Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Odstranění rozdílu v odměňování žen a mužů potrvá desítky let

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Ženy, které v roce 2020 absolvují univerzitu ve vyspělých zemích, by mohly být první generací, která odstraní rozdíl v odměňování žen a mužů během profesní kariéry, jak ukazuje nový výzkum společnosti Accenture.

Zpráva “Getting to Equal 2017” ukazuje, že by rozdíl v odměňování mohl být odstraněn již během desetiletí, pokud ženy využijí výhod tří faktorů vyrovnávajících kariérní uplatnění a pokud dostanou nezbytnou podporu z podnikatelského sektoru, od vlády i z akademických kruhů.

Díky těmto změnám by se rozdíly v odměňování ve vyspělých zemích mohly setřít do roku 2044, čímž by se zkrátila doba nutná k dosažení rovnosti v odměňování o 36 let. V rozvíjejících se zemích by tyto změny mohly ubrat více než 100 let z doby nutné k dosažení rovnosti v odměňování, k níž by mohlo dojít do roku 2066 místo do roku 2168.

„Pracovní síla budoucnosti musí být rovnoprávnou pracovní silou. Rozdíl v odměňování mužů a žen je ekonomickým a konkurenčním imperativem, na němž záleží každému, a my musíme podniknout kroky nutné k tomu, abychom pro ženy vytvářeli významné příležitosti a odstranili tak rozdíl v odměňování rychleji,“ řekla Julie Sweet, generální ředitelka Accenture pro Severní Ameriku.

Výzkum Accenture zjistil, že v celosvětovém měřítku žena vydělává 100 $ na každých 140 $, které vydělá muž. K této nerovnováze přispívá ještě skutečnost, že u žen je mnohem méně pravděpodobné, že budou mít placenou práci (50 % u žen a 76 % u mužů). To přispívá k tzv. skrytému rozdílu v odměňování, který zvyšuje ekonomickou nerovnost mezi muži a ženami: výzkum ukazuje, že na každých 100 $, které vydělá žena, muž vydělá 258 $.

Výzkum také identifikuje několik klíčových faktorů, které ovlivňují schopnost ženy dosahovat rovnocenného odměňování ještě na univerzitě. V současné době je ve srovnání s jejich mužskými protějšky u studentek méně pravděpodobné, že si vyberou obor studia, o němž se domnívají, že nabízí možnost vysokých výdělků (27 % versus 40 %), že budou mít mentora (45 % versus 58 %), nebo že budou usilovat o pozice ve vyšším managementu (41 % versus 51 %). Kromě toho mladé ženy zaostávají, pokud jde o rychlé osvojování nových technologií (45 % versus 63 %), a také pokud jde o kurzy programování a kurzy výpočetní techniky (68 % versus 83 %).

Zpráva, která staví na výzkumu Accenture o odstraňování rozdílů mezi pohlavími na pracovišti z roku 2016, identifikuje tři výrazné urychlující faktory, které ženám pomohou eliminovat rozdíly v odměňování:

Vysoká digitální gramotnost – rozsah, v němž lidé využívají digitální technologie k propojování, učení a práci Kariérní strategie – potřeba, aby ženy mířily vysoko, dělaly informovaná rozhodnutí a aktivně řídily svou kariéru Seznamování se s novými technologiemi – příležitost získat lepší technologické a digitální dovednosti, aby postupovaly vpřed tak rychle, jako muži

Uplatnění těchto faktorů spolu s podporou jak od firem, tak i vlády a akademické sféry, by mohlo snížit rozdíl v odměňování mezi muži a ženami o 35 % do roku 2030, což by navýšilo příjem žen o 3,9 bilionů $.

Accenture se v rámci průzkumu dotazoval více než 28 000 mužů a žen včetně vysokoškoláků v 29 zemích. Vzorek zahrnoval stejnoměrný podíl mužů a žen ze tří generací, zahrnoval různé pracovní pozice z firem různých velikostí. Šlo o rozložení s chybovou tolerancí +/- 0,6 %.

Témata:  ženy muži práce platy / mzdy ekonomika

Související

Aktuálně se děje

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.