Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Home office, budoucnost nebo minulost? Navrhovaná novelizace zaměstnavatelům svazuje ruce

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Jedním z nejžádanějších pracovních benefitů se v posledních letech bezesporu stává možnost práce z domova, tzv. home office. Především mezi mladšími lidmi se možnost pracovat z domova stává dokonce rozhodujícím faktorem pro přijetí konkrétní pracovní pozice.

Dlouhodobě se tato alternativa jeví jako efektivní varianta klasického modelu, kdy zaměstnanec dojíždí do zaměstnání. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR ovšem připravilo novelu zákoníku práce, která má od 1. 7.2017 podstatně změnit mimo jiné i pravidla flexibilního zaměstnávání. Navrhovaná novelizace však zaměstnavatelům svazuje ruce. Je možné, že se práce z domova stane v ČR opět spíše výjimkou?

Co by pro zaměstnavatele poskytující home office z novely vyplývalo? Především vyšší administrativní zátěž. Pokud se nebude jednat pouze o výjimečnou práci mimo pracoviště, musí být tato práce vždy ošetřena písemnou dohodou. Navrhovaná úprava se navíc vztahuje na jakoukoliv činnost, kterou zaměstnanec vykonává mimo pracoviště zaměstnavatele. V souladu s návrhem tak například recepční, která každý den odnáší zásilky na poštu, bude muset mít dodatek ke stávající smlouvě nebo DPP či DPČ podepsanou pouze na tuto konkrétní činnost. Zaměstnavatelé by měli mít nově i povinnost hradit náklady, které zaměstnanci vznikají při výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele. To by pro zaměstnavatele znamenalo navýšení finančních nákladů. Současně není zřejmé, jak by měl zaměstnanec tyto náklady dokazovat, především v případě služeb souvisejících s užíváním bytu či domu (elektřina, topení, vodné a stočné apod.), nehledě na fakt, že v momentě výkonu práce může být domácnost sdílena s třetí osobou – rodinným příslušníkem apod.

„Naše společnost, která se zabývá Business Process Outsourcingem (BPO), už z podstaty vlastní činnosti hojně využívá pro své zaměstnance možností home officu. Připravovaná novelizace zákoníku práce by na nás neměla mít teoreticky zásadní negativní dopad, protože v našich smlouvách už tuto problematiku ošetřenou máme. Home office vnímáme jako skvělou příležitost pro všechny potenciální pracovníky, kteří nemohou, nebo nechtějí trávit mnoho času dojížděním do a z práce. Je to příležitost pro všechny, kteří mají chuť pracovat, ale nemohou, protože jim to neumožnuje zdravotní stav či rodinné nebo jiné závazky. Věříme, že navrhovaná novela zákoníku práce situaci kolem práce z domova nezkomplikuje do té míry, že bude v praxi nepoužitelná.,“ říká Petr Studnička, generální ředitel společnosti Conectart.Fakt, že je pro společnosti tento způsob výkonu práce zajímavý a efektivní, potvrzuje i množství technologií, které lze jednoduše propojit s firemním systémem. Například společnost Conectart, jako první call centrum v České republice, přistoupila k technologii WebRTC. Tato technologie umožňuje komunikaci v reálném čase mezi webovým prohlížečem a serverem zaměstnavatele. Zaměstnanci tak stačí k výkonu práce pouze PC a připojení k internetu.

Témata:  práce zaměstnanci zaměstnavatelé Home Office (práce z domova)

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.