Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

INFLACE zůstane vysoká, ČNB reagovat nebude

Vývoj ekonomiky
Vývoj ekonomiky
Foto: Pixabay

Inflace v nejbližších měsících zřejmě příliš neklesne, důvodem bude mimo jiné letošní zvýšení spotřebních daní u tabáku a alkoholu. Od poloviny roku by ovšem již inflace mohla začít postupně klesat zpět ke dvěma procentům. Vyplývá to z vyjádření analytiků. Podle nich nich nebude muset ČNB na nynější vysokou inflaci reagovat v únoru zvýšením úrokových sazeb, protože stále přetrvávají rizika spojená s negativním vývojem v zahraničí. Centrální banka navíc změnou sazeb reaguje na situaci, kterou očekává zhruba za jeden až 1,5 roku a aktuální inflaci tak již ovlivnit nemůže, vyplývá z vyjádření ekonomů.

Spotřebitelské ceny v Česku loni podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu v průměru stouply o 2,8 procenta. Byla to druhá nejvyšší průměrná roční míra inflace za posledních 11 let. Vyšší byla pouze v roce 2012, a to 3,3 procenta. Na růst cen měly největší vliv ceny za bydlení, včetně energií.

V prosinci loňského roku spotřebitelské ceny stouply meziročně o 3,2 procenta, což bylo o 0,1 procentního bodu více než v listopadu. Proti listopadu ceny vzrostly o 0,2 procenta.

"Letošní růst cen bude ovlivněn lednovým zvýšením spotřební daně na alkohol a tabák. Naopak od května by mělo dojít ke snížení DPH u některých služeb, tento vliv se však podle našeho názoru v zákaznických cenách příliš neprojeví, protože provozovatelé si přes nižší DPH jen navýší své marže," uvedl analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička.

Inflace se tak v nejbližších měsících podle něj bude pohybovat vysoko nad dvěma procenty. "Vlivem očekávaného zpomalování ekonomiky i ochabování růstu mezd by však měly postupně slábnout domácí inflační tlaky," uvedl. ČNB podle něj na aktuální inflaci nebude reagovat, protože přetrvávající nejistoty spojené se zahraničním ekonomickým vývojem budou hovořit proti zpřísnění měnové politiky. Navíc inflace by měla ve druhé polovině roku začít postupně slábnout, dodal.

"Na začátku roku 2020 spotřebitelská inflace dočasně ještě zrychlí a nad třemi procenty se udrží minimálně v prvním čtvrtletí letošního roku. V dalších čtvrtletích letošního roku však začnou inflační tlaky postupně ustupovat a v meziročním srovnání inflace sestoupí hlouběji pod tři procenta," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

I podle ekonoma ČSOB Petra Dufka inflace s největší pravděpodobností nepoklesne ani v následujících měsících, neboť se do ní začnou propisovat vyšší spotřební daně u cigaret a alkoholu. "Teprve až ve druhé polovině roku bychom se mohli dočkat zpomalení růstu cen a návratu inflace zpět do blízkosti dvou procent. A to je vlastně i důvod, proč by ČNB nemusela na aktuální růst spotřebitelských cen reagovat," uvedl.

"Vzhledem k tomu, že zrychlení cen nad tři procenta bylo do velké míry taženo růstem cen potravin, bude ČNB ochotna inflaci nad horní hranicí tolerančního pásma do jisté míry tolerovat," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Zda centrální banka úrokové sazby dále zvýší, bude podle něj záležet především na dalším ekonomickém vývoji v zahraničí, protože ten byl hlavní příčinou, proč ČNB sazby v minulém roce již nezvýšila.

"V nejbližších měsících se sice inflace udrží kolem tří procent, nicméně poté by postupně měla celková inflace klesnout ke dvěma procentům. Centrální banka by tedy mohla ponechat úrokové sazby v letošním roce beze změny," uvedl i hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Témata:  Česká národní banka (ČNB) inflace ekonomika

Související

Aktuálně se děje

26. června 2025 11:13

17. června 2025 12:34

Dovolená snů se může změnit v noční můru

Na vlastní pěst, nebo si užít připraveného balíčku, to je dilema mnoha cestovatelů, kteří se chystají na dovolenou. Zájezd spotřebitelům přináší mnoho výhod a robustnější ochranu. Kdy se objednané služby považují za zájezd a na co si dát pozor při jeho nákupu? 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Stát hospodaří nejlépe za 6 let. Brzy ale přijde účet za obranu i Green Deal

Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.