Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vysoké úroky povzbuzují ekonomiku, soudí američtí finančníci i ekonomové. MMF ale varuje

Americký dolar USD, ilustrační fotografie
Americký dolar USD, ilustrační fotografie
Foto: INCORP images

Mezinárodní měnový fond (MMF) se v minulém týdnu nezvykle ostře pustil do Spojených států. Vadí mu jejich rozhazovačnost. Ta jim prý sice dopomáhá k impresivnímu ekonomickému růstu, leč není dlouhodobě udržitelná. Přílišné výdaje Washingtonu mohou podle MMF celosvětově opětovně zvýšit inflaci a ohrozit rozpočtovou a finanční stabilitu. Jinými slovy, hrozí, že za velké americké dluhy nakonec zaplatíme všichni – ať už krizemi či pořádnou inflací.

MMF také varuje před dopady „vývozu dluhu“ Spojených států do světa. Z globálního fiskálního přehledu MMF, vydaného rovněž minulý týden, přitom plyne i to, že zelená opatření vlády USA mohou Čechům trvaleji zdražit hypotéky.

Markantně narůstající výdaje Spojených států, včetně těch na klimatická opatření, dramaticky navyšují tamní dluh. Washington tudíž musí vydávat více dluhopisů, aby dluh pokryl. Jenže věřitelé USA žádají vyšší úrok. Zaprvé proto, že se v rostoucí míře obávají, že by se USA mohly časem dostat do problémů se splácením svého dluhu. Zadruhé proto, že vysoké výdaje USA představují výrazný inflační tlak. Aby ve výhledu navýšenou inflaci „porazili“, žádají věřitelé typu mezinárodních bank a fondů za půjčení americké vládě právě onen vyšší úrok. Jenže, jak dokumentuje MMF, navýšení úroků na americkém dluhu zvyšuje úroky po celém světě.

Z údajů MMF plyne, že růst úroků v USA o jeden procentní bod, navyšuje úroky celosvětově; v Česku o bezmála jeden procentní bod, a to nakonec včetně třeba úroku na hypotékách.

Nejde však jen o hypotéky. Vyšší úroky zvyšují náklady všeho, neboť úrok představuje cenu úvěru, tedy cenu nových peněz v ekonomice. Češi tak mohou platit nejen za Green Deal z dílny EU, ale také, byť nepřímo, navíc ještě za zelená opatření USA, ač ta jsou méně ambiciózní než Green Deal. Bjørn Lomborg, dánský statistik a autor odborných studí a knih na téma ekonomických souvislostí boje s klimatickými změnami, odhaduje, že náklady zelených opatření nakonec mohou činit až 5000 eur na osobu ročně. To by znamenalo, že běžná čtyřčlenná rodina v Česku si za Green Deal & etc. v dnešních cenách bude muset připlatit zhruba půl milionu korun ročně.

Jenže zatímco trvaleji vyšší úroky mohou být problémem pro okolní svět, včetně Česka, samotné ekonomice Spojených stát svědčí. Je o tom přesvědčen rozšiřující se okruh slovutných finančníků nejen z Wall Street.

Nechápavě totiž hledí na americkou ekonomiku a snaží se přijít na kloub tomu, jak je možné, že navzdory poměrně agresivnímu zvyšování základní úrokové sazby v podání centrální banky USA, efektivně z nuly na 5,3 procenta během ani ne půldruhého roku, stále vznikají tisíce a tisíce nových pracovních míst, mnoha ekonomy vyhlížená recese se nedostavuje, a naopak se zdá, že může dojít na věc historicky poměrně ojedinělou, tedy na „měkké přistání“. Čili na zkrocení inflace prostřednictvím navýšení úrokových sazeb, jejichž výše ovšem ekonomiku nezadusí – nebo alespoň ne natolik, aby se dostala do vážnějšího útlumu, doprovázeného výraznějším růstem míry nezaměstnanosti.

V minulosti tomu totiž zpravidla bylo tak, že vyšší úrokové sazby zadusily jak výraznou inflaci, tak s ní ovšem také ekonomický růst jako takový. Tentokrát je to ale prý jiné. Tato domněnka se sice ekonomům a finančníkům již vícekrát vymstila, například před globální finanční krizí let 2008 a 2009, kdy zhusta uvěřili, že ekonomie se naučila uspokojivě vyhlazovat hospodářské cykly. Aby je krize přesvědčila o opaku. Tentokrát je to ale prý opravdu jiné, míní například David Einhorn, zakladatel hedgeového fondu Greenlight Capital, jenž spravuje majetek za v přepočtu bezmála 50 miliard korun.

Einhorn a někteří další experti soudí, že zmíněné zvýšení úrokových sazeb v podání americké centrální banky Američany významně obohacuje, neboť zvyšuje výnos dluhopisů, které drží, či úročení jejich bankovních vkladů. Lidé tedy mají více peněz ze svých investic do dluhopisů či třeba ze svých spořících účtů. Tyto peníze pak z nemalé části obratem utrácejí, čímž pomáhají udržovat pracovní místa, ba svojí poptávkou vytvářejí pracovní místa nová.

V minulosti byl tento efekt bohatnutí z vyššího výnosu dluhopisů a vyššího úročení vkladů méně významný, protože amerického dluhu nebylo tolik jako dnes. Tedy ani amerických dluhopisů ne. Takže tento efekt tehdy – na rozdíl od současnosti – nepřevažoval tradiční efekt vyšších úrokových sazeb, tedy zadušení ekonomiky a pracovních míst. Od té doby ale veřejný dluh USA narostl tak závratně, že mezi investory po celé zemi je dramaticky více vládních dluhopisů. Americký vládní dluh se v posledních deseti letech zdvojnásobil, na 35 bilionů dolarů. Tudíž zvýšení úrokových sazeb v podání centrální banky USA znamená, že investoři po celé zemi (a pochopitelně i zahraniční investoři do amerického dluhu) mají každý měsíc navíc v souhrnu nějakých padesát miliard dolarů. Podstatnou částí těchto nově získaných peněz mohou skrze spotřebu a další investice podporovat růst ekonomiky, resp. bránit jejímu pádu do útlumu.

To, že vyšší úrokové sazby podporují ekonomický růst, tvrdí už roky například ekonom Warren Mosler, jeden z nejhlasitějších stoupenců takzvané moderní monetární teorie, známé pod zkratkou MMT. Převážná většina ostatních ekonomů ale jeho teorií dosud nebrala moc vážně, ba se jí vysmívala. Mosler má dnes pocit, že dochází na jeho slova. Pokud by Mosler či Einhorn měli pravdu, vyhlížený pokles úrokových sazeb v USA může ve skutečnosti růst americké ekonomiky zbrzdit, ba dokonce způsobit růst míry nezaměstnanosti. V krajním případě by teprve poté mohlo dojít na ono obávané „tvrdé přistání“. 

Témata:  ekonomika USA MMF

Aktuálně se děje

27. května 2024 11:26

26. května 2024 11:09

Evropské banky v Rusku vícenásobně navyšují své tamní zisky, ovšem díky Putinově válečné ekonomice

Dny Raiffeisenbank v Rusku jsou zřejmě sečteny. Vláda USA nyní „Rajfce“ hrozí, že ji odpojí od dolaru, pokud by z Ruska neodešla. Přitom na hrubém zisku celé rakouské nadnárodní skupiny Raiffeisen Bank International, působící i v Česku, se ruský trh podílí z více než 50 procent; od invaze Ruska na Ukrajinu dále narostl. Hrozba USA ale zřejmě banku přiměje prodat svůj ruský majetek, čítající v přepočtu zhruba 120 miliard korun, za symbolický jeden rubl. Už nyní pro ni celá záležitost představuje značné reputační riziko.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Kateřina Pavlíková, tisková mluvčí cestovní kanceláře Čedok.

Rozhovor

Jak inflace ovlivňuje ceny dovolených? Pohled na rok 2024

Ceny zájezdů zůstávají díky silné pozici cestovních kanceláří stabilní, i přes rostoucí inflaci. Díky výhodným smlouvám s hotely a aerolinkami nedošlo k výraznému zdražení. Jaké jsou průměrné ceny dovolených a jak se mění preference klientů? O které destinace je největší zájem? Na otázky jsme se zeptali Kateřiny Pavlíkové, tiskové mluvčí cestovní kanceláře Čedok.