Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Je přebytek rozpočtu jen Babišova zásluha?

Andrej Babiš
Andrej Babiš
Foto: Mikuláš Křepelka, EuroZprávy.cz

Česká republika loni hospodařila s největším přebytkem rozpočtu za poslední dekády. Podle ministra financí Andreje Babiše státu zbylo 62 miliard korun. Díky lepšímu výběru daní a efektivnějšímu hospodaření, někteří odborníci ale tvrdí opak. A ukazuje se, že to Babišova zásluha vůbec být nemusí.

Podle bývalého guvernéra České národní banky Miroslava Singera je to způsobeno několika faktory. První jsou desítky miliard jednorázových fondů z EU, které byly zaplaceny až letos, což je poměrně těžce předvídatelný jednorázový faktor.

Druhým faktorem je, že zlepšení optimismu spotřebitelů i firem vede k tomu, že ekonomice se daří dobře a v rozpočtu je to znát. Třetí a poslední faktor je tradiční konzervatismus, avšak nikoliv ministrů financí, ale aparátu, který tam sedí.

"Pamatuji si, že po většinu let ten rozpočet na straně ministerstva byl vytvářen s rezervou, protože na konci roku se může hodit, když tam pár desítek miliard je. A to bych řekl, že je takový stálý faktor institucí českého hospodaření, s tou jedinou výjimkou, že jsme na to trochu zapomněli, jak jsme zažili ten velký propad světové ekonomiky. Ta doba nás překvapovala tak negativně, že jsme zažívali dlouhou dobu negativní překvapení na rozpočtu. Nyní se ale vracíme do normálních let a v těch je zvykem, že se ministerstvo financí na konci roku tváří překvapeně, že rozpočet dopadl lépe, než samo prognózovalo," podotkl v pořadu Interview ČT24.

Obává se, že tak velký přebytek může dát politikům signál k většímu utrácení. "V Čechách ministr financí vládne v realitách koaličních vlád, které mají zpravidla velmi silnou většinu v parlamentu, a dělat něco systémového v rozpočtu je poměrně těžké. Politická část řekne snížit daně, jiní, tak jsme málo utráceli," uvedl.

Zhodnocení Babišových kroků? Za dva roky

Singer však nepopírá, že na přebytku má svou roli i Andrej Babiš. "Podíval jsem se do poslední prognózy ČNB a zjistil jsem, že mí bývalí kolegové se ztotožňují s tím, že kus lepšího výběru daní tam je, takže nemám důvod jim nevěřit. Konkrétně tam hovoří o kontrolním hlášení, že zvyšuje disciplínu," přiznal.

Co se týče reálného zhodnocení, to ale podle něj půjde až zhruba za dva tři roky, až se ukáží další výsledky za následující roky. Zavedení kontrolního hlášení sice prý poměr zlepšilo, na druhou stranu ekonomika se také zlepšila. 

Podle Singera se Česku daří proto, že jsme se o to zasloužili sami tím, že jsme se poměrně dobře vypořádali s krizí, minimálně na úrovni finančního sektoru. "Vždy nás může zbrzdit negativní překvapení, ale globální ekonomika se zlepšuje, zlepšuje se i výkonnost evropské ekonomiky, což pak u nás generuje ten normální rok. Je ale pravda, že můžeme zažívat a zažíváme velké politické šoky, jako migraci nebo třeba ozbrojené konflikty na východních hranicích Evropy," vysvětlil.

"Zapomínáme na to, že před krizí, která přišla na svět v roce 2008–2009, jsme zažili období, kdy ekonomika rostla o pět procent a mzdy o sedm, aniž by se generovaly inflační tlaky. Když jsme nyní vylezli ze studené vody, tak se radujeme, že to je hrozně fajn. Ale vlastně se jen vracíme do normálního stavu," dodal.

Témata:  Andrej Babiš státní rozpočet

Související

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.