Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu zrychlil na 3,6 procenta z prosincových 3,2 procenta. Jde o nejvyšší meziroční růst cen od března 2012. Růst inflace ovlivnilo hlavně zdražování potravin, alkoholu a bydlení. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici očekávali stagnaci cen na 3,2 procenta.
Meziroční míra inflace v eurozóně v prosinci vystoupila na 1,3 procenta, což je o tři desetiny procentního bodu více než v listopadu. Ve své konečné zprávě to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. V celé Evropské unii pak ceny v prosinci meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zatímco o měsíc dříve to bylo o 1,3 procenta. K rychlejšímu tempu růstu před koncem roku přispěly podle analytiků zejména předvánoční nákupy.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v prosinci podle údajů harmonizovaných s metodikou Evropské unie zrychlil na 1,5 procenta z listopadových 1,2 procenta. Ve své konečné zprávě to dnes uvedl německý statistický úřad. Potvrdil tak své předběžné údaje ze začátku ledna.
Inflace v nejbližších měsících zřejmě příliš neklesne, důvodem bude mimo jiné letošní zvýšení spotřebních daní u tabáku a alkoholu. Od poloviny roku by ovšem již inflace mohla začít postupně klesat zpět ke dvěma procentům. Vyplývá to z vyjádření analytiků. Podle nich nich nebude muset ČNB na nynější vysokou inflaci reagovat v únoru zvýšením úrokových sazeb, protože stále přetrvávají rizika spojená s negativním vývojem v zahraničí. Centrální banka navíc změnou sazeb reaguje na situaci, kterou očekává zhruba za jeden až 1,5 roku a aktuální inflaci tak již ovlivnit nemůže, vyplývá z vyjádření ekonomů.
Listopadová meziroční inflace byla o 0,2 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka ve své prognóze. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Důvodem rozdílu byl především neočekávaně rychlý růst cen potravin, ve kterém se podle Krále mimo jiné stále projevují dozvuky loňské špatné úrody některých potravinářských komodit způsobené horkým a suchých létem. Meziroční inflace v listopadu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu stoupla na 3,1 procenta.
„Vyšší poptávka po zboží a službách vede k růstu inflace. Zdražují především potraviny, výrobky pro domácnost a zdravotnické zboží,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zpomalilo na 1,0 z červnových 1,3 procenta. Ve své konečné zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Upravil tak svůj dřívější rychlý odhad, ve kterém pro eurozónu uváděl tempo růstu 1,1 procenta. V celé Evropské unii míra inflace klesla na 1,4 procenta z 1,6 procenta.
Centrální banky na hrozící zpomalení ekonomiky a obchodní válku reagují tím, že panicky snižují úrokové sazby a signalizují nové extrémní uvolňování.
Inflace v následujících měsících zřejmě ještě poroste až k hranici tří procent. Za růstem stojí letošní zvyšování cen spojených s bydlením a rostoucí příjmy domácností. Vyplývá to z reakcí analytiků na dnešní údaje o únorové inflaci. Od letních měsíců by podle ekonomů měla inflace začít klesat.
Tento rok odstartoval pozitivním růstem trhů. Makroekonomická data přitom signalizují blížící se zpomalení ekonomiky. Jak by se měli investoři připravit na novou situaci vysvětluje Althea Spinozzi, specialistka na dluhopisy Saxo Bank.
Ceny v primárních sektorech se na konci loňského roku vydaly do různých směrů. Ceny v průmyslu výrazně ztratily, když odepsaly 1,1 %. Pokles byl mnohem silnější, než předpokládal trh. Tento sektor sledoval zlevňování ropy na světových trzích.
Spotřebitelské ceny v říjnu zpomalily meziroční růst na 2,2 procenta ze zářijových 2,3 procenta. Růst přibrzdilo pomalejší zdražování potravin doprovázené dalším poklesem cen oblečení.
Podle dnes zveřejněných údajů statistického úřadu se spotřebitelské ceny v květnu zvýšily meziměsíčně o 0,5 %, tedy výrazně více, než čekal trh i centrální banka. Rychlejší vzestup obstaralo zdražení potravin, další růst nákladů na bydlení a pohonných hmot. Meziroční inflace se v důsledku svižného květnového zvýšení cen dostala na 2,2 % a byla tak o tři desetiny procentního bodu nad aktuální prognózou centrální banky.
Ve Spojených státech nás dnes čekají méně významná data. Za zmínku stojí březnový ISM index mimo oblast průmyslu, který se i přes očekávanou korekci udrží na vysokých úrovních, a ADP report. V eurozóně bude dnešek patřit inflaci. Ta se díky vyšším cenám potravin posune mírně směrem nahoru. Podobně na tom bude polská březnová inflace.
Nechat svoje peníze, aby samy vydělávaly. To je sen snad každého člověka, který nežije jen od výplaty k výplatě, ale chce zajistit sebe nebo svou rodinu i do budoucna. Jako nejsnazší cesta ke zhodnocení vložených prostředků se jeví spořicí účty, jež nabízí většina tuzemských bank.
Vše začalo 2. února zveřejněním znepokojivě vysoké úrovně růstu amerických mezd (meziročně o 2,9 %) a zveřejněním vyšších než očekávaných lednových výsledků amerického CPI (meziročně o 2,1 %). Trh zažil krátkodobou paniku vyvolanou obavami, že inflační šok donutí Fed k upevnění monetární politiky rychleji, než se dříve předpokládalo. Informace přináší Christopher Dembik z oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži.
Mnoho ukazatelů naznačuje, že inflace v USA se přibližuje k cílové úrovni. Sledovat je potřeba také vliv cen ropy na cenu benzínu. Jsme svědky zvýšeného růstu mezd v USA. V zemích G7 je průměrná inflace 1,7 %. Informace přináší Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži.
Když ceny rostou, mluví ekonomové o inflaci. Kdo má peníze dlouho pod polštářem nebo na běžném účtu, musí se smířit s tím, že reálná hodnota takto uložených úspor pomalu klesá. Češi mají celou řadu možností, jak volné peníze zhodnotit. Podívejte se, kde peníze vydělávají!
Srpnový růst cen potravin byl sice mírně pomalejší než v červenci, potraviny jsou však i nadále hlavní komponentou nákupního koše, která udržuje inflaci nad cílem centrální banky. Spotřebitelské ceny vzrostly v srpnu meziročně o 2,5 %, za červencem zaostaly o jednu desetinu procenta. Český statistický úřad dnes informoval o vývoji spotřebitelských cen v měsíci srpnu. Informuje Petr Gapko, hlavní ekonom MONETA Money Bank.
Začátek tohoto týdne byl, podobně jako v Německu, ve znamení slabých čísel z červnového průmyslu a propadu dynamiky zahraničního obchodu. Domníváme se, že tento pokles souvisí s dřívějším zahájením celozávodních dovolených v automobilovém průmyslu v Česku i v Německu, protože dodavatelé velkých automobilek pravděpodobně utlumovali svou produkci již na konci června. Informuje Viktor Zeisel, Komerční banka.
Posílení červencového růstu cen mají na svědomí potraviny, které meziročně zdražily o 5,8 %. Jejich silně proinflační vliv však dokázalo alespoň částečně zmírnit například levnější vybavení domácností, telefony nebo pohonné hmoty. Spotřebitelské ceny se v červenci zvýšily meziročně o 2,5 %, meziměsíčně si připsaly 0,5 %. Informaci o vývoji inflace v červenci dnes zveřejnil Český statistický úřad. Komentář poskytl Petr Gapko, hlavní ekonom MONETA Money Bank.
I začátkem druhého čtvrtletí se české ekonomice vedlo dobře. Hlavním tahounem byla nadále poptávka domácností a průmysl, dynamika poptávkové inflace přesto zvolnila.
Po měsíční odmlce se spotřebitelské ceny znovu dostávají nad úroveň dvou procent. Inflace v květnu zrychlila z dubnových 2 % na 2,4 %. Z hlediska meziměsíčního srovnání ceny v obchodech povyrostly o 0,2 %. Český statistický úřad zprávou o vývoji spotřebitelských cen uzavřel bohatý týden na zveřejňování informací o stavu české ekonomiky. Informuje Petr Gapko, hlavní ekonom MONETA Money Bank.
18. dubna 2025 18:47
18. dubna 2025 18:37
17. dubna 2025 10:32
16. dubna 2025 12:09
15. dubna 2025 12:46
15. dubna 2025 12:24
15. dubna 2025 10:52
14. dubna 2025 14:30
12. dubna 2025 17:21
12. dubna 2025 15:58
12. dubna 2025 15:41
11. dubna 2025 11:28
11. dubna 2025 10:26
10. dubna 2025 10:12
10. dubna 2025 9:38
10. dubna 2025 9:17
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se zásadně přepočítala. Nemá obchodní válku, kterou rozjela, plně pod kontrolou. Alespoň podle vývoje kursu dolaru. Americká měna ji zrazuje, protože Trumpovi lidé čekali posilování dolaru, který ovšem místo toho oslabuje. Třeba česká koruna si vůči němu za dnešek připisuje (v čase 15:35) výrazné takřka procento.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Pohonné hmoty v Česku v předvelikonočním období výrazně zlevnily. Průměrná cena benzinu klesla za poslední týden o 59 haléřů na 34,32 koruny za litr. Naposledy byl levnější počátkem října 2021, tedy před třemi a půl lety. O 76 haléřů na litru zlevnila za poslední týden nafta. Za litr dieselu teď řidiči dají průměrně 33,24 koruny, což je nejnižší cena od předloňského července.
