Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zpomalilo na 1,0 z červnových 1,3 procenta. Ve své konečné zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Upravil tak svůj dřívější rychlý odhad, ve kterém pro eurozónu uváděl tempo růstu 1,1 procenta. V celé Evropské unii míra inflace klesla na 1,4 procenta z 1,6 procenta.
Zveřejněná čísla potvrzují, že inflace v eurozóně se výrazně vzdálila cíli Evropské centrální banky (ECB), která ji chce mít těsně pod dvěma procenty. Podporují tak očekávání, že ECB příští měsíc představí další opatření na podporu ekonomiky eurozóny.
"S inflací držící se hluboko pod cílovou úrovní podporují dnešní údaje naši předpověď stimulačního balíčku na zářijovém zasedání ECB," uvedla ekonomka Rosie Colthorpeová ze společnosti Oxford Economics. ECB bude o své politice jednat 12. září.
Centrální banka minulý měsíc signalizovala, že by mohla přikročit k dalšímu snížení úroků či k novým nákupům dluhopisů. Podle analytiků by ECB v září mohla snížit svou depozitní úrokovou sazbu na minus 0,5 procenta ze současných minus 0,4 procenta, napsala agentura AP.
Loni v červenci míra inflace v zemích platících eurem i v celé EU činila 2,2 procenta.
V Portugalsku ceny letos v červenci klesly o 0,7 procenta, nejslabší růst pak vykázal Kypr, kde inflace činila 0,1 procenta, a Itálie s růstem o 0,3 procenta. Na opačném konci je Rumunsko (4,1 procenta), Maďarsko (3,3 procenta) a Lotyšsko se Slovenskem (obě 3,0 procenta). V České republice činil růst 2,6 procenta.
K růstu cen v eurozóně přispěly v červenci nejvíce služby, a to 0,53 procentního bodu. Za nimi následovaly ceny potravin, alkoholu a tabáku (plus 0,37 procentního bodu).
Takzvaná jádrová inflace v uplynulém měsíci meziročně klesla na 1,1 procenta z 1,3 procenta v červnu. Jádrová inflace nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií a je důležitým indikátorem pro měnovou politiku ECB.
Na minulém, červencovém zasedání ECB opustila dosavadní popis střednědobého inflačního cíle a místo toho mluví o "závazku symetrie inflačního cíle". Prezident ECB Mario Draghi tehdy řekl, že bankéřům se nelíbí, jak se inflace vyvíjí. "Symetrie znamená, že není žádná dvouprocentní horní hranice. Inflace se může odchýlit oběma směry," řekl tehdy Draghi.
Témata: inflace, ekonomika, Eurozóna, Evropská centrální banka (ECB)
Související
11. listopadu 2024 11:07
9. října 2024 9:16
29. srpna 2024 14:40
28. srpna 2024 12:06
14. srpna 2024 17:57
