Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Blahobyt končí. Česká ekonomika míří vstříc obávané stagflaci

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY: Citelně zdražuje elektřina, voda, vepřové, pečivo i tvrdý alkohol. Česká ekonomika míří vstříc obávané „stagflaci“, roste nejpomaleji ze zemí Visegrádu.

Česká ekonomika míří vstříc takzvané stagflaci. To je obávaný stav, kdy ekonomika stagnuje, ale inflace je poměrně citelná. Česká ekonomika loni ve čtvrtém čtvrtletí rostla tempem 1,7 procenta meziročně, nejpomaleji ze zemí Visegrádské skupiny. Slovenská ekonomika přidala 2,1 procenta, polská 3,1 procenta a maďarská dokonce 4,5 procenta. Ostatní ekonomiky Visegrádské skupiny také vesměs překonaly očekávání trhu, zatímco růst české ekonomiky za ním zaostal. Co se týče inflace, činila v Česku v lednu 3,6 procenta meziročně. Inflaci mělo vyšší jak Maďarsko (kde inflace v lednu činila meziročně 4,7 procenta), tak Polsko (4,4 procenta), naopak na Slovensku rostly ceny pomaleji (3,0 procenta).

V Česku zdražování táhly hlavně ceny bydlení a potravin, které jsou tradičně cenově kolísavé, což přece jenom poněkud zmírňuje obavy z možné stagflace, neboť poměrně vysoká inflace může být nakonec jen přechodnou záležitostí. S tím ostatně počítá Česká národní banka, která v aktuální prognóze předpokládá dubnovou kulminaci inflace na úrovni 3,7 procenta, přičemž poté má až do konce roku tempo růstu spotřebitelských cen postupně zmírňovat. Po dnešních datech však nelze vyloučit, že se inflace během jara dostane až na úroveň čtyř procent. Taková vyhlídka snižuje pravděpodobnost, že ČNB poměrně brzy sníží své základní úrokové sazby, což má podpůrný efekt na korunu. Ta dnes posiluje vůči euru na novou nejvyšší úroveň od října 2012, a sice 24,77.

Bydlení v lednu zdražovalo kvůli novoročnímu navyšování cen elektřiny nebo vodného a stočného. Z potravin v lednu zdražovalo předně pečivo, vepřové či lihoviny. Pečivo zdražuje kvůli slabší úrodě uplynulých let, zejména roku 2018, a vepřové zase kvůli epidemii afrického moru prasat, jež v roce 2018 propukla v Číně a od té doby se šíří po Asii i Evropě. Nucené vybíjení chovů prasat snižuje dostupnost vepřového na světovém trhu a vede k růstu jeho ceny, a to právě i v Česku. Lihoviny zdražovaly kvůli lednovému zvýšení spotřební daně.

Inflace se během jara může dostat až na čtyři procenta. Poté však bude klesat. Za celý rok 2020 však vykáže úroveň přesahující horní mez tolerančního pásma ČNB, a to  hodnotu 3,2 procenta. Ve světle dnešních čísel se ukazuje, že ze strany ČNB bylo počátkem února rozumné, že zvýšila své základní úrokové sazby. Bez tohoto kroku by se inflační očekávání po dnešku roztočila ještě více a výhledově tak hrozilo ještě citelnější zdražování, než jaké nás čeká takto. 

Témata:  ekonomika inflace stagflace

Související

Aktuálně se děje

13. ledna 2026 18:19

6. ledna 2026 10:43

Pojištění na zimní dovolenou: Co musí krýt, jinak riskujete statisíce

Zima láká na hory, ale na svahu stačí okamžik nepozornosti a z drobného pádu je transport do nemocnice. K tomu přidejte náklady na zásah horské služby, případný vrtulník, pobyt doprovodu, tlumočení či návrat domů. Zimní počasí navíc zvyšuje riziko dopravního kolapsu, případně nemoci, kvůli níž je nutné dovolenou zrušit. Zrušená dovolená pak často znamená propadlé ubytování nebo třeba skipas. Než zaplatíte zájezd, vyplatí se z uvedených důvodů zvážit pojištění.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Andrej Babiš

Komentář

Schodek státního rozpočtu stoupne na 310 miliard korun, Babiš může narazit na zákon

Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla dnes ČT24 s odkazem na informované zdroje. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta.