Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pracujete o víkendu nebo přesčas? Rady, na jaké bonusy máte nárok

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Standardní doba, kterou trávíme v práci, je 40 hodin týdně. Ze strany zaměstnavatelů však stále více rostou nároky na časovou flexibilitu zaměstnanců. Nezřídka se tak stává, že mnozí pracovníci zůstávají v zaměstnání přesčas. Výjimkou pak nejsou ani ti, kteří mají směny ve svátek, o víkendu či v noci. Pokud k nim patříte i vy, měli byste věnovat pozornost tomu, zda je vám taková práce navíc ze strany zaměstnavatele kompenzována, a to buď ve formě příplatků, nebo náhradního volna.

Ivana Brancuzká, manažerka ze společnosti Crowe Horwath, na následujících řádcích shrnuje, kdy a za jakých podmínek máte nárok na náhradní volno, nebo na příplatek ke mzdě a v jaké výši.

Práce ve svátek, o víkendu nebo v nociPokud zaměstnavatel vyžaduje, abyste do práce chodili o víkendu, má povinnost vyplácet vám ke mzdě také příplatek ve výši 10 % průměrného výdělku. Příplatek ve stejné výši vám pak náleží také v případě, že pracujete v noci, tedy mezi 22. až 6. hodinou. „Na výši a formě vyplácení příplatku za víkendové a noční směny se můžete společně se zaměstnavatelem dohodnout. V případě domluvy může být příplatek také nižší, popřípadě smí být vyplácen například měsíční paušální částkou. Nikdy se však nesmí stát, že by vám jej zaměstnavatel neposkytoval vůbec. Stejně tak jej nemůže nahradit například benefit v podobě stravenek, poukazů a dalších výhod,“ upozorňuje Brancuzká.V případě práce ve svátek je situace poněkud odlišná. Primární kompenzací je náhradní volno, které vám zaměstnavatel musí poskytnout nejpozději do tří měsíců, pokud byste se společně nedohodli jinak. Volno pak odpovídá rozsahu práce, kterou jste vykonávali ve svátek a náleží vám za něj samozřejmě náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Vedle toho máte ale také možnost domluvit se, že vám zaměstnavatel místo náhradního volna vyplatí k dosažené mzdě také příplatek v minimální výši průměrného výdělku.

Pozitivní zprávou je, že se příplatky sčítají. „Pokud by například nastala situace, že byste museli jít do práce některý víkendový den a zároveň by byl svátek, náleží vám kompenzace jak za práci o víkendu, tak za práci ve svátek. Pokud by se navíc jednalo o přesčas, nikoliv o předem stanovenou směnu, která by spadala do vaší běžné pracovní doby, dostali byste také příplatek za přesčas,“ uvádí Brancuzká.

Práce přesčasJako práce přesčas je chápána práce, kterou vykonáváte nad vaši stanovenou týdenní pracovní dobu, v případě obvyklého pracovního úvazku tedy nad 40 hodin týdně. I ta má svá pravidla. O přesčas se jedná pouze tehdy, pokud je práce nařízena zaměstnavatelem, nebo o ní ví a souhlasí s ní. „Zaměstnavatel o ní musí vždy vědět a vždy s ní musí souhlasit, jinak vám nebude započítávána. Zároveň se jako přesčas nepočítá, pokud doděláváte práci, kterou jste například kvůli prokrastinaci nestihli během vaší pracovní doby,“ upozorňuje Brancuzká. Dále doplňuje, že ze strany zaměstnavatele vám může být přesčas nařízen jen ve výjimečných případech a vzhledem k okolnostem o něm nemusíte být informováni předem. Dalším pravidlem je, že práce přesčas nesmí u běžného zaměstnance přesáhnout 150 hodin ročně a zaměstnanec může nad rámec odpracovat maximálně 8 hodin týdně. „Pokud byste však souhlasili, můžete pracovat i nad tento limit, nejvýše pak ale vždy v průměru 8 hodin za týden,“ doplňuje Brancuzká.Kompenzací práce přesčas pak může být buď náhradní volno, které vám musí zaměstnavatel poskytnout nejpozději do tří měsíců, nedohodnete-li se jinak, nebo příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku. V obou případech vám samozřejmě náleží mzda.  „Důležité také je, že pokud zaměstnanci bylo poskytnuto náhradní volno, nepočítají se hodiny za přesčas do stanoveného limitu 150 hodin za rok,“ uvádí Brancuzká.V řadě firem dnes už s prací přesčas počítají a i z tohoto důvodu sjednávají mzdu již s ohledem na možné přesčasy. Pokud takovou smlouvu máte, příplatek vám nenáleží. Nezbytné je, abyste v takové smlouvě měli uveden rozsah práce přesčas, který nesmí překročit zákonný limit. Pokud pracujete na částečný úvazek, nemůže vám zaměstnavatel přesčas nařídit bez vašeho souhlasu. Zároveň jej nesmí nařídit těm, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok.Práce na dohodu a příplatky ke mzděIvana Brancuzká upozorňuje, že pokud vykonáváte práci na základě dohody, neplatí pro vás stejné podmínky jako u klasického pracovního poměru. „Odměna za práci ve svátek, v noci či o víkendu nebo za přesčas vám nemusí být vyplácena,“ uvádí. Dohoda o provedení práce je totiž sjednávána na 300 hodin ročně a každá hodina práce se z daného limitu odčítá. „V případě, že byste tak některý den pracovali déle, než jste zamýšleli, nejedná se o přesčas, ale hodina se vám odečte z ročního limitu,“ doplňuje Brancuzká. Po vzájemné domluvě je však možné si příplatky se zaměstnavatelem sjednat.

Témata:  práce zaměstnanci zaměstnavatelé platy / mzdy lidé

Související

Aktuálně se děje

21. října 2025 11:48

Zlato láme rekordy: Nejistota ve světě žene investory k nejstarší jistotě lidstva

Král drahých kovů si pověst „bezpečného přístavu“ na finančních trzích obhajuje s velkým přehledem. Od začátku roku 2025 jeho cena vzrostla o více než 50 % a poprvé v historii překonala hranici 4 000 USD za trojskou unci – a to dokonce během vládního shutdownu v USA. Takto prudký růst však otevírá otázku, zda zlato zvládne udržet tempo a zamíří až k hranici 5 000 USD, nebo přijde ochlazení. Podrobnější pohled na situaci nabízí Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd., ve své aktuální analýze.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Stát přijde o miliardy, ceny moc neklesnou. Nová vláda žene gastro do maďarského experimentu

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 % na 12 %, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy Kč ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.