Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Odbory tvrdí, že dopad balíčku na běžnou rodinu bude přes 100 tisíc korun ročně, ve skutečnosti to bude spíše 15 tisíc korun

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: V Česku je podle dat ČSÚ 4,49 milionu domácností. Celkem 32,5 procenta z nich má alespoň jedno dítě. Tedy takových je 1,46 milionu. Pokud je roční dopad konsolidačního balíčku na takovou domácnost – rodinu – přes 100 tisíc korun, jak tvrdí odbory, měl by stát jen z tohoto titulu vyššího daňového a odvodového zatížení rodin snížit schodek o 150 miliard korun ročně.

Stát ale počítá s tím, že prostřednictvím vyššího daňového a odvodového zatížení sníží schodek celkově jen o zhruba 30 miliard.

Odbory tedy dopad balíčku na běžnou českou rodinu minimálně pětinásobně zveličují.

Pokud nechtějí být kritizovány za zveličování, měly by být schopny vysvětlit, proč je snížení schodku plánované pro příští rok na základě balíčku pouze necelých sto miliard korun. Vždyť pokud by byla běžná rodina zatížena dopadem přes 100 tisíc korun ročně, musel by být celkový přínos balíčku přes 200 miliard korun, což by v podstatě z roku na rok zahladilo celý strukturální schodek českých veřejných financí.

Témata:  odbory ekonomika komentář Peníze

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.