Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Sezónní vlivy tlačí českou nezaměstnanost nahoru

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Na domácí půdě bude zítra zveřejněn lednový vývoj nezaměstnanosti. Podíl nezaměstnaných dosáhl svého dna v listopadu na úrovni 4,9 % a od té doby vlivem sezónních faktorů stoupá. Výjimkou nebude ani leden, kdy podíl nezaměstnaných dosáhne podle našeho odhadu 5,4 %.

Dobrou zprávou je, že po očištění o sezónní vlivy pokračuje podíl nezaměstnaných v poklesu. Prostor pro další zlepšení situace na trhu práce je však již limitovaný. Svého dna by měl dosáhnout letos v červenci, a to na úrovni 4,6 %.

V Polsku zítra končí dvoudenní zasedání centrální banky. Ta s největší pravděpodobností ponechá úrokové sazby beze změny na úrovni 1,5 % y/y. Inflace v Polsku nicméně rychle stoupá. Zatímco v prosinci loňského roku se nacházela na úrovni 0,8 % y/y, v lednu pravděpodobně vyskočí na 1,8 %, přičemž kolem 2% úrovně se bude držet po většinu letošního roku. Zatím se zdá, že uvnitř bankovní rady panuje konsenzus, že by úrokové sazby měly zůstat na stávající úrovni. Otázkou však je, jak bude CB vnímat rychle rostoucí inflaci, která s největší pravděpodobností překročí její odhad. Přestože stále očekáváme první zvýšení sazeb až v roce 2018, riziko dřívějšího „hiku“ stoupá.

Česká národní banka musela v prosinci masivně intervenovat

Česká národní banka dnes zveřejnila objem devizových rezerv. Jejich celková výše dosáhla v lednu 2612 miliard korun, což představuje 55 % v poměru k HDP. Zároveň oznámila, že objem intervencí, které na trhu uskutečnila v prosinci, dosáhl 3,3 miliardy eur, tedy 88 miliard korun. Ještě větší objem lze očekávat za leden, kdy podle našeho odhadu musela centrální banka skoupit eura za 350 miliard korun. To by představovalo více než tři čtvrtiny objemu intervencí za celý loňský rok, kdy ČNB v rámci intervencí skoupila eura za 455 miliard. S blížícím se exitem zůstane příliv spekulativního kapitálu vysoký, což zvyšuje pravděpodobnost, že koruna po konci kurzového závazku příliš neposílí.

Prosincová data z české reálné ekonomiky trhy zklamala. Průmyslová výroba se meziměsíčně propadla o 2,2 % a její meziroční růst dosáhnul pouze 2,7 %. Bilance zahraničního obchodu dokonce vykázala negativní saldo (5 mld. CZK). Dobrá čísla tak přineslo pouze stavebnictví, které poprvé po roce vykázalo meziroční růst. Ten činil 1,9 %. Zatímco pozemní stavitelství si polepšilo o o 5,1 % y/y, výstup inženýrského stavitelství se meziročně propadnul o 6 % y/y. V meziměsíčním srovnání však sektor rostl, což může znamenat, že se zde blýská na lepší časy. Tomu nasvědčuje i vysoký počet nových stavebních povolení (+13,5 % y/y) i počet nově zahájených staveb bytů (+19,9 % y/y).  Informovala Jana Steckerová, Ekonom, Komerční banka.

Témata:  nezaměstnanost práce

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.