Exekutorská komora očekává, že exekucí letos spíše přibude. Varovala také před tím, že kvůli výraznému navýšení nezabavitelné částky by exekutoři v budoucnu mohli častěji namísto srážek ze mzdy přistupovat k exekucím movitých věcí i nemovitostí. Řešením pro věřitele i dlužníky by podle komory mohlo být například stanovení minimální srážky ze mzdy, uvedli zástupci stavovské organizace na dnešní tiskové konferenci.
Hlavním makroekonomickým problémem Česka je prohlubující se strukturální deficit státního rozpočtu daný růstem povinných výdajů a také nárůst zadlužování. Tuzemská inflace, která je pátou nejvyšší v EU, výrazně snižuje životní úroveň obyvatel. Valorizace důchodů je v době dvouciferné inflace časovanou rozpočtovou bombou. Bez reforem důchodového, zdravotního i sociálního systému je stabilizace veřejných financí nemožná.
Více než 1,5 milionu korun vylákali od seniorky z Děčínska podvodníci vydávající se za švédského architekta a námořníka z Itálie. Případem se zabývají policisté. Za podvod jim v případě dopadení a odsouzení hrozí až osm let vězení. Informovala o tom mluvčí děčínské policie Eliška Kubíčková.
Pro podání daňového přiznání v papírové podobě zbývá poslední týden. Finanční úřady proto ode dneška prodlužují úřední hodiny. Finanční správa také upozorňuje na možnost podání přiznání elektronicky, v takovém případě je termín o měsíc delší. Kdo podává přiznání prostřednictvím daňového poradce, má čas do července.
Důvěra v českou ekonomiku po únorovém poklesu letos v březnu meziměsíčně stoupla o 2,2 bodu na hodnotu 93,9 bodu. Důvodem bylo zvýšení důvěry podnikatelů. U spotřebitelů naopak mírně klesla. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mezi podnikateli vzrostla důvěra v průmyslu a obchodu, kdežto ve stavebnictví a vybraných službách se snížila. Meziročně celková důvěra poklesla. Loni v březnu činila 96,8 bodu. Podle analytiků zveřejněné údaje naznačují, že se ekonomika po mělké recesi začne ve druhém čtvrtletí stabilizovat.
V případě finančních problémů Češi nejprve šetří na výdajích na oblečení, zábavu a dovolenou. Významně také vzrostl počet lidí, kteří omezují spotřebu energií a vody. Jen minimum Čechů by finanční problémy řešilo půjčkou od známých nebo od finančních institucí. Vyplývá to z průzkumu společnosti KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek korporátních zákazníků.
Česká daň z nemovitosti je v mezinárodním srovnání nízká, shodují se analytici oslovení ČTK. Podle nich by se ale změny daní měly řešit komplexně. Pozastavují se i nad způsobem představení návrhu na úpravu daně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro dnešní Hospodářské noviny (HN) uvedl, že by zvýšení daně z nemovitosti mohlo být jedním z opatření ke snížení strukturálního schodku státního rozpočtu.
Vládní hnutí STAN je pro zvýšení celkové částky základního rodičovského příspěvku o 50.000 korun na 350.000 korun. Sdělilo to v dnešní tiskové zprávě. Roční rozpočtové náklady by činily podle odhadu hnutí pět miliard korun navíc. Sněmovna odmítla naposledy minulý týden projednat předlohu opozičního hnutí ANO na razantnější růst rodičovské o třetinu na 400.000 korun.
Komentář Lukáše Kovandy: Lednové maloobchodní tržby mírně předčily očekávání. Předpokládal se totiž jejich propad o 7,9 procenta, avšak nakonec pokles činí „jen“ 7,7 procenta. Jedná se tak o nejslabší meziroční propad od loňského září.
Ceny výrobců v Česku letos v lednu dále meziročně rostly o desítky procent. V zemědělství stouply o 25,5 procenta, v průmyslu o 19 procent a ve stavebnictví o 11,4 procenta. Také ceny tržních služeb pro podniky meziročně vzrostly, a to o 6,3 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční růst cen ale ve všech zmíněných skupinách oproti prosinci zpomalil.
Starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se od června kvůli inflaci znovu zvýší. Starobní penze by mohla vzrůst v průměru o 750 korun. Všichni penzisté a penzistky by měli dostat 400 korun a k tomu by se jim měla zvednout procentní část penze o 2,3 procenta. Dohodla se na tom dnes vláda. Po jejím jednání to na tiskové konferenci řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kabinet upravil kvůli vysokým výdajům valorizační vzorec. Důchody by se tak měly zvýšit méně, než teď nařizuje zákon. Změny legislativy musí ještě schválit Parlament a podepsat prezident. Podle Jurečky by vláda měla návrh poslat do Sněmovny příští týden.
Komentář Tomáše Volfa: Tržby maloobchodníků v ČR za prosinec meziročně klesly o 7,3 %, což představuje výrazné zklamání a už osmý měsíc v řadě, kdy Češi utrácejí méně než před rokem. Meziměsíčně šly útraty Čechů dolů o 0,7 %.
Češi přispívají čím dál více peněz na dobročinné účely. Dle nejnovějších výsledků Světového indexu velkorysosti (World Giving Index 2022) darovalo peníze na charitu či pomohlo cizímu člověku v předchozím roce více lidí, než v kterémkoliv roce za poslední desetiletí. Ze 119 zemí, které jsou do tohoto průzkumu zahrnuty, navíc zaznamenala nejvyšší nárůst právě Česká republika. V celkovém žebříčku se posunula z původní 88 pozice na 13 místo. Češi se tak v průběhu let stávají čím dál štědřejšími.
Příjemců příspěvku na bydlení loni přibylo. V prosinci úřady práce vyplatily 228.000 těchto dávek, meziročně o 48 procent víc. Průměrná domácnost dostala 4777 korun. Stát minulý rok na příspěvky vydal celkem 8,56 miliardy korun, což je téměř o dvě miliardy víc než předloni. Vyplývá to ze zpráv o vyplácení dávek a z údajů, které dnes na svém webu zveřejnilo ministerstvo práce. Podle statistických dat je ale domácností, které příspěvek pobírají, méně než v letech po minulé krizi. Nižší než tehdy jsou teď také výdaje.
Česká unie cestovního ruchu (ČUCR) varuje před zamýšleným zvýšením desetiprocentní sazby DPH, v jehož důsledku služby v pohostinství a cestovním ruchu zdraží o další nejméně 3 až 4 procenta. Po letech pandemií omezovaného provozu, a v kombinaci s klesající kupní silou, hrozí mnoha provozovatelům zavření.
Komentář Lukáše Kovandy: Maloobchodní tržby loni v listopadu klesly reálně meziročně o 8,7 procenta. Propad tak předčil drtivou většinu expertních odhadů. Český statistický úřad navíc revidoval údaj k maloobchodním tržbám za měsíc říjen 2022. Podle revidovaných dat klesly v desátém loňském měsíci tržby maloobchodu o 9,9 procenta. To je nejvíce minimálně v celém tomto tisíciletí, dokonce více než kdykoli během pandemie, kdy přitom byla podstatná část kamenných obchodů zavřená. Ještě nikdy v historii zveřejněné časové řady se nestalo, že by se maloobchodní tržby dva měsíce po sobě propadly tak mohutně jako v říjnu a listopadu 2022.
Komentář Lukáše Kovandy: Z hlediska evropské energetiky válka na Ukrajině v roce 2022 jenom uspíšila proces, který měl přijít tak jako tak. Zdražila fosilní paliva. Inflace, která v důsledku toho panuje, měla nastat i bez války. Jen by byla rozprostřena do delšího časového úseku. Ač se to zatím příliš nezdá, válka tak vlastně odhaluje, že zelená agenda EU je zatím prakticky neuskutečnitelná, stejně jako Green Deal.
Minimální mzda se od ledna v Česku zvedne o 1100 korun na 17.300 korun. Z osmi stupňů zaručených mezd, které se vyplácejí podle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce, se upraví jen dva. Nejnižší, který odpovídá minimální mzdě, se tak zvedne na 17.300 korun. Nejvyšší, který je na dvojnásobku minimálního výdělku, se dostane z 32.400 na 34.600 korun. Nařízení schválila dnes vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zaměstnavatelé oddělení zaručených mezd od minimální mzdy vítají, odbory to kritizují.
Nejvyšší kontrolní úřad se v příštím roce zaměří například na to, jak úřady vybírají daně z příjmů firem nebo jak stát vynakládá peníze na boj s daňovými úniky. Prověří také peníze na radiační, chemickou a biologickou ochranu, výdaje na předsednictví ČR v Radě EU nebo na odstraňování starých ekologických zátěží. Úřad tyto akce zařadil do svého plánu kontrol na příští rok, který zveřejnil na svém webu. V plánu má stejně jako letos celkem 32 kontrol, další ale může případně doplnit, nebo je naopak vyřadit.
Komentář Lukáše Kovandy: Zítra se ulice i vsi zase jednou zaplní čerty i anděly. Mikuláš je z hlediska obchodníků 8. nejvýnosnější událost v roce (viz tabulka níže). Češi během něj ve zvýšené míře utrácí zejména za sladkosti, půjčení či koupi kostýmu nebo kostýmových doplňků typu mikulášského plnovousu či čepice, drobnější dekorativní předměty a menší dárky. Mikuláš totiž v některých rodinách představuje „zahřívací kolo“ před Vánoci.
Komentář Lukáše Kovandy: Česku hrozí, že se během nadcházejícího roku dostane do závažné měnové krize, varuje největší japonská investiční banka Nomura. Při ní by došlo k náhlému, nečekanému a dramatickému znehodnocení české koruny. Podobný otřes hrozí podle Nomury také Maďarsku a Rumunsku.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) předloží vládě návrh na zvýšení minimální mzdy od ledna. Odpovídat by měla 41 procentům průměrné mzdy v Česku. Jurečka to řekl dnes ČTK. Konkrétní navrhovanou částku neupřesnil. Podle dosavadních údajů a propočtu ČTK by přidání mohlo činit kolem 350 korun. Minimální mzda je teď 16.200 korun. Odbory požadovaly kvůli vysoké inflaci její zvýšení o 2000 korun ještě letos. Zaměstnavatelé byli naopak proti skokovému růstu.
Zahraniční obchod České republiky skončil v červenci schodkem 22,8 miliardy korun, meziročně byl o 12,4 miliardy korun vyšší. V deficitu je obchodní bilance už půl roku. Vliv na červencový výsledek měl opět především obchod s ropou a zemním plynem kvůli růstu cen na světových trzích a vyššímu dovezenému množství. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
23. dubna 2025 11:16
23. dubna 2025 10:33
22. dubna 2025 11:33
22. dubna 2025 10:54
18. dubna 2025 18:47
18. dubna 2025 18:37
17. dubna 2025 10:32
16. dubna 2025 12:09
15. dubna 2025 12:46
15. dubna 2025 12:24
15. dubna 2025 10:52
14. dubna 2025 14:30
12. dubna 2025 17:21
12. dubna 2025 15:58
12. dubna 2025 15:41
11. dubna 2025 11:28
O víkendu se dočkáme jarního počasí s teplotami až 21 stupňů. Podle ČHMÚ bude převážně oblačno s občasnými přeháňkami.
Zdroj: Marie Dvořáková
Německo, které je považováno za nejdisciplinovanější zemi, pokud jde o fiskální řízení, se rozhodlo pro radikální krok – snížit svou úvěrovou brzdu. Po období stagnace chce nastupující vláda obnovit postavení země investicemi do klíčových segmentů hospodářství – od infrastruktury až po průmysl. Zatímco na jednu stranu je tento plán pozitivní pro růst nejen Německa, ale i dalších evropských zemí, na druhou stranu bude veřejný dluh narůstat, což je v rozporu s pravidly Evropské unie (EU), říká Olívia Lacenová, hlavní analytička společnosti Wonderinterest Trading ve svém komentáři.
