Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko loni poprvé od roku 2019 snížilo své zadlužení. Veřejné finance se tak stabilizují po šocích v podobě covidu a války na Ukrajině

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Česku se loni v posledním čtvrtletí podařilo snížit zadlužení v poměru k HDP na nejnižší úroveň od druhého čtvrtletí roku 2022, a sice na úroveň rovných 44 procent HDP. Jedná se dosud o nejpřesvědčivější náznak toho, že se vývoj zadlužení tuzemské ekonomiky stabilizuje a že konečně dochází k plné absorpci šoků, které jejím veřejným financím uštědřily nejprve a nejzávažněji covidová pandemie a posléze také dopady války na Ukrajině a energetické drahoty.

O stabilizaci veřejných financí svědčí také celoroční pohled. Poprvé od roku 2019 se totiž loni podařilo snížit celoroční úroveň zadlužení v poměru k HDP, a to 44,2 procenta HDP v roce 2022 na rovných 44 procenta HDP. Byť podle lednové prognózy ministerstva financí měl být loňský údaj ještě o něco nižší, a sice 43,7 procenta HDP.

Deficit veřejných financí loni ve čtvrtém kvartálu činil ještě poměrně výrazných 5,6 procenta, celoročně už ale odpovídal jen 3,3 procenta. Letos by měl podle našeho předpokladu skončit na úrovni 2,3 procenta, tedy už celkem komfortně pod tříprocentní hranici, jež odpovídá příslušnému maastrichtskému kritériu pro přijetí eura.

Nominálně dluh sice loni nadále poměrně citelně narůstal, o takřka 231 miliard korun, avšak ještě rychleji stoupal nominální hrubý domácí produkt, což právě ve výsledku přineslo snížení příslušného poměrového ukazatele. Strukturální schodek přesahující ročně 200 miliard korun tak sice zůstává problémem tuzemských veřejných financí, avšak pokud nadále zůstane nominálně zhruba stejný, bude se v nominálně rostoucím HDP „rozpouštět“ stále snadněji, což postupně přivodí další pokles veřejného zadlužení v poměru k HDP. Letos je však třeba počítat s úrovní veřejného zadlužení k HDP na úrovni kolem 45 procent HDP. Ani to však neznamená jakoukoli destabilizaci veřejných financí.

O tom, že se veřejné financí ČR stabilizují, svědčí také to, že Česko má stále nejlepší souhrnný rating ze zemí bývalého východního bloku, předčí dokonce i méně zadlužené Estonsko. Světově významné ratingové agentury nyní vesměs udávají výhled českých veřejných financí jako stabilní; od negativního výhledu, k němuž se některé z nich uchýlily kvůli hrozící energetické krizi roku 2022, v uplynulých měsících postupně upustily. 

Témata:  veřejné finance komentář ekonomika Peníze

Aktuálně se děje

27. dubna 2024 11:36

Mrazy způsobily vinařům škodu přes dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Výnos dluhopisů v únoru klesl z lednových 8,43 % na 8,01 %

KOMENTÁŘ Vladimíra Pikory: Vážený průměrný výnos se v únoru choval tak, jak jsme čekali. Po nelogickém lednovém navýšení začal klesat, když se dostal z lednových 8,43 na 8,01 %. Očekávám, že vzhledem k tomu, že centrální banka znovu snížila sazby a nejspíš tak učiní znovu, bude vážený průměr klesat pod 7 %. Koncem roku by mě nepřekvapil výnos ani pod 6 %. Vyplývá to z údajů Srovnávače dluhopisů, největšího dluhopisového portálu v České republice.