Lidem v Česku se vrací důvěra v ekonomiku. Souhrnný ukazatel ekonomického sentimentu vykázal letos v červnu hodnotu 98 bodů. Jedná se o nejvyšší údaj od června 2022. Zároveň jde o údaj, jenž je jen poměrně těsně pod úrovní dlouhodobého průměru let 2003 až 2023, který odpovídá hodnotě 100 bodů.
Inflace ve světě i v Česku zpomaluje. To je dobrá zpráva pro akcie a rizikovější aktiva typu kryptoměn. Stoupají totiž šance, že centrální banky výrazně sníží své úrokové sazby. Náladu však investorům může pokazit dění ve Francie, kde se trhy otřásají kvůli blížícím se předčasným volbám do tamního parlamentu.
Inflace ve světě i v Česku zpomaluje. To je dobrá zpráva pro akcie a rizikovější aktiva typu kryptoměn. Stoupají totiž šance, že centrální banky výrazně sníží své úrokové sazby. Náladu však investorům může pokazit dění ve Francie, kde se trhy otřásají kvůli blížícím se předčasným volbám do tamního parlamentu.
Květnová inflace v Česku byla nižší, než se čekalo. Meziročně činila 2,6 procenta, zatímco meziměsíčně stagnovala. V meziročním vyjádření jde o znatelné zpomalení z dubnové úrovně 2,9 procenta. Trh tak nízkou květnovou inflaci nečekal, pročež koruna v reakci oslabila nad 24,70 za euro – do tohoto pásma se vrátila po necelém týdnu.
Poslední údaje dokazují, že ve střední Evropě opět dochází k růstu inflace. Po zveřejnění posledních údajů za duben, kdy inflace rostla v Česku, Polsku i Maďarsku, analytici z Allianz Trade očekávají, že inflace poroste po zbytek letošního roku a zvýší se nad cílové hodnoty centrálních bank. Dle prognózy by celková hodnota inflace za rok 2024 měla dosáhnout 3,7 % v Česku, 4,6 % v Polsku a 4,8 % v Maďarsku.
Výraznější inflace se vrací do Česka. Nákupní náladou spotřebitelů ale zatím příliš neotřásla, dokonce ani ve spojení s dopady konsolidačního balíčku. To ovšem znamená, že obchodní řetězce se svojí habaďůrou na zákazníka jen tak neskončí. Přitom právě je ta představuje klíčovou příčinu opětovného vzedmutí inflace.
Předseda americké centrální banky Jay Powell uvedl, že regulátor zvažuje ponechat úrokovou sazbu na současné úrovni déle, než se původně předpokládalo, protože inflace v zemi zůstává stále stabilní.
Výrazná inflace se vrací do Česka. Její dubnová úroveň činí 2,9 v meziročním vyjádření. Jedná se o nejvyšší letošní údaj, který je při samé vrchní mezi tolerančního pásma cílování inflace ČNB.
KOMENTÁŘ Michala Valentíka: Akciové trhy rostou s drobnými výkyvy od podzimu minulého roku. Růst je významně podporován očekáváním, že americká centrální banka změní svou dosavadní politiku a začne snižovat úrokové sazby, což bude pro akcie další výrazný růstový impuls. Je ale blízké snížení sazeb ze strany Fed jasná věc? Stále více to vypadá, že nikoliv.
KOMENTÁŘ Tomáše Volfa: Nižší tempo ekonomického růstu v překladu znamená, že Fed může začít snižovat sazby dříve, než se dosud čekalo. Možnost nižších sazeb v dřívějším termínu bude znamenat ztráty pro americkou měnu, která po zveřejnění osciluje kolem 23,50 USDCZK, a 1,0705 EURUSD.
Spotřebitelům v Česku se rychle vrací důvěra v ekonomiku. V dubnu je jejich nálada v tomto směru lepší, než odpovídá dlouhodobému průměru let 2003 až 2023; přitom lepší než dlouhodobě průměrnou náladu mají čeští spotřebitelé poprvé za celé období od podzimu 2021.
Komentář Lukáše Kovandy: Málokdy v novodobé historii Češi spořili tolik jako loni. Tím překvapivější je, že česká ekonomika se nakonec loni nepropadla až tak, jak se myslelo. Na druhou stranu, tím méně ovšem překvapuje, že inflace nyní zase klesá rychleji – alespoň tedy v porovnání s ještě nedávnými předpoklady.
Inflace je v posledních době velmi často skloňovaným pojmem, a to zejména proto, že v posledních letech lámala rekordy. Nejvyšší průměrná roční míra inflace byla v ČR v roce 1993, kdy dosáhla výše 20,8 %. Této rekordní hodnotě se přiblížila v roce 2022, kdy činila 15,1 %. Už od roku 2010 je však inflačním cílem ČNB meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen ve výši 2 %. V současné chvíli se o celoplošné překonání vysoké inflace sice ještě nejedná, ale už nyní můžeme pozorovat změny u spoření a hypoték.
Komentář Vladimíra Pikory: Český statistický úřad dnes zveřejnil data o únorové inflaci. Spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,3 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle doprava a v oddíle rekreace a kultura. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v únoru o 2,0 %, což bylo o 0,3procentního bodu méně než v lednu.
Komentář Tomáše Volfa: Únorová inflace meziročně vzrostla jen o 2 % a je jasné, že ČNB půjde se sazbami dál dolů. Úvěry pro firmy a spotřebitele budou zlevňovat. Meziměsíčně vzrostla jen o 0,3 %.
Inflace v Česku prudce klesá. Podle dnešních čísel Eurostatu ji Česko mělo letos v lednu devátou nejnižší v EU (viz graf níže). Byla podprůměrná jak v rámci EU, tak i eurozóny. Česko navíc vykazovalo citelně nižší inflaci než všechny další země Visegrádské čtyřky. Co více, tuzemská inflace by letos měla zůstat na poměry EU podprůměrná celoročně.
Lednová inflace činila 2,3 procenta v meziročním vyjádření a rovná 1,5 procenta ve vyjádření meziměsíčním. Poprvé za celé období od června 2021 tak skončila v tolerančním pásmu ČNB pro cílování inflace. Je nejnižší od března 2021. Lednová inflace do značné míry určí i letos, podobně jako loni, úroveň celkové inflace, tedy průměrné celoroční míry inflace. Ta by tak letos měla činit 2,3 procenta, což značí znatelný pokles oproti loňským 10,7 procenta.
Češi i přes snižující míru inflace stále hledají cesty, jak ochránit a zhodnocovat své finance. Podle Asociace pro kapitálový trh ČR (AKAT ČR) pravidelně či jednorázově investuje více než třetina Čechů. Nejčastěji sahají po podílových fondech, akciích či nemovitostech.1 Nepořizují však pouze celé reality, využívají také možnost mikroinvestic. Ty jsou podle společnosti InvestBay, která nově otevřela investiční nabídku na Lipně, zajímavou příležitostí, jak diverzifikovat své portfolio.
Komentář Tomáše Volfa: Domácí prosincové ceny meziročně vzrostly o 6,9 %, což je o něco lepší výsledek, než jaký se čekal, dál se však potvrzuje skutečnost, že ceny jsou stále vysoko. Meziměsíčně ceny klesly o 0,4 %. Za celý loňský rok ceny vzrostly o 10,7 %.
Komentář Lukáše Kovandy: Česká republika vykazovala letos v listopadu vůbec nejvyšší míru meziroční inflace v celé EU. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil Eurostat. Takzvaná harmonizovaná inflace – tedy inflace srovnatelná napříč unijními zeměmi – dosáhla v listopadu v Česku meziroční úrovně rovných osmi procent. Inflace v Česku tak převyšuje dokonce i inflaci v druhém Maďarsku (viz graf níže). Nejnižší inflaci hlásí Belgie, kde se už ceny dokonce meziročně propadají, a to o 0,8 procenta. Průměr EU pak odpovídá hodnotě 3,1 procenta.
Komentář Lukáše Kovandy: Končí další z klimatických konferencí OSN, známých jako COP. Jak je obvyklé, nic vskutku převratného delegáti nedojednali. Ačkoli značnou uhlíkovou stopu při sletu do Dubaje zanechali. Ano, pravda, shodli se – vůbec poprvé – na zásadním ústupu od fosilních paliv, ropy a plynu. Jenže poté, co se před dvěma lety dohodli na podobné konferenci v Glasgow na ústupu od uhlí, jeho globální spotřeba opět narostla. A nadále narůstá.
Komentář Vladimíra Pikory: Český statistický úřad dnes zveřejnil inflaci za listopad. Spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,1 % a meziročně o 7,3 %, což bylo o 1,2procentního bodu méně než v říjnu. To je dobrý výsledek.
Komentář Lukáše Kovandy: Maloobchodní tržby se letos v říjnu opět meziročně propadaly, a to osmnáctý měsíc v řadě. Pokles však činí 1,4 procenta, takže je z oněch osmnácti měsíců nejslabší. Maloobchod tak v říjnu měl svůj nejlepší, resp. nejméně špatný měsíc za celé období od dubna 2022, kdy zatím naposledy meziročně rostl. Jde o neklamné znamení, že v Česku se blíží období stabilizace v oblasti vývoje spotřeby domácností. Zatím však i tak domácnosti reálně vykazují spotřebu na úrovni roku 2018, což svědčí o vleklosti a hloubce aktuální spotřebitelské recese.
25. července 2024 12:17
25. července 2024 12:01
25. července 2024 11:33
25. července 2024 10:26
24. července 2024 17:52
24. července 2024 10:31
24. července 2024 10:16
23. července 2024 12:59
23. července 2024 11:26
23. července 2024 11:17
22. července 2024 15:49
22. července 2024 15:16
22. července 2024 10:21
22. července 2024 10:12
22. července 2024 6:40
21. července 2024 21:04
Americký prezident Joe Biden v neděli oznámil, že stáhne svou kandidaturu na post prezidenta USA a nebude se ucházet o znovuzvolení.
Zdroj: Libor Novák
Vláda Petra Fialy nabídne staronové předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové jako eurokomisaře za Českou republiku současného ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu. O jeho nominaci rozhodla na poslední schůzi před vládními prázdninami ve středu 24. července 2024. Začátku schůze byl přítomen i prezident republiky Petr Pavel.
