Navzdory tragickým a bouřlivým událostem posledních dní zůstává migrační krize jednou z nejpalčivějších evropských i světových otázek. Jak ale nyní upozorňuje britský deník The Guardian, šest nejbohatších zemí světa poskytuje azyl pouze 9 % uprchlíků, ačkoliv společně tvoří 60 % světové ekonomiky.
Za loňský rok dorazilo do Itálie 153 tisíc migrantů, od ledna do června 2016 to pak bylo už dalších 70.930 běženců. Aby bylo možné takový nápor zvládnout, připravila Itálie nový plán rovnoměrné distribuce migrantů po celé zemi.
Jednou z hlavních obav Evropanů kvůli uprchlické krizi je strach, že příliv migrantů negativně ovlivní jejich pracovní pozice a mzdy. Ačkoliv se mnozí obhájci přijímání uprchlíků odkazovali na studii, která tento efekt popírá, nová studie ekonoma z Harvardovy univerzity tvrdí, že uprchlíci mzdám skutečně uškodí. Více informací uvedl americký server The Daily Caller.
Německo jen za loňský rok zaznamenalo dle údajů spolkového migračního úřadu asi 1,2 milionu migrantů. Jen asi 30 tisíc nich však pracuje. I přesto se šéf úřadu práce Frank-Jürgen Weise, aby země přijala další migranty.
Otázka migrace a uprchlíků hýbe nejen Evropou, zásadní vliv může mít třeba i na volby nového amerického prezidenta. Spory o to, jak problém s migranty naložit, se tak řeší na obou stranách Atlantiku. Jak naznačují nová čísla, krize není zdaleka u konce – ba právě naopak.
Ženská obřízka je typická spíše pro africké země, jak ale ukazují poslední čísla z Velké Británie, tato praktika, která je v mnoha zemích zakázána zákonem, se šíří i v Evropě.
Dodávku s 31 běženci zadrželi policisté v pondělí ráno na dálnici D5 u Plzně. Nikdo z nich neměl povolení k pobytu na území Evropské unie.
Uprchlická krize s sebou přináší i obavy Evropanů před uprchlíky, kteří by měli být ubytováni v jejich domovských městech a vesnicích. Jak nyní informuje server Irish Times, obyvatelé jedné vesnice v Nizozemí se rozhodli s uprchlíky bojovat po svém.
Maďarsko začalo s odsunem ilegálních migrantů zpět do Srbska. Informovala o tom Bělehradská rozhlasová a televizní stanice B92, podle které nedochází k vyhošťování přes řádně hraniční přechody, ale přes provizorní průchody ve loni zřízeném hraničním plotě. Informuje o tom server EuroZprávy.cz.
Ačkoliv uprchlíci do Evropy proudí ve velkém počtu, zejména přes Středozemní moře, některé země hlásí, že u nich počet žadatelů o azyl výrazně ubývá. Vedle Norska hlásí pokles migrantů i Rakousko.
Švédská migrační stráž ve středu oznámila, že žadatelé o azyl nebudou ubytování na luxusní výletní lodi, která patří americko-švédské společnosti. O této možnosti se dříve spekulovalo jako o řešení problému nedostatku míst v azylových ubytovnách.
Švédsko nedávno novelizovalo své azylové zákony. Podle serveru Sveriges Radio to vede k tomu, že velký počet neúspěšných žadatelů o azyl prostě skončí na ulici. Nedostanou už totiž od státu žádné dávky ani peníze.
Nová tisková zpráva Evropské komise odhaluje, že chce EU najít dalších 1,4 miliard euro pro Turecko, aby tak do konce července mohla na uprchlíky poslat celkem 2 miliardy euro.
Velká policejní akce zaměřená na migranty se uskutečnila v noci na pátek v Praze. Policisté na dvou místech zastavili téměř čtyři tisíce vozidel a společně s celníky kontrolovali posádky i převážené věci.
Situace uprchlíků v Řecku je velmi špatná a lidé jsou otráveni a zoufalí ze špatných podmínek v táborech a z nevědomosti, co je čeká. Jak informuje zpravodajský server Quartz, jednu věc ale uprchlíci chtějí více než lepší ubytování a podmínky – připojení k internetu.
Evropa se během posledních let ocitla ve zdánlivě nekonečné spirále krizí a problémů – od migrace po krizi EU. Americká analytická společnost a think tank Pew Research Center provedla průzkum v deseti zemích EU, aby zjistila, čeho se Evropané nejvíce obávají.
Uprchlická krize pokračuje a počet žadatelů o azyl, kteří potřebují přesídlit, stále roste. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) ve své výroční zprávě varuje, že je třeba klást větší důraz na tento fakt a snažit se odpovědnost za uprchlíky spravedlivě sdílet. UNHCR o tom informoval na svém serveru.
Zajímavá statistika z Německa ukazuje, že sice tamní migranti spáchali skoro 70 tisíc trestných činů, ale ve skutečnosti se jich drtivá většina chová v souladu se zákony a žádného zločinu se nedopustila. A překvapivě se nejpočetnější skupiny opravdových válečných uprchlíků - Syřané, Afghánci a Iráčané - chovají slušněji než migranti z jiných zemí. Informují o tom dnešní Lidové noviny.
V poslední době se objevují zprávy o uprchlících, kteří hromadně konvertují od islámu ke křesťanství. Ti, kteří na základě toho žádají o azyl ve Velké Británii, ale musí podstoupit test ze znalosti Bible. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Arabista a konvertovaný muslim Petr Pelikán se v rozhovoru pro Deník rozpovídal nejen o islámu, ale i o válce v Perském zálivu nebo o svém konvertování k islámu. Často mě škatulkují jako „bratra ministra spravedlnosti Roberta Pelikána“, říká orientalista.
Prezident Miloš Zeman během plánované návštěvy Jihočeského kraje zavítal také do Českých Velenic, kam přijel zejména seznámit se s prací cizinecké policie a integrovaného záchranného sboru. Při té příležitosti v rámci setkání s občany varoval před migrační vlnou a vyzval všechny k opatrnosti.
Kandidát na prezidenta a zástupce republikánů Donald Trump opět v projevu brojil proti přistěhovalcům. Podle něj se mají lépe a mají lepší péči, než ti, který za Spojené státy bojovali se zbraní v ruce.
Tropická choroba, kterou šíří hmyz ve válkou zničených oblastech, se rozšiřuje na Blízkém východě. Vhodné podmínky pro šíření vytváří krajina zpustošená občanskou válkou v Sýrii a terorem Islámského státu na území Iráku a Sýrie.
26. března 2026 14:40
25. března 2026 12:49
24. března 2026 13:05
24. března 2026 12:46
23. března 2026 13:22
23. března 2026 13:03
20. března 2026 12:40
20. března 2026 12:31
20. března 2026 12:21
18. března 2026 18:55
18. března 2026 18:43
17. března 2026 18:21
17. března 2026 11:04
16. března 2026 14:29
16. března 2026 14:24
11. března 2026 11:46
Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Úder Spojených států a Izraele na Írán přišel přesně ve chvíli, kdy ruská ekonomika zažívala krušné časy, pod tíhou sankcí a hrozby cel ze strany USA slábla a příjem státní kasy z prodeje ropy byl na několikaletém maximu. Jenže stačilo několik týdnů a je vše jinak. V minulém týdnu Rusko získalo prodejem námořně vyvážené ropy 2,46 miliardy dolarů (zhruba 52 miliard korun), spočítala agentura Bloomberg. To je nejvyšší týdenní tržba od druhého týdně měsíce března 2022.
