Pokud by hnutí Stačilo! svůj program kompletně prosadilo tak, že by byl platný trvaleji, vyjde to v nadcházejících letech veřejné rozpočty ČR dohromady na stovky miliard korun dodatečných výdajů navíc, tedy oproti stavu, kdy program hnutí Stačilo! realizován nebude.
Stěžejním důvodem tohoto poměrně výrazného navýšeného nárůstu nároku na veřejné rozpočty je snížení věku odchodu do důchodu na 63 let. Pokud by tato hranice platila univerzálně, bude mít Česko společně s Francií nejnižší věk odchodu do důchodu v celé EU. Přitom není náhodné, že zrovna Francie se nyní potýká s vysokými deficity veřejných financí a její zadlužení se ocitlo na stěží udržitelné trajektorii. Rating dluhopisů francouzské vlády je v očích agentury Fitch poprvé v historii horší než rating ČR, přesto, že Francie platí eurem.
Hnutí Stačilo! dostatečně nerozpracovává návrhy opatření, která by dodatečné výdaje pokryla odpovídajícím navýšením příjmů či úsporami veřejných financí. To je obecnější problém, s nímž se potýkají programy také jiných politických stran a uskupení. Výdajové sliby hnutí Stačilo! jsou ale natolik rozmáchlé, že jejich realizace by zřejmě vedla k rychlému zhoršení ratingu České republiky, výraznějšímu oslabení koruny a k citelnějšímu růstu výnosu dluhopisů české vlády, které znamená citelnější nárůst nákladů obsluhy dluhu České republiky. Investoři by si totiž rychle uvědomili, že neexistuje jiný způsob, jak za zhmotnění rozmáchlých slibů platit, než masivním zadlužování, tedy masivním navýšením emise vládních dluhopisů ČR. Právě to by tlačilo jejich cenu dolu, tedy jejich výnos naopak nahoru – protože mezi cenou a výnosem dluhopisů je obecně inverzní vztah.
Svým způsobem „bianco šekem“ je v programu hnutí Stačilo! slib bezúročných půjček mladým rodinám a novomanželům. V době, kdy úrokové sazby v Česku i ve světě mohou zůstávat trvaleji poměrně vysoko, ba dokonce růst, by tedy byl vysoký, ba rostoucí nárok na peníze daňových poplatníků, kteří budou konečnými financiéry slibované bezúročnosti. I stát by totiž musel respektovat vývoj tržních úrokových sazeb, které i kvůli mezinárodnímu vývoji, ne nějž žádná česká vláda nemůže mít vliv, mohou znatelně růst. Tím pádem by také narůstal objem dotací z veřejných peněz ČR, tedy z peněz daňových poplatníku ČR, které by byly nutné k zajištění oné slibované bezúročnosti. Dopad bezúročných půjček pro mladé a novomanžele na dlouhodobou porodnost je přitom navíc diskutabilní.
Problematické by také bylo slibované „zdanění spekulantů s prázdnými byty“. Zatím totiž není k dispozici relevantní klíč, podle něhož určit počet skutečně prázdných bytů.
Program hnutí ovšem obsahuje i několik opatření, která by dávala smysl. Jde například o zjednodušení a zrychlení získání stavebního povolení nebo snížení počtu zdravotních pojišťoven.
Témata: volby 2025, finance
