Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Za dobrou prací jsou lidé ochotní se stěhovat i do zahraničí

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Jak jsme na tom v současné době s ochotou dojíždět do práce nebo se za ní dokonce stěhovat? Z ankety, na kterou v prosinci a lednu odpovídali návštěvníci stránek Profesia.cz vyplývá, že pokud je motivace, není to problém: celých 43 % respondentů uvedlo, že by dojížděli nebo se přestěhovali za prací do zahraničí, dalších 45 % je ochotno dojíždět na menší nebo větší vzdálenost nebo se stěhovat.

Ochota lidí cestovat za prací je u nás tradičně nízká. S růstem nezaměstnanosti v letech 2010-2013 sice trochu stoupla, dá se ale očekávat, že v současné době, kdy je lidí na trhu nedostatek, zase poklesne. Proto jsme se v anketě, na kterou odpovídali návštěvníci serveru Profesia.cz v prosinci a v lednu tentokrát zeptali, zda a do jaké míry jsou lidé ochotní „jít za prací“.

„Podle nedávno zveřejněných údajů každodenně dojíždí do práce přibližně milion lidí, což odpovídá pětině populace v produktivním věku,“ říká Zuzana Lincová, ředitelka Profesia.cz. „I když na náš server chodí převážně lidé, kteří práci hledají, překvapilo nás vysoké procento těch, kteří jsou ochotní za prací cestovat – neochotu dojíždět vyjádřilo jen 12 % respondentů.“

Situaci není možné paušalizovat – ve velkých centrech cestuje každodenně většina lidí, v těch menších je naopak ochota dojíždět malá, na venkově je to často jediná možnost. Unikátní situace je v příhraničí s Německem a Rakouskem, kde lidi motivuje k dojíždění rozdílná úroveň platů na druhé straně hranice. Obecně lze ale říci, že lidé jsou spíše ochotní jít za vidinou lepšího výdělku do zahraničí než dojíždět do jiného města nebo dokonce kraje.

„Vysledovali jsme také určité lokální paradoxy. Zatímco ve Středočeském kraji jsou lidé poměrně zvyklí za prací cestovat, například v Moravskoslezském kraji je ochota dojíždět velmi nízká. A to bychom očekávali, že v regionu s nízkou nezaměstnaností to bude naopak,“ uvádí Zuzana Lincová. „Vstřícní k dojíždění jsou obyvatelé Zlínského kraje a Vysočiny, ale také například lidé z Pardubic, které mají velmi dobré spojení s Prahou.“

Jak tedy vypadají konkrétní výsledky ankety? Z téměř 600 respondentů je 43 % ochotno přestěhovat se nebo dojíždět za prací do zahraničí. Celá čtvrtina lidí je ochotná jezdit do 30 km, cca ½ hodiny na jednu cestu je ale určitý psychologický limit, protože nad 30 km by cestovalo jen 12 % respondentů. Ještě méně lidí by se za prací v rámci republiky stěhovalo – jen 8 %. A pro již zmíněných 12 % lidí není přesun za prací alternativa, ať už v jakékoli podobě.

Témata:  práce,  manažeři

Aktuálně se děje

26. října 2026 10:37

Střídání času mělo šetřit elektřinu. Dnes může přinášet víc nákladů než úspor

Češi si v noci ze soboty na neděli opět posunou hodinky. Tentokrát o hodinu zpět, takže si přispí. Na jaře jim ji však stát zase vezme. Tento rituál se opakuje desítky let, přestože ekonomické důvody pro jeho zachování výrazně zeslábly. Co kdysi mělo šetřit energií, dnes může ekonomiku stát více, než jí přináší. Existuje přinejmenším deset ekonomických argumentů, proč střídání času ukončit.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Aleš Juchelka (ANO)

Stát přidá firmám na zaměstnance se zdravotním postižením. Podpora vzroste o desítky tisíc

Zaměstnavatelé, kteří vytvářejí pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením, získají od státu vyšší podporu. Maximální roční příspěvek na provozní náklady se zvýší ze 48 na 90 tisíc korun na jednoho zaměstnance. Růst čeká také mzdový příspěvek, který se od ledna 2027 zvýší o 2500 korun měsíčně. Novela zákona o zaměstnanosti zároveň slibuje méně administrativy a pružnější pravidla pro vytváření pracovních míst.