Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ekonom Kovanda: Pohonné hmoty budou zdražovat i nadále

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Pohonné hmoty v Česku přestaly po zhruba třech měsících zlevňovat. V uplynulém týdnu stoupla jak cena benzínu, tak nafty. Vyčerpal se totiž potenciál, který dosud poskytovalo snižování cen ropy na světovém trhu.

Od druhé poloviny loňského září do první poloviny prosince klesla dolarová cena ropy Brent o bezmála 25 procent, v korunách to bylo dokonce takřka o 26 procent. Od první poloviny prosince však ropa trendově zdražuje, a to zejména v souvislosti s růstem napětí v Rudém moři a tamními útoky jemenských povstalců na obchodní plavidla, včetně ropných tankerů. Přepravní společnosti tak plavidla odklánějí alternativní trasou kolem Mysu Dobré naděje, namísto Suezským průplavem, a tyto tisíce námořních mil navíc pochopitelně právě i dodávky ropy zpožďují – a  prodražují.

Napětí v Rudém moři a obecněji na Blízkém východě přitom bude spíše dále houstnout, což znamená další tlak na růst cen ropy a i tedy pohonných hmot v ČR. Ty by mohly v příštím týdnu zdražit o zhruba 30 haléřů na litr.

Bezprostředním důvodem možného dalšího houstnutí napětí na Blízkém východě jsou včerejší exploze v Íránu. Při pietě k uctění památky generála Solejmáního zabily přes sto lidí. Teherán z útoku viní Izrael a Spojené státy a považuje je za odplatu za říjnový útok teroristů z Hamásu, které podporuje, na Izrael.

Kromě Hamásu podporuje íránský režim také právě jemenské povstalce, kteří na plavidla v Rudém moři útočí. V důsledku explozí tak nyní rozhodně vyloučit další zintenzivnění činnosti jemenských povstalců, které bude mít neblahý dopad jak na obchod s ropou, tak na mezinárodní obchod jako takový. Vždyť Suezský průplav představuje důležitou tepnu, jejímž prostřednictvím se uskutečňuje dvanáct procent globální obchodní přepravy, dodává Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Témata:  pohonné hmoty ekonomika komentář

Aktuálně se děje

16. září 2024 11:28

12. září 2024 20:53

Státní platy vs. firemní mzdy: 25 miliard na státní sektor a pravicová kritika Pekarové

Jednání o zvyšování platů státních zaměstnanců pokračují s cílem implementace od ledna 2025. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že zvýšení bude cílené na zaměstnance s nízkými a středními příjmy, nikoliv plošné. Odhady však naznačují, že státní rozpočet čeká náklad přes 24 miliard korun. Vyvstávají otázky, zda je navýšení o 8 procent rozumné v kontextu ztrátového státního rozpočtu, zvlášť když vláda usiluje o ambicióznější cíl než soukromý sektor.

Zdroj: Martin Hájek

Další zprávy

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Komentář

Vyrovnané české rozpočty už v příštím roce? Jde to. Vláda ale výrazně snižuje reálné výdaje na vědu, výzkum a inovace

Od poslední minuty letošního srpna je oficiálně známa výše schodku státního rozpočtu navrhovaná pro příští rok – 230 miliard korun. Pokud by se toto číslo skutečně naplnilo, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří nominálně o zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův. Přesto by mohla už v příštím roce veřejné rozpočty dokonce vyrovnat, pokud by chtěla.