Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Evropské unii v červenci dále zpomalilo na 6,1 procenta z 6,4 procenta v červnu. Uvedl to ve své zprávě Evropský statistický úřad Eurostat. V České republice se inflace snížila o jeden procentní bod na 10,2 procenta, i tak ale zůstává čtvrtá nejvyšší v EU. V případě eurozóny statistický úřad potvrdil předchozí rychlý odhad, podle něhož inflace zpomalila na 5,3 procenta z červnových 5,5 procenta.
Pokračující pokles cen zemědělských výrobců, o kterém dnes informoval Český statistický úřad (ČSÚ), je nejvíce vidět u pšenice. Zemědělci ji prodávají i za poloviční cenu oproti loňsku, kdy se v letních měsících ceny přibližovaly až k 9000 Kč za tunu. Klesá i cena mléka, za litr nyní dostávají chovatelé 10,35 Kč, reagoval na dnešní údaje ČSÚ mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha.
Pro vývoj inflace je větším rizikem předčasně snížit úrokové sazby než ponechat zpřísněnou měnovou politiku delší dobu. Shodla se na tom bankovní rada České národní banky (ČNB) při jednání o nastavení sazeb v minulém týdnu. Kvůli proinflačním rizikům odmítla základní scénář své prognózy, který počítal s poklesem sazeb ve třetím čtvrtletí. Alternativní scénáře prognózy, které rada upřednostnila, předpokládají zachování sazeb poblíž současné úrovně sedmi procent do konce roku. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady, který dnes ČNB zveřejnila.
Na Slovensku letos v červnu stouply reálné mzdy už v polovině z desítky sledovaných odvětví, dříve si po úpravě o vysokou inflaci přilepšili zaměstnanci jen v menší části sektorů hospodářství. Vyplývá to z údajů, které dnes ČTK poskytl slovenský statistický úřad.
Komentář Lukáše Kovandy: Zkrocení inflace i veřejného dluhu, k němuž v Česku především vlivem vývoje ve světě a statistických daností dojde v příštím roce, ve skutečnosti snižuje (nikoli zvyšuje) pravděpodobnost, že Česko přijme euro.
Míra inflace v Evropské unii v červnu opět výrazně klesla a dostala se na 6,4 procenta. To je o sedm desetin procentního bodu méně než v květnu. Ve své zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Ještě výrazněji zpomalilo tempo růstu spotřebitelských cen v České republice, kde se inflace snížila o 1,3 bodu na 11,2 procenta. I tak ale zůstává třetí nejvyšší v celé sedmadvacítce zemí.
Inflace, která loni v Česku dosáhla 15,1 procenta, je podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) pro 75 procent lidí nepřijatelná. V meziročním srovnání se tak počet lidí, kteří označují inflaci za nepřijatelnou, zvýšil o 35 procentních bodů. V roce 2021 inflace v zemi činila 3,8 procenta. Současný výsledek je nejhorší za dobu zjišťování názorů na inflaci od roku 1993, uvedlo CVVM. Naopak se podle něj od loňského roku zlepšila inflační očekávání občanů, přesto zůstávají horší, než byly do loňska kdykoli od roku 2013.
Spotřebitelské ceny v červnu meziročně vzrostly o 9,7 procenta, inflace tak zpomalila z květnových 11,1 procenta a je nejnižší od prosince 2021. Proti předchozímu měsíci ceny vzrostly o 0,3 procenta, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) ke snížení inflace pod deset procent přispěly i kroky vlády. Analytici se ale shodují, že hlavním důvodem pokračujícího zpomalování inflace je srovnávací základna z loňského roku. Podle analýzy investiční platformy Portu má Česko i přes pokles devátou nejvyšší inflaci z 41 sledovaných evropských zemí.
Tempo růstu spotřebitelských cen zvolňovalo i v červnu a inflace se poprvé od ledna 2022 dostala pod deset procent. Shodují se na tom analytici, které ČTK oslovila. Na snižování inflace podle nich působí srovnávací základna loňského roku, projevuje se ale i silná koruna a nižší poptávka. V květnu byla inflace 11,1 procenta. Údaje o červnové inflaci zveřejní Český statistický úřad (ČSÚ) ve čtvrtek.
Inflace v posledních třech letech v Česku nejvíce zasáhla důchodce, nejméně rodiny s dětmi. Rozdíly jsou ale malé. Rozdílné dopady jsou způsobené různou mírou zdražování u různých typů zboží a služeb a také různým podílem výdajů na jednotlivé typy zboží a služeb u jednotlivých skupin obyvatel.
Míra inflace v Evropské unii v květnu výrazně klesla a dostala se na 7,1 procenta, což je o procentní bod méně než v dubnu. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Ceny v sedmadvacítce unijních zemí rostou nejpomaleji od loňského února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajině. Inflace klesla i v České republice, která ale i tak zůstává s hodnotou 12,5 procenta mezi zeměmi s nejrychlejším růstem spotřebitelských cen.
Komentář Lukáše Kovandy: Ekonomický vývoj ve světě chystá Fialově vládě hezký dárek, který jí zřejmě zásadně pomůže vyhrát další sněmovní volby: inflace už v příštím roce dramaticky klesne.
Inflace v ČR byla v květnu přes pokles 13. nejvyšší mezi 41 evropskými státy. Proti dubnu si Česko polepšilo o jednu příčku. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu. Meziroční inflace v ČR v květnu zvolnila na 11,1 procenta z dubnových 12,7 procenta, oznámil dnes Český statistický úřad.
Dubnové snížení stavební produkce, o kterém dnes informoval Český statistický úřad (ČSÚ), se odrazilo také v počtu započatých a dostavěných bytů. Počet zahájených výstaveb bytů v ČR ve čtvrtém měsíci roku podle úřadu meziročně klesl téměř o čtvrtinu. Dokončených bytových rezidencí bylo meziročně méně o 40,6 procenta. Podle odborníků to je dáno snížením počtu investic - zapříčiněného jak vysokými úvěry a inflací, tak také legislativou a dlouhotrvajícím nárůstem cen energií a stavebních materiálů.
Komentář Lukáše Kovandy: Za současnou mimořádnou inflaci platí v Česku hlavně střední třída. Její životní úroveň padá opravdu výrazně, a to na rozdíl od nejchudších a nejbohatších vrstev.
Komentář Lukáše Kovandy: Inflace v ČR v dubnu byla nečekaně nízká. Jen 12,7 procenta. Tak nízkou úroveň prakticky nikdo nečekal, ani Česká národní banka. Ta patrně bude nynější čísla interpretovat jako úspěch své měnové politiky z posledního necelého roku, kdy s inflací bojuje skrze kurs a posilování koruny.
Komentář Lukáše Kovandy: Odbory se utrhly ze řetězu. Žádají navýšení minimální mzdy letos v červenci a pak v lednu dohromady o 2200 korun. Dohromady o takřka 13 %. Jednalo by se o nejvýraznější procentuální navýšení minimální mzdy od let 1999 a 2000, kdy ji masivně navyšovala tehdejší vláda Miloše Zemana.
Komentář Lukáše Kovandy: Inflace v Česku je přes svůj určitý pokles stále nebetyčná. V březnu vykázala úroveň patnácti procent v meziročním vyjádření, takže předčila prognózu České národní banky.
Komentář Lukáše Kovandy: Únorová inflace v ČR byla mírně vyšší, než se čekalo. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 16,7 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě růst o 16,6 procenta.
Zájem střadatelů investovat do drahých kovů se za poslední dva roky ztrojnásobil. Do zlata investuje až 10 procent populace. I do budoucna považují ekonomové zlato za jedno z nejbezpečnějších úložišť peněz.
Dopady inflace se promítají rovněž do majetkového pojištění. Rostoucí ceny totiž vyžadují navýšení pojistných částek. Tím sice zdražuje pojištění, odborníci přesto doporučují pojistné smlouvy pravidelně aktualizovat. V opačném případě hrozí podpojištění, což při potenciální pojistné události znamená krácení náhrady vzniklých škod a ztrátu klidně ve výši statisíců korun. Jak nastavit správnou pojistnou částku u pojištění domácnosti či nemovitosti?
Vláda je podle předsedy ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše absolutně neschopná snížit inflaci. Měla by vyvlastnit polostátní společnost ČEZ, řekl dnes ve Sněmovně bývalý předseda vlády v dalším projevu, jehož cílem je alespoň oddálit schvalování sporné vládní novely o omezení růstu penzí. Babiš zopakoval, že jediným receptem na snížení inflace je zastropování cen elektřiny, k čemuž vyzýval už před rokem. Náklady by podle expremiérových představ měl zaplatit ČEZ. Jeho dnešní vystoupení trvalo zhruba 2,5 hodiny.
Komentář Lukáše Kovandy: Tolik očekávaná lednová inflace má hodnotu 17,5 procenta v meziročním vyjádření. Je to mírně nad očekáváním trhu, ale žádná pohroma. Česká národní banka počítá v aktuální prognóze s lednovou inflací 17,6 procenta, nejvyšší odhad z trhu zněl podle agentury Bloomberg na 18,8 procenta.
6. května 2024 16:55
6. května 2024 15:50
6. května 2024 11:28
6. května 2024 11:09
6. května 2024 10:59
5. května 2024 18:53
5. května 2024 13:46
5. května 2024 13:30
5. května 2024 13:14
5. května 2024 13:08
5. května 2024 12:42
5. května 2024 12:40
Francouzský prezident Emmanuel Macron tuší příležitost. Vnímá ekonomické i politické slábnutí Německa, které se chytlo do pasti závislosti na ruských energiích a své nezvládnuté energetické přeměny, Energiewende. Z Německa je dnes opět „nemocný muž Evropy“ a Macron podniká ofenzivu. Nemastná neslanost kancléře Olaf Scholz mu ji jen usnadňuje.
Zdroj: Lukáš Kovanda
