Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko se zadlužuje nejrychleji v EU. Současná vláda zadlužuje zemi historicky rekordně

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Česká republika se loni ve čtvrtém čtvrtletí zadlužovala nejvýrazněji v celé EU. Vyplývá to z čísel, která dnes zveřejnil Eurostat. Veřejné zadlužení Česka v poměru k HDP se zvýšilo o 2,1 procentního bodu na 44,1 procenta. Státní dluh – tedy dluh, za který odpovídá přímo vláda – stoupl na rekordních více než 2,99 bilionu korun. Poprvé v historii tak atakuje psychologickou hranici tří bilionů korun.

Vláda ČR v rámci státního rozpočtu hospodařila ke konci letošního března s nejvyšším schodkem v historii České republiky, a to více než 166 miliard korun. Ještě nikdy v historii ČR nebylo hospodaření státního rozpočtu po prvních třech měsících roku v takto hlubokém deficitu. Neutěšený loňský vývoj zadlužení se tedy protahuje do letoška.   

Za tři měsíce roku tak vláda letos vytvořila schodek, který je větší než celoroční deficity drtivé většiny let novodobé historie ČR od roku 1993. Vyšší celoroční schodek než letos ten tříměsíční měla vláda pouze v roce 2009, poznamenaném ovšem světovou finanční krizí a jejím dopady, a pak také v letech 2020 až 2022, poznamenaných pro změnu covidovou pandemií a válkou na Ukrajině a jejich ekonomickými důsledky.  

Historicky rekordní tříměsíční schodek je letos dán především citelným meziročním navýšením výdajů v sociální oblasti a na pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií. Projevuje se také růst nákladů obsluhy státního dluhu, související především s nutností vyplácet výnos držitelům protiinflačních státních dluhopisů.

Letošní rekordně schodkové hospodaření vlády ČR tedy varovně navazuje na loňský historicky rekordní růst jejího dluhu. Ten loni stoupl o skoro 430 miliard korun, jak plyne z dat, které nedávno zveřejnilo ministerstvo financí.

Částka 430 miliardy nominálně zhruba odpovídá nárůstu zadlužení vlád z let 1993 až 2004. Fialova vláda se za rok nominálně zadlužila přibližně jako obě Klausovy, Tošovského, Zemanova, Špidlova a Grossova vlády dohromady (viz svrchní graf níže).

Suma 430 miliard reálně, tedy po očištění o inflaci, konkrétně v stálých cenách roku 2008, zhruba odpovídá nárůstu zadlužení vlád z let 1993 až 2002. Fialova vláda se tedy za jeden rok – ten loňský – reálně zadlužila přibližně jako obě Klausovy, Tošovského, Zemanova a částečně i Špidlova vlády dohromady (viz spodní graf níže).

Letošní i loňské údaje stvrzují, že Fialově vládě se loni, ani v prvních třech měsících letoška nepodařilo zvrátit trend dramaticky narůstajícího vládního zadlužení, který je realitou už od covidových let 2020 a 2021. Částečně lze tento nezdar vysvětlit objektivně mimořádně nepříznivými ekonomickými důsledky války na Ukrajině, zejména pak v podobě energetické drahoty. Vláda ale musí být mnohem ambicióznější ve snaze ozdravit veřejné finance.

Témata:  státní dluh Česko EU Peníze

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

12. června 2026 21:03

23 bilionů korun: Tak velký může být majetek Elona Muska po ocenění SpaceX

Svět má prvního dolarového bilionáře. Pokud dnešní vstup na burz ocení společnost SpaceX na 1,8 bilionu dolarů, jak se předpokládá, podíl jejího zakladatele Elona Muska získá hodnotu 866 miliard dolarů. Když se připočte jeho majetek v Tesle, jde o 1,1 bilionu dolarů, tedy zhruba 23 bilionů korun (roční HDP ČR je zhruba 9 bilionu). 23 bilionů, to je více, než kolik mají dohromady Larry Page, Sergey Brin, Jeff Bezos a Larry Ellison, kteří spolu s Muskem tvoří pětici světově těch úplně nejbohatších. Pokud by se Musk rozhodl svého zmíněného bohatství postupně zbavit tak, že by utrácel milion dolarů (takřka 21 milionů korun) den co den, zabralo by mu to přes 3000 let.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?