Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navrhuje pro příští rok růst platů ve veřejném sektoru o tři procenta místo původních dvou procent. Návrh upravila kvůli vyšší odhadované inflaci. Je ale připravena dohodnout se na kompromisu, který by "státní rozpočet ustál".
Jednotlivá ministerstva, včetně resortů řízených hnutím ANO, požadují ve srovnání s dnes schváleným prvním návrhem rozpočtu dodatečné zvýšení výdajů zhruba o 20 miliard korun.
Vláda dnes schválila návrh rámce státního rozpočtu na příští rok a střednědobý výhled hospodaření státu pro roky 2021 a 2022. Informoval o tom tiskový odbor vlády. Příští rok i v dalších letech počítá ministerstvo financí se schodkem 40 miliard korun. Prioritami rozpočtu v příštím roce je opět jako letos zvýšení důchodů nebo platů učitelů. V případě učitelů plánuje ministerstvo růst platů i v roce 2021. Dále rozpočet počítá se zvýšením rodičovského přípěvku, růstem výdajů ministerstva obrany nebo snížení počtu míst u ministerstev o deset procent.
ČSSD je připravena podpořit státní rozpočet na příští rok, pokud se koalice dohodne na podrobnostech. Novinářům to dnes řekl předseda sociální demokracie, ministr vnitra Jan Hamáček. Ocenil, že ministerstvo financí po dohodě s premiérem Andrejem Babišem (ANO) dnes první návrh rozpočtu představilo. Dosud vicepremiér Hamáček postrádal ucelenou představu, jak bude rozpočet vypadat. Ministerstvo počítá se schodkem 40 miliard korun.
Státní rozpočet ČR není připravený na problémy, jaké by přinesl je třeba brexit bez dohody nebo obchodní válka USA se spojenci. V televizním diskusním pořadu to dnes řekl europoslanec Luděk Niedemayer (TOP 09). Stát podle něj nemá dlouhodobě vydávat výrazně více peněz, než jich získává. V okamžiku zakolísání ekonomiky na to nejvýrazněji doplatí slabší příjmové skupiny, zdůraznil.
Hospodaření státu skončilo za první dva měsíce v deficitu 19,9 mld. Kč. Začátek roku bývá však tradičně pozitivní a současný výsledek je tak nejhorší od roku 2011. Na příjmové straně i nadále silně zaostává výběr daně z příjmu právnických osob. Ostatní hlavní daňové položky odpovídají přibližně rozpočtovému plánu. Na straně výdajů zaujme významný nárůst investic v řádu desítek procent oproti předchozímu roku. V měřítku plánovaných výdajů pro tento rok však investice dosahují pouze třetiny předpokládané částky.
Komunisté budou požadovat, aby plánovaný schodek státního rozpočtu na rok 2020 nepřekročil 30 miliard korun. Na dnešní tiskové konferenci po jednání širšího vedení KSČM to řekl předseda strany Vojtěch Filip. Pokud nebude požadavek splněn, hrozí, že komunisté nepodpoří návrh zákona o státním rozpočtu, doplnil. Ministerstvo financí počítá se 40 miliardami, ministryně Alena Schillerová (za ANO) částku na začátku února označila za nepřekročitelné číslo.
Případný přebytek státního rozpočtu by se měl do budoucna využít pouze na snížení státního dluhu. Počítá s tím novela zákona o rozpočtových pravidlech, kterou do připomínkového řízení poslalo ministerstvo financí. V současnosti rozhoduje o využití přebytku nebo úhradě schodku Poslanecká sněmovna, přebytek je tak možné použít nejen na snížení státního dluhu, ale i na Sněmovnou určené výdaje. Novela počítá se změnami se začátkem rozpočtového roku, tedy k 1. lednu po schválení normy.
Hospodaření státu loni skončilo s přebytkem 2,9 miliardy korun. Na tiskové konferenci o tom dnes informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). V roce 2017 vykázal státní rozpočet schodek 6,2 miliardy korun a o rok dříve přebytek 61,8 miliardy korun. Podle MF tak jde o druhý nejlepší výsledek od roku 1996. Schválený rozpočet na loňský rok počítal se schodkem 50 miliard korun.
Piráti vládě předložili úsporný balíček, ve kterém zredukovali výdaje státu o bezmála jedenáct miliard korun a jasně tak ukázali, že existují oblasti, kde se šetřit dá.
Sněmovna dnes schválila státní rozpočet na příští rok. Schválený schodek má proti letošku klesnout o deset miliard na 40 miliard korun. Pro rozpočet hlasovalo všech 108 poslanců, které mají ANO, ČSSD a KSČM. Ostatní poslanci hlasovali proti schválení rozpočtu. V dílčích hlasováních o návrzích na přesuny peněz uvnitř rozpočtu podpořila Sněmovna jen úpravy rozpočtového výboru a poslanců KSČM, jež menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD toleruje.
Praha bude příští rok hospodařit s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy korun. Rozdíl pokryje ze svých zdrojů a příspěvků státu. Rozhodli o tom dnes pražští zastupitelé.
V roce 2017 dosáhly celkové výdaje na dávky státní sociální podpory 34,3 mld. Kč, meziročně tak došlo ke snížení o 657 mil. Kč. Podíl výdajů na dávky státní sociální podpory na státním rozpočtu představoval 2,7 %.
Stát v prvním čtvrtletí hospodařil s přebytkem 16,3 mld. Kč, hlásí hrdě Ministerstvo financí. Na první pohled výborná zpráva, kterou, pokud náhodou odstartuje předvolební kampaň před předčasnými volbami, určitě několikrát uslyšíme.
Česko je v nebývalé ekonomické kondici, a přesto bez úspor. Naopak rozdáváme na všechny strany a všem. Brzy bude hůř, informuje Petr Vlasák, hlavní analytik, Tginvest.cz.
Ministr financí Ivan Pilný ve středu seznámil vládu s aktuálním stavem přípravy státního rozpočtu České republiky na rok 2018 a střednědobého výhledu na léta 2019 a 2020.
Nepřipravené projekty přibrzdily hospodaření České republiky. V období od ledna do května hospodařila ČR se schodkem 18,7 mld. Kč. V loňském roce byl rozpočet ve stejném období přebytkový - převyšoval 22 mld. Kč. Informaci o hospodaření státu včera zveřejnilo Ministerstvo financí ČR.
Ministryně práce Michaela Marksová navrhne, aby byl přebytek státního rozpočtu z roku 2016 převeden na speciální účet jako rezerva na důchody. Uspořených 62 miliard korun by tak mohlo být využito na výplatu a valorizaci důchodů v příštích letech.
Koalice se zatím neshodla na využití šedesátimiliardového přebytku loňského rozpočtu. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) chce s rozhodnutím počkat na vývoj letošního rozpočtu. Čas má vláda do konce dubna, kdy musí Sněmovně předložit návrh na využití peněz. Zeptali jsme se českých politiků napříč stranami, na co by tyto peníze využili oni.
Česká republika loni hospodařila s největším přebytkem rozpočtu za poslední dekády. Podle ministra financí Andreje Babiše státu zbylo 62 miliard korun. Díky lepšímu výběru daní a efektivnějšímu hospodaření, někteří odborníci ale tvrdí opak. A ukazuje se, že to Babišova zásluha vůbec být nemusí.
Státní rozpočet nakonec uzavřel rok 2016 v přebytku 61,8 miliard korun. My jsme v našem pondělním výhledu předpokládali přebytek 25 miliard korun, který vycházel z údajů listopadového Fiskálního výhledu MF a námi provedeného očištění těchto dat. Zároveň jsme předpokládali výrazné zvýšení výdajů ke konci roku (např. transferů SFDI), k čemuž nakonec nedošlo. Informuje Marek Dřímal, Ekonom, Komerční banka, a. s.
Státní rozpočet uzavřel v listopadu s kladnou bilancí 55,5 miliard korun. Oproti téměř stomiliardovému přebytku na konci října se tak jedná o poměrně výrazný pokles. Za tím stojí několik faktorů. Říjnové hospodaření uměle vylepšily dividendy z podniků s podílem státu (loni se jich rozpočet dočkal až v listopadu) a zároveň menší dotace krajům a obcím na školství (ty za čtvrtý kvartál letos odešly až v listopadu oproti říjnu v loňském roce). Především se ale v listopadu projevily tradiční tendence zvyšování výdajů ke konci roku. Ty budou pravděpodobně patrné i v prosinci, kdy by se přebytek rozpočtu měl dále snížit. Informuje Marek Dřímal, Ekonom, Komerční banka.
Včera byl středoevropský ekonomický kalendář prázdný a tomu odpovídal i vývoj měn. Kurzová volatilita byla nízká, měny měly tendenci nepatrně zhodnocovat při čekání na večerní výsledek jednání americké centrální banky. Zhodnocení zlotého a forintu ale nedosáhlo ani desetiny procenta. Koruna zůstává i nadále připevněná k úrovni kurzového závazku bez jakéhokoliv výraznějšího pohybu. Na ročním forwardu pomalu pokračuje normalizace situace, kurz se dnes pohyboval kolem 26,82 CZK/EUR.
10. září 2025 10:32
8. září 2025 11:28
4. září 2025 15:04
4. září 2025 11:08
3. září 2025 11:48
1. září 2025 17:43
1. září 2025 17:34
1. září 2025 17:24
28. srpna 2025 11:51
Dánsko, momentálně předsedající Radě Evropské unie, chce do konce roku na úrovni EU prosadit takzvaný Chat Control čili „šmírovací zákon“. Má zamezit sdílení dětské pornografie, ve skutečnosti by ale hlavně mohl závažně a přelomově připravit občany EU o soukromí. Zavedl by totiž automatické skenování chatů a e-mailů. Vlastně by tak prolamoval listovní tajemství, jedno za základních práv a svobod přiznaných České republice Listinou základních práv a svobod.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V roce 2023 započal ostře sledovaný soudní spor mezi Googlem a americkým ministerstvem spravedlnosti (DOJ), které požadovalo bezprecedentní opatření. Ve hře byl dokonce nucený prodej vlajkového prohlížeče Chrome, který je nenahraditelným pilířem online ekosystému. Pro Alphabet by to znamenalo zásah do obchodního modelu a reálné ohrožení dominantního postavení. Během 2. zářijového dne však přišel moment, který mnozí na Wall Street označují za přelomový.
