Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Závazky po splatnosti má deset procent Čechů, víc než loni, zjistil průzkum

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Nějaký závazek po splatnosti má deset procent Čechů. Proti loňskému roku se podíl zvýšil o tři procentní body. Nejčastější příčinou neschopnosti splácet závazky je stejně jako loni ztráta zaměstnání. Ukázal to průzkum společnosti KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků. Výsledky průzkumu má ČTK k dispozici.

Nejčastěji mají dlužníci závazky po splatnosti u nebankovních subjektů - jsou to například krátkodobé půjčky nebo nákupy na splátky. Následují bankovní úvěry po splatnosti a dluhy související s bydlením, jako jsou nájmy a energie.

Průzkum ukázal, že 35 procent závazků po splatnosti tvoří dluhy od 50.000 do 100.000 korun. Dluhy do 50.000 korun a nad 100.000 korun mají shodný podíl 32 procent. Polovinu dlužníků, kteří mají závazky po splatnosti za víc než 100.000 korun, tvoří lidé starší 65 let.

"Inflace a obecně nepříznivá ekonomická situace vedou k meziročnímu zvýšení podílu lidí, kteří nezvládají pravidelně splácet své závazky. Alarmující je především vysoký podíl lidí v důchodovém věku s nesplácenými dluhy přes 100.000 korun, kteří mají jen velmi omezené možnosti zvýšení svých příjmů, aby mohli své závazky uhradit," upozornila generální ředitelka společnosti KRUK Jaroslava Palendalová.

Dluhy po splatnosti mají nejčastěji lidé zaměstnaní v zemědělství a lesnictví. S odstupem následují lidé pracující v obchodu a ve službách a zaměstnanci ve stavebnictví.

Nejčastější příčinu nesplácení závazků je ztráta zaměstnání, uvádí ji 38 procent dlužníků. Ztráta zaměstnání přitom postihuje především lidi se základním a středním vzděláním a ve větší míře ženy než muže. Jako druhou nejčastější příčinu nesplácení závazků dlužníci označují vysoké splátky úvěrů, uvedlo to 17 procent lidí. Pro 16 procent je hlavním důvodem nesplácení nemoc dlužníka nebo člena rodiny.

Témata:  Peníze

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Růst cen benzínu a nafty může státu přinést téměř miliardu měsíčně

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.