Mileniálové nechtějí pracovat po šedesátce
Mileniálové, kteří se zapojili do výzkumu HSBC, věří, že odejdou do důchodu ve věku 59 let a pouze 1 z 10 očekává, že bude pracovat po dosažení věku 65 let.
Mileniálové, kteří se zapojili do výzkumu HSBC, věří, že odejdou do důchodu ve věku 59 let a pouze 1 z 10 očekává, že bude pracovat po dosažení věku 65 let.
Sklizeň chmelu jako letní studentská brigáda? Zní to jako návrat do dob mládí rodičů dnešních studentů, do dob kdy byly chmelové brigády povinné a svou zkušenost s nimi měl téměř každý. Nyní se ovšem zájem o účast na těchto brigádách znovu zvedá a překotně roste i poptávka po českém chmelu.
S nástupem robotizace a celkovým zefektivněním výroby se stále častěji mluví o zavedení čtyřdenního pracovního týdne. Toto opatření má dle analytiků logické opodstatnění, ale podle odborníka ze společnosti BDO nesplňuje Česká republika předpoklady, které jsou pro zavedení zkráceného pracovního týdne nutné splnit.
Přijmeme prodavačku důchodkyni. Nebo: Hledáme ženu s odrostlými dětmi, která už nepůjde na mateřskou. I s takovými inzeráty se setkal Státní úřad inspekce práce, který dohlíží na dodržování rovného zacházení a na zákaz diskriminace na pracovištích.
Standardní doba, kterou trávíme v práci, je 40 hodin týdně. Ze strany zaměstnavatelů však stále více rostou nároky na časovou flexibilitu zaměstnanců. Nezřídka se tak stává, že mnozí pracovníci zůstávají v zaměstnání přesčas. Výjimkou pak nejsou ani ti, kteří mají směny ve svátek, o víkendu či v noci. Pokud k nim patříte i vy, měli byste věnovat pozornost tomu, zda je vám taková práce navíc ze strany zaměstnavatele kompenzována, a to buď ve formě příplatků, nebo náhradního volna.
Generace Y, lidé narození mezi léty 1980 a 2000, budou tvořit v roce 2020 polovinu produktivních lidí v České republice. Již nyní ale v například v technologických oborech nebo IT díky nim klesá průměrný věk manažerů. Zatímco dříve byla karierní hierarchie závislá na věku, generace Y tato zažitá pravidla mění a její zástupci se již dostávají do vedení firem, případně je sami zakládají.
Spánek, tato lidská činnost je jedna z nejdůležitějších části dne. Čas strávený spánkem se snižuje a na stále více lidí dopadá tíha stresu a civilizačních chorob. Pomoci by mohlo prodloužení víkendu o jeden den. Vědci tvrdí, že tato změna životního rytmu by měla příznivý vliv jak na zdraví zaměstnanců, tak i na jejich výkon v práci.
Pracovní pohovor bývá velmi stresující záležitostí. Vaši potenciální nadřízení vám kladou nepříjemné zvídavé otázky na vaše soukromí, předchozí zaměstnání a vaše schopnosti. Občas se vám stane, že se setkáte s otázkou, která podle vás absolutně nedává smysl. To je ale velký omyl. Zaměstnavatel tím tajně testuje vaší reakce.
Nezavírejte si zbytečně dveře. Pracovní pohovory jsou stresující pro všechny zúčastněné. Náborář (nebo kdokoliv, kdo pohovor vede) je pod tlakem, jelikož je na něm, aby vybral toho nejvhodnějšího kandidáta. Do toho si před něj sedne papírově kvalitní uchazeč, který je nervózní jak před maturitou. Asi se není čemu divit, že koluje tolik děsivých historek o tom, jak se interview proměnilo v pořádný průšvih.
Pálení a slzení očí, bolest hlavy nebo rychleji nastupující únava. Takové jsou příznaky, pokud se pracuje v kanceláři se špatně nastaveným osvětlením.
Pohled zaměstnavatelů na absolventy se v posledních 3 letech zásadně změnil. Kteří vysokoškoláci mají nejlepší startovní pozici? Podle údajů Platy.cz jsou na tom nejlépe studenti zaměření na informační technologie, bankovnictví, automobilový a farmaceutický průmysl. Průměrný nástupní plat absolventa středoškoláka je v současné době 20 621 Kč, u vysokoškoláků je to 28 746 Kč. Více než 60 % absolventů najde uplatnění do měsíce.
Jedním z nejžádanějších pracovních benefitů se v posledních letech bezesporu stává možnost práce z domova, tzv. home office. Především mezi mladšími lidmi se možnost pracovat z domova stává dokonce rozhodujícím faktorem pro přijetí konkrétní pracovní pozice.
Výsledky aktuálního průzkumu společnosti Accenture ukazují, že zaměření studia a volbu budoucího povolání – zejména u dívek – stále velmi ovlivňují stereotypy, negativní vnímání vědeckých a technických oborů a neporozumění jejich možnostem. Například kariéru ve vědě a technice si mladí lidé ve Velké Británii a Irsku představují nejvíce jako „dělání výzkumu“ (52 %), „práci v laboratoři“ (47 %) a „nošení bílého pláště“ (33 %). Studie zjistila, že tyto stereotypní asociace mají spíše dívky než chlapci.
Platové rozdíly mezi muži a ženami přetrvávají a jsou palčivým tématem téměř po celém světě. Podle analýzy mezinárodního portálu Paylab.com, který je v České republice reprezentován značkou Platy.cz, ženy vydělávají na stejných pozicích v jednotlivých zemích CEE v průměru o 2 až 11 procent méně než muži. V České republice je to 8% rozdíl.
Ženy, které v roce 2020 absolvují univerzitu ve vyspělých zemích, by mohly být první generací, která odstraní rozdíl v odměňování žen a mužů během profesní kariéry, jak ukazuje nový výzkum společnosti Accenture.
O pořádný skandál se postaral polský europoslanec Janusz Korwin-Mikke. Tvrdí, že ženy vydělávají méně než muži, protože nejsou tolik inteligentní, čímž si zadělal na velký problém.
Studenti českých vysokých škol. Aktuálně jich je přes 311 tisíc. Většina z nich jsou ženy, kromě Čechů jde o početné skupiny Slováků, Rusů, Ukrajinců nebo Kazachů. Jejich počty pomalu klesají, přesto se najdou obory, kde je studujících víc než kdy dřív. Jací jsou vlastně čeští vysokoškoláci z generace mileniálů? Co nejčastěji studují? Jaké nároky kladou na své budoucí zaměstnavatele a jakou mají představu o svém nástupním platu?
Zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2017 přineslo nečekanou novinku pro lidi pracující na dohodu o provedení práce (DPP) nebo na dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Zatímco minimální mzda se zvýšila o více jak 12 % na 11 000 Kč, limit pro neplacení zdravotního a sociálního pojištění zůstal u DPP 10 000 Kč a u DPČ 2 500 Kč.
Boj o volnou pracovní sílu, kvalifikovanou i nekvalifikovanou, pokračuje i v letošním roce. Počet neobsazených pracovních míst se s novým rokem opět rozšířil. Zaměstnavatelé prostřednictvím úřadu práce nabízeli více než 135 tisíc pracovních příležitostí. Informuje MONETA Money Bank, a. s.
Na domácí půdě bude zítra zveřejněn lednový vývoj nezaměstnanosti. Podíl nezaměstnaných dosáhl svého dna v listopadu na úrovni 4,9 % a od té doby vlivem sezónních faktorů stoupá. Výjimkou nebude ani leden, kdy podíl nezaměstnaných dosáhne podle našeho odhadu 5,4 %.
Jak jsme na tom v současné době s ochotou dojíždět do práce nebo se za ní dokonce stěhovat? Z ankety, na kterou v prosinci a lednu odpovídali návštěvníci stránek Profesia.cz vyplývá, že pokud je motivace, není to problém: celých 43 % respondentů uvedlo, že by dojížděli nebo se přestěhovali za prací do zahraničí, dalších 45 % je ochotno dojíždět na menší nebo větší vzdálenost nebo se stěhovat.
Slováci jsou v České republice vůbec nejpočetnější národnostní menšinou, a podle průzkumů taky u Čechů nejoblíbenější. Mnoho Slováků se v minulosti přestěhovalo do Čech za prací, trend se ale mění. V současné době k nám Slováky nejčastěji přivede možnost studovat na vysokých školách nebo partnerský vztah. A nyní, když je na Slovensku již o 2 % vyšší průměrná mzda než v ČR není neobvyklé, že slovenské firmy lákají nové posily z Čech.
ROZHOVOR - V posledních letech Česká republika pociťuje znatelný odliv pracovní síly na Západ, opačně ale tento trend nefunguje a lidé z vyspělých zemí k nám do zaměstnání nechodí. Podle ekonoma Štěpána Křečka z Vysoké školy ekonomické v Praze je to dáno výší platu, která je u nás nižší, než v jiných evropských zemích. Navrhuje proto, aby si lidé vzhledem k nedostatku pracovních sil na trhu začali říkat o vyšší mzdy.
21. října 2026 12:38
21. října 2026 12:21
21. října 2026 12:10
19. října 2026 11:18
16. října 2026 18:36
16. října 2026 13:40
15. října 2026 13:20
15. října 2026 11:11
14. října 2026 11:37
14. října 2026 11:25
14. října 2026 10:43
8. října 2026 11:50
7. října 2026 13:27
7. října 2026 12:33
6. října 2026 11:24
6. října 2026 11:13
Podzim je obdobím, kdy se mnohé domácnosti připravují na topnou sezónu, obstarávají si dřevo na topení a objednávají kominíka. Podzimní období a blížící se Vánoce navíc vybízejí k návštěvě lesa, například pro sběr hub, přírodních dekorací, jmelí nebo výběr vánočního stromečku. Co si můžeme bez postihu odnést z lesa? Jak často musíme nechat zkontrolovat komín a kdy je nutná jeho revize? A proč se nevyplatí zákonné povinnosti podceňovat?
Zdroj: Marie Dvořáková
Více než 200 tisíc držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny pracuje v české ekonomice. Jejich případný odchod po skončení války by mohl prohloubit nedostatek pracovníků, se kterým se podniky potýkají už nyní. Podle průzkumu společnosti Hofmann Personal Monitor 2026 postrádá některé profese nebo typy zaměstnanců 73 procent firem. Ukrajinci navíc přispívají do veřejných rozpočtů více, než kolik souvisejících výdajů stát vynakládá.