Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inflace klesla na 2 %. Jaký bude další předpokládaný vývoj a jak to ovlivní spoření a hypotéky?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Inflace je v posledních době velmi často skloňovaným pojmem, a to zejména proto, že v posledních letech lámala rekordy. Nejvyšší průměrná roční míra inflace byla v ČR v roce 1993, kdy dosáhla výše 20,8 %. Této rekordní hodnotě se přiblížila v roce 2022, kdy činila 15,1 %. Už od roku 2010 je však inflačním cílem ČNB meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen ve výši 2 %. V současné chvíli se o celoplošné překonání vysoké inflace sice ještě nejedná, ale už nyní můžeme pozorovat změny u spoření a hypoték.

Co se mění a jaký vývoj můžeme očekávat v roce 2025 přibližují odborníci z fintech startupu hyponamíru.cz a serveru banky.cz.

Vývoj inflace v roce 2024

„Vývoj inflace je v prvních měsících letošního roku velmi příznivý. V lednu se dostala na úroveň 2,3 % a v únoru se snížila ještě o 0,3 procentního bodu na 2% inflační cíl ČNB. Vývoj inflace v prvních měsících roku 2024 je důkazem toho, že se v České republice podařilo obnovit cenovou stabilitu,“ popisuje Petr Jermář, specialista na finance Banky.cz.Únor 2024 přinesl velmi pozitivní zprávu, inflace totiž dosáhla cílových 2 %. Oproti lednu 2024 tedy meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil o 0,3 procentního bodu. Tento výsledek tak předčil zimní prognózu ČNB, podle které se měla únorová inflace pohybovat na úrovni 2,8 %. Čím je tento neočekávaný pokles způsobený? V prvních dvou měsících letošního roku došlo k výraznějšímu zpomalení růstu regulovaných cen. K prudkému poklesu přispěla zejména slabá domácí poptávka a vysoká srovnávací základna roku 2023.Na co vše má inflace vliv?

V souvislosti s inflací si lidé také často pokládají otázku, co všechno vlastně inflace ovlivňuje. Zatímco mírná inflace je pro ekonomiku potřebná, vysoká inflace má vesměs pouze negativní dopady. Vysoká inflace totiž znehodnocuje úspory, nutí k přehodnocování investic a vytváří také nejistotu ohledně budoucího vývoje na trhu. Velmi citelná je inflace v případě úspor, které se nijak nezhodnocují. Je však třeba také říci, že existuje skupina lidí, která z vysoké inflace těží, a sice lidé, kteří dluží peníze (hypotéka, půjčky apod.). Inflace totiž hodnotu dluhů snižuje.ČNB bude opatrná na vše, co ovlivňuje výši inflace

ČNB bude pravděpodobně opatrnější v dalším snižování úrokových sazeb, zejména z toho důvodu, aby stále ještě rostoucí ceny ve službách znovu neobnovily rychlejší tempo celkové inflace. O riziko návratu do situace, kdy byla nejvyšší inflace, jistě nikdo nestojí.Pokles základní úrokové míry (2T repo sazby) je možná pomalejší, než mnozí očekávali. Zatím se ČNB rozhodla pro snížení 2T repo sazby ze 7 % na 5,75 %. Ale i tak už má své dopady v peněžním sektoru, zejména u spoření a hypotečních úvěrů.Spoření a inflace

Spoření inflaci většinou nepřekoná. Až na výjimky přelomových období, jako zažíváme nyní, kdy inflace klesá rychleji, než banky mění sazebníky, a s nimi i úročení na spořicích účtech. Dlouho se však radovat nebudeme. „Se snižováním úrokových sazeb na spořicích účtech začaly už první vlaštovky. A postupně se úročení znovu dostane pod aktuální míru inflace. Ke změně úrokových sazeb však nedojde u již sjednaných termínovaných vkladů, kde je zhodnocení zaručeno smluvně. Jenže banky už preventivně nenabízely u delších vkladů tak vysoké úročení, jaké bylo v posledních letech typické pro spořicí účty,“ popisuje Petr Jermář z Banky.cz.Hypotéka a inflace

U hypotéky má pokles inflace stejný efekt: pokles úrokové míry. Jenže u hypoték úroky nedostáváme, ale platíme je, takže tahle změna je vyloženě potěšující. Především pro nové klienty nebo pro ty, komu dobíhá aktuální fixace úrokové míry.  Už nyní se úroky u hypoték dostávají u některých bank pod 5 %. Průměrná úroková míra dosáhla v únoru na 5,6 % a očekává se její další snižování. „Trh na tento vývoj reaguje významným oživením. Do popředí se dostávají diskuse o refinancování hypoték v době fixace. O refinancování, které může ušetřit stovky až tisíce korun na splátkách. Jenže může podléhat sankci. Značnou roli bude v rozhodování klientů hrát právě fakt, že od září 2024 se zavádí nová pravidla pro poplatky za refinancování hypotéky v době fixace,“ vysvětluje Miroslav Majer, CEO fintech startupu hyponamíru.cz.Předpokládaný vývoj inflace v roce 2025

Dle prognózy ČNB, kterou připravili ekonomové měnové sekce, by měla být inflace v prvním čtvrtletí 2025 1,7 % a ve druhém čtvrtletí 1,9 %.

Témata:  inflace

Související

Aktuálně se děje

16. září 2024 11:28

12. září 2024 20:53

Státní platy vs. firemní mzdy: 25 miliard na státní sektor a pravicová kritika Pekarové

Jednání o zvyšování platů státních zaměstnanců pokračují s cílem implementace od ledna 2025. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že zvýšení bude cílené na zaměstnance s nízkými a středními příjmy, nikoliv plošné. Odhady však naznačují, že státní rozpočet čeká náklad přes 24 miliard korun. Vyvstávají otázky, zda je navýšení o 8 procent rozumné v kontextu ztrátového státního rozpočtu, zvlášť když vláda usiluje o ambicióznější cíl než soukromý sektor.

Zdroj: Martin Hájek

Další zprávy

Hypoindex září 2024: Pesimistické předpovědi se naplňují

Hypoindex září 2024: Pesimistické předpovědi se naplňují

Podle Swiss Life Hypoindexu (SLH) zůstávají úrokové sazby hypoték stále vysoké. Očekávání, že by na konci letošního roku mohly klesnout na přibližně čtyři procenta, se zdá být nereálné. Průměrná sazba hypoték za poslední čtyři měsíce klesla pouze o 0,19 procentního bodu, což naznačuje, že výraznější pokles o 1,38 procentního bodu v následujících měsících je nepravděpodobný. Úrokové sazby kolem pěti procent se tedy na konci roku zdají být nevyhnutelné.