Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Příliv uprchlíků negativně ovlivní mzdy, varuje ekonom

Evropa zachraňuje uprchlíky
Evropa zachraňuje uprchlíky
Foto: UNHCR

Jednou z hlavních obav Evropanů kvůli uprchlické krizi je strach, že příliv migrantů negativně ovlivní jejich pracovní pozice a mzdy. Ačkoliv se mnozí obhájci přijímání uprchlíků odkazovali na studii, která tento efekt popírá, nová studie ekonoma z Harvardovy univerzity tvrdí, že uprchlíci mzdám skutečně uškodí. Více informací uvedl americký server The Daily Caller.

David Card v roce 1990 provedl studii, ve které zkoumal dopady takzvaného „Mariel boatlift“, tedy události, kdy kvůli krizi na Kubě ze země v roce 1980 do Spojených států uprchly stovky tisíc Kubánců, na mzdy v Miami. Tato studie byla podle služby Google Scholar celkem citována 1452krát.

„Tato studie ukazuje, že příliv imigrantů z Marielu v podstatě neměl žádný efekt na mzdy méně školených nekubánských pracovníků,“ zní závěr Cardovy studie. Profesor George Borjas, ekonom z Harvardovy univerzity, ale nyní svou vlastní studií, která již byla schválena jeho kolegy a bude vydána v témže deníku, v jakém vyšla i původní studie, tyto výsledky zpochybňuje.

Zdůrazňuje, že imigranti z Kuby byli převážně lidé, kteří nedostudovali střední školu. Do stejné kategorie podle něj spadala čtvrtina pracovní síly v Miami, přesto ale jejich situaci nikdo nezkoumal. Právě jim podle Borjase mzda výrazně poklesla.

Ve své studii pak uvádí další fakta, která původní studii zpochybňují. Upozorňuje tak, že Cardovou studií nelze argumentovat při obhajobě imigrace, jelikož se tato studie nezakládá na řádně vedeném výzkumu.

Témata:  uprchlíci platy / mzdy

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

27. dubna 2026 13:34

Zlato ztrácí lesk: Proč bezpečný přístav teď nefunguje

I přes rostoucí geopolitické napětí zlato oslabuje a od ledna ztratilo zhruba 14 %, když kleslo pod 4 800 USD za unci. Důvodem není ztráta důvěry, ale potřeba hotovosti – státy ho prodávají jako rychlý zdroj financí.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.