Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ceny ropy stáhly inflaci v průmyslu prudce dolů

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Ceny v primárních sektorech se na konci loňského roku vydaly do různých směrů. Ceny v průmyslu výrazně ztratily, když odepsaly 1,1 %. Pokles byl mnohem silnější, než předpokládal trh. Tento sektor sledoval zlevňování ropy na světových trzích.

Naopak ceny v zemědělství vyskočily meziměsíčně o 2,2 % a ukazují tak, že ceny potravin by na začátku letošního roku měly pokračovat v růstu. Nahoru jde i cena stavebních prací. Ty přidaly 0,2 %. Projevuje se na nich absolutní nedostatek volné kapacity. Nejasný obrázek přinesly ceny ve službách, kde výrazně klesají ceny za reklamní služby. Ty jsou ale velmi volatilní a další měsíc mohou svůj pokles kompenzovat. Po očištění o tuto složku zůstávají ceny služeb beze změny.

Na dnešní čísla dokonce reagovala koruna. Oslabila přibližně o tři haléře. Trhy pozorují slabší inflační tlaky plynoucí z průmyslového sektoru. To je vede k přesvědčení, že ČNB nebude v dohledné době zvyšovat sazby. Domníváme se, že tady se trhy mýlí. Jádrová inflace a mzdový růst zůstává silný a spotřebitelská inflace na začátku roku ještě vyskočí kvůli novým ceníkům distributorů elektřiny. ČNB tak podle nás sazby zvýší již v únoru a další dvě zvýšení budou následovat ve zbytku roku, informuje Viktor Zeisel, Komerční banka.

Témata:  ropa inflace

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.