Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Uprchlíci, kteří konvertují od islámu ke křesťanství, budou muset projít zkouškou

Přijímání uprchlíků do Evropy
Přijímání uprchlíků do Evropy
Foto: Tomáš Zdechovský

V poslední době se objevují zprávy o uprchlících, kteří hromadně konvertují od islámu ke křesťanství. Ti, kteří na základě toho žádají o azyl ve Velké Británii, ale musí podstoupit test ze znalosti Bible. Informoval o tom britský deník The Guardian.

Deník s odkazem na členy britského parlamentu uvádí, že uprchlíci, kteří ve Velké Británii žádají o azyl na základě konvertování ke křesťanství, musí imigračním úředníkům odpovědět několik otázek o Bibli.

Otázky jsou podle zprávy parlamentní skupiny, která řeší mezinárodní svobodu náboženství nebo vyznání, zaměřeny tak, aby ověřily znalost Bible. Jde například o otázky „Jak zní deset přikázání?" nebo „Kolik knih tvoří Bibli?". Pokud uprchlíci otázky nedokáží správně odpovědět, jejich žádost o azyl je zamítnuta.

Skupina varuje, že tyto otázky jsou „velmi špatným způsobem posouzení žádosti o azyl na základě konvertování, který vede ke špatným rozhodnutím a nákladným odvoláním".

Podle skupiny tyto otázky nejsou schopny posoudit upřímnost konvertování ke křesťanství. Poukazuje také na fakt, že podle neoficiálních informacích se lidé na tyto otázky speciálně připravují, takže jejich zodpovězení nic nedokazuje.

Témata:  uprchlíci

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.