Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kdo zaplatí vládní konsolidační balíček?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Vládní daňový balíček ještě ve spojení s představenými parametrickými změnami důchodového systému – protože o jeho reformu se věru nejedná – zaplatí hlavně „obyčejný člověk“. Nic moc jiného ale vlastně čekat nešlo. Vždyť vláda sama má ke svým výdajům k dispozici peníze z daní a odvodů občanů a firem. A dluh. Dluh, to jsou ale jen budoucí daně a odvody.

Balíček tak prostě zaplatí všichni obyvatelé Česka. Někdo více, někdo méně. Zaplatí jej budoucí penzisté, jimž se budou pomaleji valorizovat penze a budou také později odcházet do penze. Zaplatí jej živnostníci, kteří budou čelit vyšším odvodům. Zaplatí jej ale třeba nájemníci. Na ně majitelé nemovitostí zhusta přenesou břímě až dvojnásobně navýšené daně právě z nemovitostí. Firmy a podniky sice budou čelit rovněž vyšší dani, té z příjmu právnických osob. Leč tu zhusta přenesou na osoby fyzické, tedy na všechny své zákazníky. Může tak zdražit vše od kartáčku na zuby po automobil. Anebo to budou firmy řešit třeba propouštěním části pracovníků. Nebo úplně všech – a odchodem do zahraničí, za nižšími daněmi.

Také ti, kteří k životu potřebují vodu a léky, tedy všichni, balíček zaplatí. Vláda totiž hodlá zrušit nejnižší, desetiprocentní sazbu DPH, v níž se dané položky nachází. Voda či léky budou zatíženy vyšší sazbou DPH, nikoli desetiprocentní, ale dvanáctiprocentní. To vyvolá tlak na růst jejich spotřebitelské ceny. Nicméně navržené úpravy DPH nevedou celkově k navýšení daňové zátěže, neboť rozpočtově neutrální je nižší sazba DPH čítající 12,8 procenta. V rámci úprav DPH by se měla snížit DPH potravin, a to ze stávajících patnácti procent na dvanáct. Je to sociálně prospěšné, ovšem jen za té podmínky, že prodejci, například obchodní řetězce, promítnou snížení DPH do koncových cen. Zkušenost třeba z Německa z roku 2020 ukazuje, že tak činí jen poměrně neochotně.

Ale vlastně to vše tak obyvatelé Česka většinově chtěli. Vždyť si zvolili strany, které slibovaly, že dají veřejné finance do pořádku. Bylo bláhové si myslet, že to vesměs „zaplatí někdo jiný, jen ne já“. Vláda nicméně tuto bláhovost až donedávna živila. Na představeném konsolidačním balíčku je totiž nejvíce fascinující samozřejmost, lehkost a rychlost, s jakou kabinet bez hlubšího vysvětlení a v klídku přešel z ještě nedávného „nebudeme zvyšovat žádné daně, tečka“ ve zvýšení, i poměrně zásadní, hned několika druhů daní. Vládní PR odvádí skvělou práci. Bez ironie.

Témata:  komentář vláda ekonomika Peníze

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

16. března 2026 14:29

Napětí na Blízkém východě rozhýbalo trhy. Hypotéky mohou přestat zlevňovat

Geopolitické napětí na Blízkém východě zvyšuje nejistotu na finančních trzích. Rostou výnosy dlouhodobých dluhopisů i sazby úrokových swapů, které bankám zdražují financování hypoték. Investoři by však podle analytika Swiss Life Select Šimona Schloffa neměli reagovat unáhlenými výprodeji a měli by držet diverzifikované portfolio s dlouhodobým horizontem.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.