Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jaká je rétorika politických stran před volbami do Evropského parlamentu?

Volby, ilustrační fotografie
Volby, ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Rétorika politických stran před volbami do Evropského parlamentu je oproti loňskému roku, kdy se konaly komunální a senátní volby, umírněnější. Nejvěcněji komunikují Zelení, Piráti a STAN, ostatní politické strany za nimi následují s výrazným odstupem. Nejemotivněji komunikují, stejně jako loni, Svobodní, SPD, KSČM a ODS. Hnutí ANO dopadlo opticky dobře. Takové jsou závěry lingvistické analýzy Milana Petráka, datového analytika ze společnosti Bisnode.

Komunikace politických stran mimo jiné vypovídá o jejich postojích a chování. K analýze byly použity polemické texty publikované na oficiálních internetových stránkách politických stran a blozích hlavních představitelů v období od 1. 12. 2018 do 17. 4. 2019.„Analýza jde za rámec pravo-levého politického třídění. Místo něj hledá, kde se daná politická strana nalézá na škále umírněná – radikální – extrémistická,“ říká Milan Petrák z Bisnode s tím, že radikální strany komunikují se svými voliči jiným způsobem než strany umírněné, když volí rétoriku bohatou na emotivní výrazy.Vyhledávány byly výrazy v sedmi kategoriích, přičemž výsledný koeficient iracionality je součtem jednotlivých kategorií:1. Agresivita (nenávist k jiným názorovým skupinám): výrazy jako zmanipulovaný, odporný, přisluhovač, zlovolný atd. 2. Prodej iluzí (vzhlížení k „vyšším“ ideálům): svoboda, příroda, národ, spása atd. 3.Dogmatismus: výrazy jako naprosto, rozhodně, všichni, absolutní atd. 4. Zaštiťování se kolektivem: zájmena my a oni v 1. pádu. 5. Ideologické myšlení: označení konkurenčních ideologií a jejich představitelů (slova končící na -smus, -ista, -istka, -istický). 6. Dramatizace (přibarvování textu): boj, krev, smrt, strach atd. 7. Používání symbolů: symbol, vlajka, přísaha atd.

Nezapočítávají se slova, která jsou součástí názvu (ministerstvo spravedlnosti, sociální demokracie, Svobodní) či jde o terminus technicus (autorská práva).Ve sledovaném období nejvěcněji komunikovala trojice stran Zelení, Piráti a STAN. Zelení se vyznačovali nejnižší agresivitou, zatímco Piráti jsou stranou, která se vyjadřuje nejméně dogmaticky.

Oproti loňskému roku, kdy se konaly komunální a senátní volby, se komunikace téměř všech stran zmírnila, v případě ANO a ODS jde o výrazný pokles. Jedinou výjimkou, kde došlo k mírnému nárůstu, je TOP 09. Ta ještě v roce 2014 dosáhla vítězství coby strana s nejméně emotivní komunikací, letos nicméně zapadla do průměru. Opticky dopadlo dobře hnutí ANO. „K tomu ovšem výrazně přispěla skutečnost, že se v textech publikovaných během sledovaného období téměř nevyskytovala prohlášení jeho předsedy. Jeho komunikace svou emotivností výrazně přesahuje styl dalších hlavních představitelů strany,“ vysvětlil Milan Petrák z Bisnode.Složení čtyř politických stran s nejvypjatější komunikací se oproti loňskému roku nezměnilo. Jsou jimi opět ODS, KSČM (tyto dvě stany si mezi nicméně prohodily pořadí), SPD a Svobodní. Svobodní komunikovali o něco méně agresivně než Okamurova strana, na druhou stranu byli více dogmatičtí a ideologičtí.

Časté výrazy jednotlivých politických stran:

Zelení: kvalitní, rozvoj, boj

Piráti: ohrožovat, nezávislost, svoboda, zdraví

STAN: kvalita, rozvoj, trpět

ANO: my, bojovat

TOP 09: komunisté, národ, rozvoj

KDU-ČSL: zlo, komunisté, národ

ČSSD: nekalý, liberalismus, kvalita, spravedlnost, životní prostředí

ODS: populisté, zlý, komunisté, socialisté, legitimita, prosperita, svoboda

KSČM: neschopnost, ohrožovat, kapitalismus, lid, pravda, boj

SPD: brutální, diktát, lež, šílený, suverenita, svoboda, globalisté, multikulturalismus, boj, smrt

Svobodní: nepřítel, propaganda, socialismus, přirozený, svoboda, zdraví, násilí

Témata:  politické strany volby eurovolby

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy