Meziroční inflace v nejbližších měsících zůstane ještě vysoko nad třemi procenty, mimo jiné kvůli ohlášenému zdražení energií a dopadům zvýšení spotřebních daní na tabák a líh. Následně ale začne pravděpodobně klesat rychleji, než se dosud očekávalo. Důvodem je nedávné překvapivé snížení cen ropy na světových trzích a dopady šíření koronaviru, což zpomalí růst globální ekonomiky. Vyplývá to z reakcí ekonomů na dnešní údaje o únorové inflaci. Podle řady z nich je také pravděpodobné, že inflace v březnu dosáhla vrcholu.
Spotřebitelské ceny v únoru zrychlily meziroční růst na 3,7 procenta z lednových 3,6 procenta. Ceny tlačily nahoru zejména rostoucí náklady na bydlení, jako je nájemné, elektřina či vodné a stočné. Vedle toho zdražily i potraviny a alkohol. V meziměsíčním srovnání ceny vzrostly o 0,3 procenta. Vliv na to měly zejména vyšší ceny dovolených.
"V nejbližších měsících se inflace bude nadále pohybovat značně nad třemi procenty. Inflace pak začne ztrácet dech až od poloviny letošního roku. Její pokles k nižším úrovním může být urychlen současnou epidemií koronaviru, která podstatně omezí ekonomickou aktivitu," uvedl analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička.
Ekonom ČSOB Petr Dufek upozornil, že propad cen ropy by měl způsobit prudké zlevňování pohonných hmot, a vrátit tak inflaci pod úroveň tří procent dříve, než se ještě před týdnem zdálo. "Inflace právě kulminuje a brzy ji už čeká rychlý pokles pod hranici tří procent, tedy pokud se situace na trhu s ropou rychle nevrátí do dřívějšího normálu řízeného produkčními škrty," uvedl.
Hlavní ekonom ING Jakub Seidler se domnívá, že pokud ropa setrvá na současných úrovních po dobu několika čtvrtletí, tak inflace bude letos zhruba o půl procentního bodu nižší proti původním odhadům. Za celý rok by tak mohla být nove zhruba 2,6 procenta.
"Ještě před měsícem jsme odhadovali, že inflace v březnu dosáhne čtyř procent, nicméně výrazný propad cen ropy prognózu inflace na březen stahuje zpět k zhruba 3,6 procenta až 3,7 procenta," uvedl ekonom Komerční banky Michal Brožka.
Podle něj Česká národní banka bude nyní s nastavením úrokových sazeb vyčkávat. "Měnové podmínky jsou nyní uvolňovány tržními silami. Pro českou ekonomiku je také pozitivním nabídkovým šokem pokles cen ropy," uvedl.
Podle Seidlera sice trh očekává ještě v letošním roce snižování sazeb ze strany ČNB, centrální banka ale podle něj nebude chtít případné snížení sazeb uspěchat a nejdříve zhodnotí dopady šíření koronaviru na tuzemskou ekonomiku. "Uvolnění měnových podmínek zároveň přináší i oslabující koruna, která se opět pohybuje nad hranici 25,50 Kč za euro. Pokud se situace v zahraničí v následujícím měsíci nezlepší, lze si snížení sazeb ČNB představit, nicméně patrně až v druhé polovině roku," uvedl.
Související
14. října 2026 11:25
18. května 2026 16:43
10. března 2026 10:54
13. února 2026 11:55
13. října 2025 13:02
6. října 2025 10:42
