Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nezavírejte si zbytečně dveře. Tyto věci u pohovoru nikdy neříkejte

práce v kanceláři
práce v kanceláři
Foto: Pixabay

Nezavírejte si zbytečně dveře. Pracovní pohovory jsou stresující pro všechny zúčastněné. Náborář (nebo kdokoliv, kdo pohovor vede) je pod tlakem, jelikož je na něm, aby vybral toho nejvhodnějšího kandidáta. Do toho si před něj sedne papírově kvalitní uchazeč, který je nervózní jak před maturitou. Asi se není čemu divit, že koluje tolik děsivých historek o tom, jak se interview proměnilo v pořádný průšvih.

Někdo se přeřekne, zapomene se zeptat na něco podstatného, to jsou věci, které se stávají běžně, ostatně jsme jenom lidé. Existují ale zbytečné hlouposti, které vás mohou připravit o skvělou pracovní příležitost.

Pojďme se tedy podívat na pět věcí, které byste při pohovoru opravdu neměli říkat.

„Prostě tu práci potřebuji!“Věta, se kterou se personalisté a náboráři setkávají čím dál častěji. Jenže jde o jednu z těch, kterým byste se měli u pohovoru vyhnout. Sice to může být pravda, každý se může ocitnout v situaci, kdy „vezme cokoliv“. Přece jen – nájem, hypotéka, účty, jídlo… Nic se samo nezaplatí! Mějte ale na paměti, že zaměstnavatel hledá někoho loajálního, kdo pro něj chce dělat, kdo chce dělat právě onu konkrétní práci a ne jakoukoliv!

„Co z toho budu mít?“Otázka peněz patří k těm nejožehavějším, přesto je nevyhnutelná. Rozhodně na ni dojde. Ptát se hned po usednutí na benefity, personální kontinuitu či povyšování, působí docela „hladově“. Je ale vhodné, abyste se zeptali v pravou chvíli a zvolili správná slova. Pokud nezazní detaily o penězích v průběhu pohovoru (obvykle zazní), slušně se zeptejte na to, jaké je pro danou pozici finanční ohodnocení či zda je ve firmě prostor pro růst.

„Ještě jdu na pohovor do _____ a čekám, až se mi ozvou z _____.“Ani odborníci nemají jasno, zda by měl uchazeč uvádět (často je na to přímo vznesen dotaz), zda má rozjednané pohovory i jinde. Úvaha, že když se pochlubíte, že jdete za týden ještě na pohovor ke konkurenci, tak po vás hned drapnou, je poněkud mylná. Pravděpodobně nevsázíte na jednoho koně, to je logické, ale nemáte žádnou povinnost dávat komukoliv na vědomí, že máte rozjednané další pohovory. Samozřejmě, že nemá smysl lhát, budete-li dotázáni, můžete říct, že pořád aktivně hledáte pro případ, že by to zde nevyšlo.

„Nic mě nenapadá.“Na konci pohovoru to přijde: „Tak za nás je to vše, teď máte prostor vy. Chcete se nás na něco zeptat?“ Ano, chcete! Určitě vás zajímá spousta věcí, nervozita sice sehraje svou roli, ale pohovor je vzájemný, obě strany musí zjistit, zda by jim spolupráce vyhovovala. Nepromarněte šanci se pořádně zeptat a odpusťte si hlášky, že „Vše podstatné a důležité už bylo vyřčeno.“. Můžete kreativně kopnout míč zase na druhou stranu a zeptat se, zda byly ve vašem CV všechny potřebné informace nebo ať vám ti, kteří vás zpovídají, řeknou sami za sebe, jaké to je pracovat u dané společnosti.

„Pardon, tohle musím vzít!“Je dobré připomenout, že byste během pohovoru měli mít mobilní telefon úplně vypnutý. Pokud se však stane, že na to zapomenete, telefon se vám rozezní na celé kolo nebo začne vibrovat, až se začnou třást tabulky v oknech, omluvte se a telefon vypněte. Vyhněte se tomu, že si „jen na dvě minutky něco skáknu pořešit na chodbu“. Pokud nejde o něco životně důležitého nebo zásadního, telefon ignorujte!

Tipy na závěrNa pohovor přijďte včas, dobře si zapamatujte jméno kontaktní osoby, protože váš pohovor začíná prakticky už vchodem do budovy. Když začnete na recepci lovit v paměti, za kým to vlastně jdete, třikrát zkomolíte jméno, a ještě se u toho rozčilujete, buďte si jisti, že se to k dotyčnému dostane. Dbejte na detaily, záleží na nich. Informuje Petr Kubačka, ředitel Monster Career CZ.

Témata:  práce lidé zaměstnavatelé kancelář

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy