Spotřebu Čechů nadále drtí mimořádná inflace a finanční vyčerpání řady domácností

Nedostatečná spotřeba domácností je klíčovým zdrojem propadu celé tuzemské ekonomiky, jež jako jediná v EU stále nedosáhla výkonnosti posledního předcovidového roku 2019.

Tuzemské domácnosti jsou již finančně vyčerpané několika čtvrtletími v řadě, po něž musí čelit mimořádně vysoké meziroční inflaci, která požírá kupní sílu jejich úspor a výdělků. Domácností také svírá tíseň a obavy z dalšího ekonomického vývoje i vývoje v oblasti cen energií. Zhruba pětina sociálně nejzranitelnějších domácností už doslova „nemá, kde brát“, takže musí svoji spotřebu značně tlumit, aby vůbec nějak vyšla. Ovšem i lépe finančně a majetkově situované domácnosti – zejména ze střední vrstvy – se ve svých výdajích nadále krotí; a musí krotit. Třeba i z opatrnostních důvodů. Míra úspor v ekonomice je tak nadále poměrně vysoká, což brání výraznějšímu růstu spotřeby lidí a rychlejšímu zotavení maloobchodních tržeb. Ty se meziročně propadají v segmentu jak nepotravinářského, tak zejména potravinářského zboží.

V porovnání s loňským říjnem lidé v Česku šetřili hlavně na oblečení a obuvi a elektronice, jednou z mála položek, které kupují více než před rokem, je kosmetika. Častěji než v minulosti ovšem také například v případě nákupů právě oděvů vyráželi do obchodů za hranice, zejména do Polska. V Polsku a zároveň třeba i v Německu nakupují v širší míře než dříve například i potraviny, kvůli tamější relativní láci a nezřídka přitom vyšší kvalitě. Roční objem přeshraničních nákupů tak letos může dosáhnout zhruba 60 miliard korun, což zhruba odpovídá výdajům domácnosti spjatých s Vánocemi. Jedná se tedy o nezanedbatelnou sumu. V posledním zhruba půlroce, po který se v Česku tržby maloobchodu propadají, vrostl podíl Čechů, kteří nakupují v zahraničí, z deseti na přibližně patnáct procent.  

Za celý letošní rok tržby maloobchodu klesnou o výrazná 4,3 procenta, v příštím roce pak díky odeznění mimořádně vysoké inflace a souvisejícímu vzestupu reálných mezd dosáhnou růstu zhruba 3,5 procenta.

Témata:  inflace,  ekonomika,  komentář