Proč už Slováci neodcházejí pracovat do Česka?

Při posledním sčítání se ke slovenské národnosti přihlásilo téměř 150 tisíc lidí a v současné době žije podle údajů ČSÚ v Česku více než 105 tisíc Slováků. Největší příliv Slováků následoval po rozdělení Československa a jejich zájem o práci v ČR pokračoval až do nástupu krize. „Po přijetí eura se situace výrazně změnila a v současné době Slováci již většinou nemají zájem pracovat v Čechách – pokud se chtějí uplatnit v zahraničí, směřují více na západ, kde je to pro ně ekonomicky zajímavé,“ říká Zuzana Lincová, ředitelka pracovního portálu Profesia.cz. „Stále ale přetrvává zájem u nás studovat, ze Slovenska k nám stále míří někteří vysoce kvalifikovaní lidé, ale i nekvalifikovaní pracovníci. Stejně tak ale řada Čechů odjíždí za prací na Slovensko.“

Nejvíc Slováků žije na východě republiky, v krajích, které sousedí s jejich rodnou zemí. Do Česka směřují v současné době převážně dva rozdílné typy zaměstnanců: vysoce kvalifikovaní experti, kteří jsou přetaženi na lépe placená místa, a nekvalifikované osoby z oblastí s vysokou nezaměstnaností. Z oborů jsou nejoblíbenější medicína, stavebnictví, pohostinství nebo informatika, uplatnění najdou také řemeslníci, kvalifikovaní výrobci a opraváři.

Protože Profesia působí v České republice i na Slovensku, máme unikátní možnost porovnávat tyto dva pracovní trhy na základě dlouhodobě získávaných relevantních dat. Pokud se podíváme na počty pracovních nabídek na českém a slovenském trhu, jsou srovnatelné. Zajímavé je, že firmy často vnímají Česko a Slovensko jako jeden trh – v posledním roce jsou téměř ¾ nabídek vystaveny na českých i slovenských stránkách, tímto způsobem postupuje 98 % slovenských a 88 % českých firem.

Jak to vypadá z pohledu oborů, které jsou opravdu žádané? Nejvíce nabídek inzerovaných v obou státech zároveň je do výroby: 24 %. Téměř srovnatelný je počet nabídek v oblasti informačních technologií (21 %), následují strojírenství (18 %), pak management a elektrotechnika a energetika (shodně 10 %). České i slovenské firmy shánějí v zahraničí nejčastěji programátory. V českých nabídkách následují pozice dělník, operátor strojů a zařízení a softwarový inženýr, ve slovenských operátor strojů a zařízení, dělník a překvapivě administrativní pracovník.

Platové srovnání obou zemí dokládá výše popsaný vývoj zájmu Slováků o práci v Čechách. Zatímco v roce 2008 byla průměrná mzda na Slovensku o 14 % nižší než u nás, v současné době je o 2 % vyšší. Vývoj nebyl ale stejný u všech profesí – zatímco kvalifikovaní dělníci a pracovníci ve službách měli na Slovensku v roce 2008 mzdu o 19 % nižší, nyní je na srovnatelné úrovni, například kvalifikovaní technici vydělávali v Čechách o 12 % lépe, nyní jsou na tom o 3 % hůř. Na Slovensku byl v některých oborech zajímavý meziroční růst mezd. Nejvíce si v porovnání let 2015 a 2016 polepšili servisní inženýři (o 61 %), finanční agenti (o 42 %), ale také například ředitelé škol (o 29 %).

Jak bylo již řečeno, většina českých i slovenských firem hledá nové zaměstnance současně v obou zemích. Takto jsou nejčastěji inzerována pracovní místa s místem výkonu práce v Bratislavě (13 % nabídek), v Brně (12,5 %) a v Praze (12 %). Na obou trzích zároveň „loví“ nejčastěji slovenské firmy z Bratislavského (13 %), Košického (6,5 %) a Nitranského kraje (6 %); v ČR pak lákají především příhraniční regiony – Jihomoravský (22 %) a Moravskoslezský kraj (7 %), ale také Středočeský kraj (15 %) a Praha (14 %).

Témata:  Česko,  zaměstnanci,  práce,  Slovensko