Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Spotřebu Čechů nadále drtí mimořádná inflace a finanční vyčerpání řady domácností

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Maloobchodní tržby se letos v říjnu opět meziročně propadaly, a to osmnáctý měsíc v řadě. Pokles však činí 1,4 procenta, takže je z oněch osmnácti měsíců nejslabší. Maloobchod tak v říjnu měl svůj nejlepší, resp. nejméně špatný měsíc za celé období od dubna 2022, kdy zatím naposledy meziročně rostl. Jde o neklamné znamení, že v Česku se blíží období stabilizace v oblasti vývoje spotřeby domácností. Zatím však i tak domácnosti reálně vykazují spotřebu na úrovni roku 2018, což svědčí o vleklosti a hloubce aktuální spotřebitelské recese.

Nedostatečná spotřeba domácností je klíčovým zdrojem propadu celé tuzemské ekonomiky, jež jako jediná v EU stále nedosáhla výkonnosti posledního předcovidového roku 2019.

Tuzemské domácnosti jsou již finančně vyčerpané několika čtvrtletími v řadě, po něž musí čelit mimořádně vysoké meziroční inflaci, která požírá kupní sílu jejich úspor a výdělků. Domácností také svírá tíseň a obavy z dalšího ekonomického vývoje i vývoje v oblasti cen energií. Zhruba pětina sociálně nejzranitelnějších domácností už doslova „nemá, kde brát“, takže musí svoji spotřebu značně tlumit, aby vůbec nějak vyšla. Ovšem i lépe finančně a majetkově situované domácnosti – zejména ze střední vrstvy – se ve svých výdajích nadále krotí; a musí krotit. Třeba i z opatrnostních důvodů. Míra úspor v ekonomice je tak nadále poměrně vysoká, což brání výraznějšímu růstu spotřeby lidí a rychlejšímu zotavení maloobchodních tržeb. Ty se meziročně propadají v segmentu jak nepotravinářského, tak zejména potravinářského zboží.

V porovnání s loňským říjnem lidé v Česku šetřili hlavně na oblečení a obuvi a elektronice, jednou z mála položek, které kupují více než před rokem, je kosmetika. Častěji než v minulosti ovšem také například v případě nákupů právě oděvů vyráželi do obchodů za hranice, zejména do Polska. V Polsku a zároveň třeba i v Německu nakupují v širší míře než dříve například i potraviny, kvůli tamější relativní láci a nezřídka přitom vyšší kvalitě. Roční objem přeshraničních nákupů tak letos může dosáhnout zhruba 60 miliard korun, což zhruba odpovídá výdajům domácnosti spjatých s Vánocemi. Jedná se tedy o nezanedbatelnou sumu. V posledním zhruba půlroce, po který se v Česku tržby maloobchodu propadají, vrostl podíl Čechů, kteří nakupují v zahraničí, z deseti na přibližně patnáct procent.  

Za celý letošní rok tržby maloobchodu klesnou o výrazná 4,3 procenta, v příštím roce pak díky odeznění mimořádně vysoké inflace a souvisejícímu vzestupu reálných mezd dosáhnou růstu zhruba 3,5 procenta.

Témata:  inflace ekonomika komentář

Související

Aktuálně se děje

5. června 2026 16:48

IČO, Airbnb i Revolut pod lupou. Na co si dát pozor při daňové kontrole v roce 2026

Daňové kontroly u OSVČ a malých firem se v roce 2026 dál přesouvají k automatizované analýze dat a detailnějšímu sledování digitálních transakcí. Finanční správa se zaměřuje na IČO, auta v podnikání, home office, digitální ekonomiku i fintech služby jako Revolut, zejména tam, kde se mísí osobní a firemní finance.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Komentář

Euro: co ukazují nové studie o jeho dopadech na obchod a investice

Stěžejním argumentem stoupenců přijetí eura v Česku je ten, že jednotná evropská měna podpoří jak zahraniční obchod, tak přímé zahraniční investice v tuzemsku. Nic z toho ale nemusí být pravda. Renomované studie z poslední doby totiž konstatují prakticky nulový vliv členství v eurozóně jak na přímé zahraniční investice, tak na rozvoj zahraničního obchodu.