Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Peníze na spořicích účtech požírá vysoká inflace

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Marie Cvrčková, MoneyMAG.cz

Nechat svoje peníze, aby samy vydělávaly. To je sen snad každého člověka, který nežije jen od výplaty k výplatě, ale chce zajistit sebe nebo svou rodinu i do budoucna. Jako nejsnazší cesta ke zhodnocení vložených prostředků se jeví spořicí účty, jež nabízí většina tuzemských bank.

Jenže sázka na jistotu v tomto případě podle odborníků znamená také jistou finanční ztrátu. Úroky, které se pohybují kolem půl procenta ročně, totiž bez problémů spolkne inflace.

Průměrná míra inflace v Česku, tedy růst spotřebitelských cen, byla za celý rok 2017 podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 2,5 procenta. Nejvíce oproti roku 2016 vzrostly ceny služeb, a to o 2,9 procenta, u zboží byl nárůst 2,2 procenta. Dvou a půl procentní růst inflace je podle ČSÚ největší za posledních pět let.

„Přestože je míra inflace primárně vztažená k nárůstu cen za zboží a služby, lze ji popisovat i jako snížení kupní síly peněz. Při nakládání s úsporami je proto nutné počítat i s tímto faktorem a podle něj vybírat nejvýhodnější produkt pro uložení peněz. Peníze by se měly nejen v čase zhodnocovat, ale měly by se zhodnocovat více, než z nich ukousne inflace,“ vysvětluje Miloslav Kufa, finanční ředitel finanční skupiny Ramfin.

Spořicí účty inflaci nepokryjí

Pro mnoho lidí jsou jednou z prvních voleb, kam uložit své volné finance, spořicí účty. Ty dnes vedle běžných účtů nabízí většina tuzemských bank. Roční úrokové sazby na nich se pohybují zpravidla do půl procenta, často s omezením na maximální vloženou částku, za splnění určitých podmínek se pak lze dostat i na sazbu lehce přes jedno procento. V takovém případě jsou majitelé účtů například povinni provést určitý počet plateb za dané období nebo si sjednat některou z dalších služeb.

„Úrokové sazby na spořicích účtech jsou nyní hodně nízko. Nepokryjí inflaci, u úroků je navíc třeba počítat i s patnáctiprocentní daní z příjmů. V produktovém portfoliu bank tak spořicí účty aktuálně plní víceméně marketingovou úlohu. Mají význam spíše pro správu osobních financí, když si chce klient banky odložit část peněz mimo běžný účet pro pozdější využití,“ říká Roman Outrata z finanční skupiny Ramfin.

Finanční rezerva na dosah ruky

Peníze na spořicích účtech podle odborníků nevydělávají, a dokonce v průběhu času ztrácejí mírně na hodnotě. Přesto je podle nich lze pro uložení části úspor využít. Hodí se například pro finanční rezervu, která by měla činit alespoň trojnásobek běžných měsíčních příjmů domácnosti. Peníze stranou se sice nezhodnotí, ale v případě rozbitého kotle, pračky či jiných nečekaných výdajů budou snadno po ruce. „Zbylou část úspor je pak vhodné vložit do více profitabilního produktu. Pro konzervativní investory se hodí například stavební spoření se státní podporou, pro ty odvážnější třeba v akciových fondech,“ dodává Miloslav Kufa.

Témata:  finance spoření inflace Peníze

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

První hypotéka a hodnocení bonity. Co banky sledují nejvíc

Rozhodnutí o první hypotéce je pro většinu lidí jedním z největších kroků v životě. A zároveň krokem, který řada domácností v posledních letech odkládala. Hypoteční trh v roce 2025 však znovu nabral tempo a jen nové úvěry dosáhly zhruba 321 miliard korun. Spolu s refinancováním se celý trh dostal přibližně na 406 miliard.