Ceny v říjnu zpomalily růst, zbrzdily ho potraviny

Největší vliv na inflaci mělo dražší bydlení, tedy nájemné, voda a energie. Lidé také platili více za pohonné hmoty, které byly v říjnu nejdražší od prosince 2014. Proti září byly spotřebitelské ceny o 0,4 procenta vyšší, takto výrazný růst Češi pocítili naposledy v červnu. Podepsalo se na tom výrazné zdražení zeleniny s pětinovým růstem cen brambor, což je důsledek letošního sucha. Zlevnily naopak zájezdy.

"Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly nadále největší vliv ceny bydlení," uvedl dnes Český statistický úřad. Nájemné ve srovnání s loňským říjnem zdražilo o 3,4 procenta, vodné o 1,8 procenta, stočné o 1,3 procenta, elektřina o 5,6 procenta a tuhá paliva byla dražší o 2,7 procenta.

Ceny pohonných hmot byly meziročně vyšší o 12,2 procenta, proti září se zvedly o 1,1 procenta. Průměrné ceny benzinu Natural 95 vystoupaly v říjnu na 33,41 koruny za litr, motorové nafty na 33,22 Kč/l. Analytik Czech Fund Lukáš Kovanda doplnil, že růst cen pohonných hmot umocňovala koruna, která ke konci měsíce klesla na svoji nejslabší úroveň vůči dolaru za poslední více než rok. Slabá koruna je podle něj klíčovým inflačním činitelem uplynulých měsíců.

Meziroční růst spotřebitelských cen naopak zpomalovaly potraviny. Polotučné trvanlivé mléko zlevnilo proti loňskému říjnu o 4,2 procenta, vejce o půl procenta a ovoce o 4,1 procenta. Některé další výrobky sice zdražily, ale růst cen byl v jejich případě pomalejší než v září. Týká se to například jogurtů nebo zeleniny. V meziměsíčním srovnání ale zelenina podražila o 5,5 procenta, z toho brambory o 19,4 procenta. Proti září byla dražší i čokoláda a cukr.

Za oděvy se v říjnu platilo o 2,4 procenta méně než v loňském roce, obuv byla levnější o 0,9 procenta. Proti září oblečení naopak o 2,6 procenta podražilo, boty byly dražší o 2,2 procenta.

Podle analytika ING Bank Jakuba Seidlera budou inflační tlaky postupně sílit nejen kvůli rychlejšímu růstu mezd, ale i vlivem zvyšování cen energií, zejména elektřiny a plynu pro domácnosti. K tomu se podle něj zároveň bude přidávat rychlejší růst cen potravin kvůli horší sklizni v letošním roce. Uvedené efekty patrně povedou k tomu, že inflace se v první polovině příštího roku dostane ke třem procentům. Za celý příští rok očekává průměrnou inflaci 2,6 procenta, což je hodnota, kterou pro rok 2019 předpokládá ve své nejnovější prognóze i Česká národní banka (ČNB).

Říjnové zpomalení inflace může podle analytiků vyvolat pauzu ve zvyšování sazeb ČNB. Centrální banka letos zvýšila sazby pětkrát, z toho čtyři poslední rozhodnutí byla v řadě za sebou. Na posledním zasedání bankéři 1. listopadu zvýšili sazby o čtvrt procentního bodu na 1,75 procenta. Dnes banka zveřejnila záznam z jednání a z něj vyplývá, že pro růst o čtvrt bodu bylo pět ze sedmi bankéřů. Viceguvernér Mojmír Hampl, pro kterého bylo měnové jednání rady ČNB posledním, byl pro zvýšení sazeb o půl bodu.

Inflace byla v říjnu o 0,2 procentního bodu pod prognózou ČNB, nadále je ale v horní polovině tolerančního pásma douprocentního cíle ČNB. "Říjen završil celý půlrok s inflací nad cílem ČNB ve výši dvou procent. Avšak říjen byl zároveň druhým měsícem v řadě, kdy meziroční růst cen skončil pod očekáváním trhu," uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Analytik Komerční banky Viktor Zeisel předpokládá, že rozdíl mezi realitou a prognózou ČNB se ještě rozšíří po zveřejnění listopadové inflace.

Česká měna na zpomalení inflace reagovala oslabením o sedm haléřů na 25,96 Kč/EUR, kde se ocitla naposledy v červenci.

Témata:  ceny potravin,  inflace,  finance