Konzervativci britského premiéra Borise Johnsona mají před prosincovými předčasnými volbami o deset procentních bodů větší podporu než opoziční labouristé. Vyplývá to z průzkumu, který dnes zveřejnila společnost Kantar.
Sněmovní volby by v říjnu vyhrálo hnutí ANO s 33,1 procenta hlasů před Piráty a ODS. Komunisté a sociální demokracie zastavili propad. Mezi čtyřmi a pěti procenty by dostala TOP 09, STAN a Trikolóra. Vyplývá to z volebního modelu agentury STEM. Pro vstup do Sněmovny potřebují strany získat pět procent, statistická chyba průzkumu je plus minus dva procentní body u menších stran a plus minus tři procentní body u větších.
Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu dnes schválili návrh zákona o uspořádání předčasných voleb, které mají ukončit brexitový pat. Uskuteční se 12. prosince. Návrh zákona musí schválit ještě Sněmovna lordů, její souhlas se ale dá podle britských médií považovat jen za formalitu.
Sněmovní volby by v červenci vyhrálo hnutí ANO s 28,5 procenta. Proti ostatním stranám by stále mělo velký náskok, jeho podpora se však postupně snižuje.
Volby do Sněmovny by i v červnu vyhrálo podle volebního modelu agentury STEM hnutí ANO, od dubna si ale pohoršilo o 1,5 procentního bodu na 32,5 procenta.
Volby do Sněmovny by podle modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) v červnu vyhrálo ANO se ziskem 29 procent hlasů, proti předchozímu měsíci se jeho podpora zvýšila o jeden procentní bod.
Volby do Sněmovny by podle modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) v květnu vyhrálo ANO se ziskem 28 procent hlasů, proti předchozímu měsíci se jeho podpora snížila o čtyři procentní body.
Hnutí ANO v evropských volbách získalo procentuálně nejvíce hlasů ve Sloupně na Havlíčkobrodsku (73,33 procenta), ve 24 obcích naopak nezískalo ani jeden hlas. ODS bodovala ve Staňkovicích na Litoměřicku (87,5 procenta), bez hlasu byla ve 168 obcích.
Obyvatelé Slovenska dnes volí svých 14 poslanců Evropského parlamentu (EP). Očekává se úspěch také protiunijní krajně pravicové strany Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS). Hlasování se podle politologů a sociologů zúčastní více voličů než před pěti lety, kdy byla účast z celé EU nejnižší právě na Slovensku.
V Nizozemsku a v Británii dnes jako v prvních dvou z osmadvaceti členských zemí Evropské unie začaly volby do Evropského parlamentu. Nizozemci vybírají 26 poslanců, Britové 73. Podle původních plánů měla být Británie touto dobou již mimo EU, kvůli zdržení při jednání o podobě brexitu se ale nakonec eurovoleb účastnit musí. V následujících třech dnech své zástupce do Evropského parlamentu v různých termínech zvolí i zbylých 26 zemí EU včetně Česka.
Poslední šanci k získání voličského průkazu dnes budou mít lidé, kteří z jakýchkoli důvodů nebudou moci volit evropské poslance v místě svého bydliště. Musí si pro něj ale dojít na radnici či obecní úřad v domovské obci. Lhůta pro písemnou žádost skončila minulý pátek.
Do závěru rakouské kampaně před volbami do Evropského parlamentu mohutně zasáhl skandál kolem vicekancléře Heinze-Christiana Stracheho a jeho protiimigrační Svobodné strany Rakouska (FPÖ). Německý tisk minulý pátek zveřejnil informace z tajně pořízeného videa, na němž Strache slibuje veřejné zakázky domnělé ruské investorce výměnou za podporu v předvolební kampani. Strache o víkendu ze svých funkcí odstoupil, vládní koalice se rozpadla a Rakousko míří k předčasným parlamentním volbám. Dá se očekávat, že poslední události zamíchají i výsledky voleb evropských, které se v alpské republice uskuteční v neděli.
Poslanecký návrh Starostů, podle něhož by komunální politiky směli volit lidé už od 16 let věku, vláda na svém dnešním zasedání odmítla. Novinářům to po jednání kabinetu řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Proti snížení věkové hranice voličů o dva roky se postavila ministerstva vnitra a spravedlnosti, výhrady mělo i celkově neutrální ministerstvo financí. O předloze rozhodne Sněmovna.
Rétorika politických stran před volbami do Evropského parlamentu je oproti loňskému roku, kdy se konaly komunální a senátní volby, umírněnější. Nejvěcněji komunikují Zelení, Piráti a STAN, ostatní politické strany za nimi následují s výrazným odstupem. Nejemotivněji komunikují, stejně jako loni, Svobodní, SPD, KSČM a ODS. Hnutí ANO dopadlo opticky dobře. Takové jsou závěry lingvistické analýzy Milana Petráka, datového analytika ze společnosti Bisnode.
Ve volbách do Sněmovny by si v dubnu ANO polepšilo na 34 procent, druhá ODS by získala 13,2 procenta a třetí Piráti 11,1 procenta. Hnutí SPD Tomia Okamury by podle volebního modelu agentury STEM předstihlo sociální demokraty i komunisty. Těsně u pětiprocentní hranice potřebné pro vstup do dolní komory Parlamentu jsou lidovci, pod ní TOP 09 a STAN. V rámci odchylky průzkumu by se ale i tyto dvě strany do Sněmovny dostat mohly, vyplývá z vyjádření STEM.
Novým předsedou Starostů a nezávislých se na sněmu hnutí stal podle očekávání Vít Rakušan, neměl protikandidáta. Chtěl by hnutí dovést k vládnímu angažmá, STAN by měl podle něj také vyhrát krajské volby.
Hnutí ANO by volilo 33 procent voličů, o dva procentní body více než na přelomu února a března. Druzí by ve volbách do Sněmovny skončili Piráti se ziskem 19 procent hlasů a třetí ODS by dostala 13,5 procenta. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků volebního modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Do Sněmovny by se dostalo sedm subjektů. Na hranici vstupu balancují lidovci a hnutí SPD, které přitom v předchozím průzkumu dostalo 9,5 procenta.
Únorové volby do Sněmovny by podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyhrálo ANO se zhruba třicetiprocentním ziskem hlasů, podobně jako v lednu. ODS se opětovně přiblížila k Pirátům, obě uskupení by měla kolem 15 procent hlasů. ČSSD naopak od ledna mírně oslabila a jen těsně předstihla KSČM s deseti procenty. Na pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny skončila KDU-ČSL, pod ní se ocitly SPD, STAN a TOP 09. Výsledky svého volebního modelu dnes CVVM poskytlo ČTK.
Volby do Poslanecké sněmovny by v prosinci znovu suverénně vyhrálo ANO se ziskem 33,5 procenta hlasů.
Volby do Sněmovny by v listopadu opět vyhrálo hnutí ANO s 29,5 procenta hlasů. Podpora vládního hnutí předsedy Andreje Babiše proti říjnu klesla o půl procentního bodu. Vyplývá to z výsledků volebního modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Většina (96 procent) respondentů na dotazy odpovídala před 12. listopadem, kdy byla zveřejněna reportáž, která rozpoutala kauzu kolem premiérova syna.
Republikáni upevnili svou pozici v Senátu a Demokraté se zmocnili Sněmovny reprezentantů. Co to ale znamená pro trhy? Hlavní ekonom Saxo Bank Steen Jakobsen předkládá svůj pohled na výsledky amerických voleb do Kongresu.
Byli to tři kohouti v pražském ringu: Jiří Pospíšil (TOP 09), Jan Čižinský (Praha Sobě) a Zdeněk Hřib (Piráti). Z ringu vyšel včera podvečer ten třetí, nejméně zkušený, manažer a informatik Zdeněk Hřib. Je to pro Prahu dobrá zpráva? Nebo vypukne anarchie?
Vítězem českých komunálních voleb se sice stalo hnutí ANO premiéra Andreje Babiše, avšak vzhledem k neúspěchu v Praze má jeho úspěch hořkou příchuť.
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
18. listopadu 2024 10:19
18. listopadu 2024 9:38
17. listopadu 2024 18:23
16. listopadu 2024 11:56
15. listopadu 2024 10:29
15. listopadu 2024 9:34
Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Průměrná cena benzinu v Česku za poslední týden klesla o čtyři haléře na 35,67 koruny za litr. Je tak nejlevnější zhruba od půlky října. Naopak nafta za posledních sedm dní zdražila, a to o 35 haléřů na 34,63 koruny za litr. Více za ni řidiči platili naposledy koncem prvního zářijového týdne.
