Uprchlíci si myslí, že dostanou dům, vzdělání a práci. Realita je jiná

V souvislosti s islámem a islamismem poukazuje na to, že druhý pojem není správný. „Existuje islám a jsou muslimové. My ale nechceme vědět, co je islám, možná to ani vědět nemůžeme. Když se zeptáte, co je křesťanství, dostanete jinou odpověď od papežence, svědka Jehovova nebo českého bratra. Ve skutečnosti se tedy nezajímáme o islám, ale o to, jak se muslimové projevují. A úplně nejhloupější je, když se do toho pleteme zvenčí a označujeme, co je a co není správný islám," myslí si Pelikán.

Každá ideologie se pak podle něj pokládá sebe samu za jedinou správnou. „Každý muslim ví, že islám je to nejlepší. Je nasnadě, že každý muslim se k tomu snaží vést své děti, na to má i podle našich měřítek plné právo. Jde o to, jak je odhodlán ono dobro misijně šířit dál. Nejde totiž 
o to, jak moc islám propaguje sám sebe, ale jak moc potlačuje někoho, kdo má jiný názor," vysvětluje muslim a orientalista.

Přiznává, že on sám konvertoval z osobních důvodů. V Americe je podle něj klasický konvertita černý delikvent, který Alláha potkal ve vězení, v Eropě je to pak žena, která má za partnera muslima. Mužských konvertitů je podle něj poměrně málo a jde buď o věčné hledače pravdy nebo tajné agenty. „Pak ještě možná připadá v úvahu člověk, který touží založit islámskou nadaci a čerpat peníze od Saúdské Arábie, eventuálně muž, který se chce oženit s Egypťankou a potřebuje k tomu potvrzení, že je muslim. Občas se najdou i ti, kdo přijali učení islámu a přitom si zachovali evropskou kulturu, což vypadá podezřele," tvrdí v rozhovoru.

Válka v Perském zálivu byla jako dobře placený tábor

Pelikán jako také bojoval ve válce v Perském zálivu, sám o tom ale mluví spíš jako o „brigádě". „Pro mě to byl velmi příjemný zážitek, neboť válka v Perském zálivu byla něco na způsob dobře placeného pionýrského tábora. Technologicky ta válka byla vedena tak, že nepřátelské linie nemohly být přestřeleny dělostřelectvem, na tuto vzdálenost lítaly jen rakety a stíhačky. Nebezpečí v Perském zálivu objektivně neexistovalo," vysvětluje.

Pelikán se domnívá, že hlavní příčinou migrační krize není jen stav zemí na Blízkém východě. „Tam částečná souvislost, ale určitě to není primární důvod toho, čemu nepřesně říkáme uprchlická krize. Ta nesouvisí bezprostředně ani 
s občanskou válkou v Sýrii, ani s existencí Islámského státu. Podle mě jde jen o přenesení migračních proudů tam, kde jsme si toho všimli," říká.

Uprchlíci nestojí o lidská práva, ale o slušnou životní úroveň

Poukazuje, na to, že řada lidí z Blízkého východu chodila pracovat do bohatých arabských zemí. „Zhruba začátkem tisíciletí tuhle pracovní sílu vytlačili migranti 
z indického subkontinentu, Indové, Pákistánci, Bangladéšané. Jsou levnější, pružnější a jejich problémy nemohou ovlivnit dění v oblasti," vysvětluje.

Jde prý pak také o to, jak jsou tito lidé v jednotlivých zemích přijímáni. „V zemích Perského zálivu přistěhovalci nikdy nezískají rovná občanská práva, nemohou provozovat živnost, kde by vlastnili víc než 49 procent. Přesto tam pořád proudí. Nestojí o lidská práva, ale o slušnou životní úroveň, o styl života," uvádí.

V Evropě pak podle něj hledají lepší život, který viděly na internetu a sociálních sítích, jde ale o den, který nemohou nikdy najít. A nově zaváděná opatření podle něj už příliv nezabrání. „Už to dosáhlo příliš vysokého stupně. Mluvím o Evropě, protože k nám nikdo nejde. My jsme Evropa pouze ve vlastních očích, ale v očích přistěhovalců Evropa není Polsko, Slovensko, Rumunsko ani Česko. Dokonce jí přestává být i Itálie," vysvětluje.

O sociálních dávkách podle něj ale nemluví. „Jejich představa je, že dostanou dům, vzdělání a důstojnou práci. To ale nemohou nikde získat," říká.

Muslimové se mohou pokusit zavést šariu v Evropě

Muslimové se podle něj mohou poklusit zavést v Evropě šaríu, na druhou stranu však upozorňuje, že to není jen o oblasti práva jako zákonnosti. „Obsahuje i morálku, svědomí, estetiku, finančnictví. Vše, co člověk dělá, má být posuzováno podle islámského práva, tedy podle boží vůle. Ta určuje, co je zakázané, přikázané, doporučené, zavrženíhodné nebo neutrální," říká.

„Islámské náboženství ji podporuje, ale praktikují to i autonomní společenství, která se hlásí 
k jiným náboženstvím, například křesťanské komunity v Pákistánu a Súdánu. Jezídi zaříznou nevěrnou ženu jako ovci, ani nemrknou. Nejsilnější imperativ je společenský úzus. Komunity žijí podle svých pravidel a nechtějí je měnit, a to ani v Evropě. Když kamenovaly u nich doma, budou to chtít dělat i u nás. A chci jen podtrhnout, že migranti zdaleka nejsou jen Arabové. Jsou to také Afghánci, Pákistánci, Eritrejci, Turci, Etiopané, dokonce bych řekl, že Arabové netvoří většinu," tvrdí Pelikán.

„Já přistěhovalce nevítám, protože jsem přesvědčen, že když jejich počet dosáhne jisté hranice, ovlivní to náš způsob života, kulturu, jazyk. To je něco, co si nepřeji. Nikdo nechce ve své zemi ani živit příživníky, ani těm úspěšnějším čistit boty," říká na závěr.

Témata:  uprchlíci