Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česká inflace je nejnižší od prosince 2021

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Komentář Tomáše Volfa: Domácí spotřebitelské ceny v září meziročně vzrostly o 6,9 %, což představuje další zpomalení tempa růstu. Situace se lepší, ale je to dost rychlé?

ČNB má cíl v příštím roce dosáhnout průměrné inflace 2 %. I když se může zdát, že k tomuto cíli míříme, zřejmě to nebude stačit. Aby si čeští centrální bankéři dosažení tohoto cíle pojistili, drží hlavní sazbu stále na 7 %. Tento přístup je pochopitelně relevantní a logický, na druhou stranu mohou vysoké sazby omezovat ekonomický růst.

Největší vliv na zpomalení meziročního růstu cen měly ceny v oddíle bydlení (nájem, elektřina, plyn, tuhá paliva). Inflace však zpomalila také u potravin a nealkoholických nápojů.

Naopak k růstu nejvíce přispěla cena vodného, stočného, tepla a teplé vody. Růst cen zrychlil také u vybraných potravin jako byly brambory nebo cukr.

Koruna po zveřejnění dnešních zpráv o domácí inflaci skokově padá z 24,45 EUURCZK k 24,58 EURCZK.

Témata:  inflace,  ekonomika

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

14. října 2026 11:25

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

CZK

Komentář

Výdaje státu rostou téměř dvakrát rychleji než příjmy. Rozpočet se propadá do stále hlubšího deficitu

Říjnové hospodaření státního rozpočtu potvrzuje, že se české veřejné finance opět vydávají směrem k hlubším deficitům. Schodek za prvních deset měsíců letošního roku dosáhl 230,9 miliardy korun, což představuje meziroční zhoršení o 47,8 miliardy korun. Ještě varovnější je ovšem skutečnost, že po očištění o peníze z Evropské unie a související výdaje se deficit meziročně prohloubil dokonce o 68,4 miliardy korun na 243,4 miliardy. Právě toto číslo podává výstižnější obrázek o zhoršování hospodaření státu, neboť odstraňuje zkreslení plynoucí z rozdílného načasování evropských plateb.