Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Závazky po splatnosti má deset procent Čechů, víc než loni, zjistil průzkum

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Nějaký závazek po splatnosti má deset procent Čechů. Proti loňskému roku se podíl zvýšil o tři procentní body. Nejčastější příčinou neschopnosti splácet závazky je stejně jako loni ztráta zaměstnání. Ukázal to průzkum společnosti KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků. Výsledky průzkumu má ČTK k dispozici.

Nejčastěji mají dlužníci závazky po splatnosti u nebankovních subjektů - jsou to například krátkodobé půjčky nebo nákupy na splátky. Následují bankovní úvěry po splatnosti a dluhy související s bydlením, jako jsou nájmy a energie.

Průzkum ukázal, že 35 procent závazků po splatnosti tvoří dluhy od 50.000 do 100.000 korun. Dluhy do 50.000 korun a nad 100.000 korun mají shodný podíl 32 procent. Polovinu dlužníků, kteří mají závazky po splatnosti za víc než 100.000 korun, tvoří lidé starší 65 let.

"Inflace a obecně nepříznivá ekonomická situace vedou k meziročnímu zvýšení podílu lidí, kteří nezvládají pravidelně splácet své závazky. Alarmující je především vysoký podíl lidí v důchodovém věku s nesplácenými dluhy přes 100.000 korun, kteří mají jen velmi omezené možnosti zvýšení svých příjmů, aby mohli své závazky uhradit," upozornila generální ředitelka společnosti KRUK Jaroslava Palendalová.

Dluhy po splatnosti mají nejčastěji lidé zaměstnaní v zemědělství a lesnictví. S odstupem následují lidé pracující v obchodu a ve službách a zaměstnanci ve stavebnictví.

Nejčastější příčinu nesplácení závazků je ztráta zaměstnání, uvádí ji 38 procent dlužníků. Ztráta zaměstnání přitom postihuje především lidi se základním a středním vzděláním a ve větší míře ženy než muže. Jako druhou nejčastější příčinu nesplácení závazků dlužníci označují vysoké splátky úvěrů, uvedlo to 17 procent lidí. Pro 16 procent je hlavním důvodem nesplácení nemoc dlužníka nebo člena rodiny.

Témata:  Peníze

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.