází o sumu v rozsahu jen desítek haléřů.

Právě proto, že mzdy se kvůli přestupnému roku běžně nenavyšují, je určitým rébusem vypočítat makroekonomický dopad jednoho dne navíc. Pokud totiž hrubým domácí produkt měříme primárně skrze mzdy, důchodovou metodou, navýšení neregistrujeme v takovém rozsahu jako při užití jiných metod. Pokud třeba počítáme hrubý domácí produkt další relevantní metodou, výdajovou, skrze spotřebu, investice, vládní výdaje a čistý export, je zřejmější, že den navíc vskutku efekt má.

Nominální hrubý domácí produkt Česka má letos vykázat hodnotu 7640 miliard korun, plyne z aktuální prognózy ministerstva financí. Denní hrubý domácí produkt tak letos průměrně odpovídá zhruba 21 miliardám korun. O víkendech a svátcích bude nižší, o pracovních dnech vyšší, roli sehraje i sezónnost. Zisk české ekonomiky z přestupného roku by tak mohl být právě kolem dvaceti miliard korun. V extra dni navíc se toho zkrátka vyprodukuje a spotřebuje o něco navíc. Stát tak na přestupném roce vydělá přibližně šest miliard korun, díky extra daním.

Na dnešním dni navíc vydělávají také držitelé celoročních kuponů na MHD nebo majitele celoročních permanentek třeba do posilovny. Ti všichni dnes cestují nebo cvičí zadarmo. Lidé, kteří bydlí v nájmu, dnes zase zadarmo bydlí, neboť výše nájmu je stanovena pevně na měsíční bázi.

Dopad přestupného roku ale nelze přeceňovat. I když totiž tedy letošek má 252 pracovních dní, o dva více než loni, je to úplně stejný počet jako předloni – a to žádný přestupný rok nebyl.

Témata:  ekonomika finance

Související

Aktuálně se děje

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

27. dubna 2026 14:04

Chudárek: Nezávislost České televize ohrožena není, problém je jinde

Nezávislost České televize podle jejího šéfa Hynka Chudárka aktuálně ohrožena není. Skutečné riziko však vidí v nestabilních a nepromyšlených změnách financování a legislativy, které by mohly fungování veřejnoprávního média zásadně narušit.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.