Nepřipravené projekty přibrzdily hospodaření České republiky. V období od ledna do května hospodařila ČR se schodkem 18,7 mld. Kč. V loňském roce byl rozpočet ve stejném období přebytkový - převyšoval 22 mld. Kč. Informaci o hospodaření státu včera zveřejnilo Ministerstvo financí ČR.
Ministryně práce Michaela Marksová navrhne, aby byl přebytek státního rozpočtu z roku 2016 převeden na speciální účet jako rezerva na důchody. Uspořených 62 miliard korun by tak mohlo být využito na výplatu a valorizaci důchodů v příštích letech.
Koalice se zatím neshodla na využití šedesátimiliardového přebytku loňského rozpočtu. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) chce s rozhodnutím počkat na vývoj letošního rozpočtu. Čas má vláda do konce dubna, kdy musí Sněmovně předložit návrh na využití peněz. Zeptali jsme se českých politiků napříč stranami, na co by tyto peníze využili oni.
Česká republika loni hospodařila s největším přebytkem rozpočtu za poslední dekády. Podle ministra financí Andreje Babiše státu zbylo 62 miliard korun. Díky lepšímu výběru daní a efektivnějšímu hospodaření, někteří odborníci ale tvrdí opak. A ukazuje se, že to Babišova zásluha vůbec být nemusí.
Státní rozpočet nakonec uzavřel rok 2016 v přebytku 61,8 miliard korun. My jsme v našem pondělním výhledu předpokládali přebytek 25 miliard korun, který vycházel z údajů listopadového Fiskálního výhledu MF a námi provedeného očištění těchto dat. Zároveň jsme předpokládali výrazné zvýšení výdajů ke konci roku (např. transferů SFDI), k čemuž nakonec nedošlo. Informuje Marek Dřímal, Ekonom, Komerční banka, a. s.
Státní rozpočet uzavřel v listopadu s kladnou bilancí 55,5 miliard korun. Oproti téměř stomiliardovému přebytku na konci října se tak jedná o poměrně výrazný pokles. Za tím stojí několik faktorů. Říjnové hospodaření uměle vylepšily dividendy z podniků s podílem státu (loni se jich rozpočet dočkal až v listopadu) a zároveň menší dotace krajům a obcím na školství (ty za čtvrtý kvartál letos odešly až v listopadu oproti říjnu v loňském roce). Především se ale v listopadu projevily tradiční tendence zvyšování výdajů ke konci roku. Ty budou pravděpodobně patrné i v prosinci, kdy by se přebytek rozpočtu měl dále snížit. Informuje Marek Dřímal, Ekonom, Komerční banka.
Včera byl středoevropský ekonomický kalendář prázdný a tomu odpovídal i vývoj měn. Kurzová volatilita byla nízká, měny měly tendenci nepatrně zhodnocovat při čekání na večerní výsledek jednání americké centrální banky. Zhodnocení zlotého a forintu ale nedosáhlo ani desetiny procenta. Koruna zůstává i nadále připevněná k úrovni kurzového závazku bez jakéhokoliv výraznějšího pohybu. Na ročním forwardu pomalu pokračuje normalizace situace, kurz se dnes pohyboval kolem 26,82 CZK/EUR.
Ministerstvo financí k dnešní diskuzi o státním rozpočtu na rok 2017 připravilo návrh počítající se schodkem 48,5 miliard Kč a vláda tlačí dokonce na schodek 60miliardový. Podle HK ČR je chyba, že v době hospodářského růstu návrh státního rozpočtu počítá např. se zvyšováním počtu státních úředníků místo toho, aby se řešilo splacení státního dluhu nebo aspoň sestavení vyrovnaného rozpočtu.
Státní rozpočet skončil loni se schodkem 62,8 miliardy Kč, což je o 37,2 miliardy méně než schválený rozpočet. Jde tak o nejlepší výsledek hospodaření od roku 2008, informoval na dnešní tiskové konferenci ministr financí Andrej Babiš. Předloni byl schodek rozpočtu 77,8 miliardy korun.
Na začátku týdne zveřejnilo ministerstvo vnitra údaje o plnění státního rozpočtu. Rezort si libuje, že přebytek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 25,7 miliardy korun z červnových 22,6 miliardy korun. Opozice ale tak nadšená není. ODS se nelíbí, jak vzrostly výdaje oproti původním plánům.
Každoroční bitva o podobu státního rozpočtu pokračuje i v těchto parných dnech a bude trvat patrně celé prázdniny. Ministerstva, kraje i obce chtějí totiž na příští rok miliardy korun navíc a střetávají se tak s ministrem financí Andrejem Babišem. Ten chce udržet deficit rozpočtu na sedmdesáti miliardách korun.
Andrej Babiš se chlubí, že země v prvním pololetí letošního roku dobře hospodařila. Česká ekonomika vzrostla o 4 %, a to i přesto, že výběr daní zaostává. Letos poklesl o 1,5 %. Je to jen optický klam, oponuje ekonomický expert ODS Jan Skopeček.
Ve vládě se stupňuje bitva o státní rozpočet na příští rok. Nejtvrdší souboj svede ministr financí Andrej Babiš s ministry za ČSSD, kteří žádají do svých rezortů miliardy navíc. Babiš chce v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu až o třetinu, tedy o 30 miliard.
Rozhoduje o miliardách, zasahuje do našich peněženek a peníze rozděluje i dalším resortům. To je ministr financí Andrej Babiš. V čele jednoho z nejdůležitějších ministerstev je skoro rok - co mu za tu dobu vyšlo a co ne?
Poslanec hnutí Úsvit Radim Fiala se dnes ve Sněmovně pozastavil nad státním rozpočtem na rok 2015. Domnívá se, celý návrh vypadá tak, že poslanci chtějí blahobyt pro bohaté a ještě větší chudobou pro chudé.
Místopředseda TOP 09 František Laudát tvrdí, že celá příprava rozpočtu a jeho kvalita je za posledních 8 let nejhorší. Je podle něj špatně připraven a v krizových letech vláda dávala více peněz na to, co je nejvíce progresivní a s přidanou hodnotu, na vědu, výzkum, vzdělání, než nyní.
V pořadu Události, komentáře se setkali dva ekonomičtí experti. Aleš Michl, ekonom a externí poradce ministra financí se s Lukášem Kovandou, hlavním ekonomem finanční skupiny Roklen, bavili o státním rozpočtu na rok 2015.
Levicová vláda podle ODS přišla s typicky socialistickým rozpočtem. Zatímco se očekává růst ekonomiky, který by podle občanských demokratů měl jít ruku v ruce s vyrovnaným rozpočtem, vláda plánuje schodek o 20 miliard vyšší, než její předchůdci.
Provoz parních lokomotiv, oprava historického klavíru nebo příspěvek podnikateli Pavlu Tykačovi, to vše prý platil stát ze svého rozpočtu. Vyplývá to podle informací MF Dnes ze státního závěrečného účtu za rok 2013.
Reakce politiků na jmenování Sobotkovy vlády se množí. Poslanec Jan Farský /TOP09/ v souvislosti s tímto ústavním aktem popsal první nezdary nové koalice.
Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok, který jí předložila úřednická vláda Jiřího Rusnoka. Schválený schodek má proti letošku vzrůst ze 100 na 112 miliard korun. Poslanci však při závěrečném schvalování převedli zhruba pět miliard korun do vládní rozpočtové rezervy. Většinu poslaneckých pozměňovacích návrhů na přesuny uvnitř rozpočtu odmítli. Rozpočet nyní míří k podpisu prezidenta republiky, Senát o něm nehlasuje.
Většina lidí, když vidí tato čísla, padá do mdlob. Ale právě stamilionové částky každoročně vysávají politické strany ze státního rozpočtu. Za posledních 5 let si rozdělily více než 3 miliardy korun a další miliardu si rozdělí. Podívejte se, která strana z rozpočtu dostává nejvíc.
Už jen pět dní zbývají do předčasných voleb do Poslanecké sněmovny. Zjišťujeme ekonomické a finanční postoje stran, které se ucházejí o vaše hlasy a správu peněz našich vezdejších. Mohlo by se zdát zbytečné ptát se čerstvého exministra financí, jak by rád hospodařil – když to máme v živé paměti. Ale za optání jeden nic nedá.
13. února 2026 11:55
11. února 2026 16:16
10. února 2026 10:19
5. února 2026 16:35
3. února 2026 10:18
29. ledna 2026 11:50
28. ledna 2026 11:03
27. ledna 2026 13:48
27. ledna 2026 13:20
27. ledna 2026 12:31
27. ledna 2026 11:51
23. ledna 2026 10:36
23. ledna 2026 10:26
22. ledna 2026 19:44
Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla dnes ČT24 s odkazem na informované zdroje. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.
