
Ceny potravin opět rostou: Inflace v lednu vzrostla víc, než se očekávalo
Lednová inflace v ČR byla vyšší, než drtivá většina analytiků očekávala.
Lednová inflace v ČR byla vyšší, než drtivá většina analytiků očekávala.
Zdražuje se. Inflace roste a na to musí ČNB reagovat, dá se tedy čekat, že pokud nebylo listopadové snížení sazeb na nějaký čas poslední, to prosincové nejspíš bude. ČNB totiž rozhoduje o sazbách 19. prosince a další snížení je s velkým otazníkem. Hlavní 2T REPO sazba je na 4 %.
Vývoj inflace se stal v posledních letech nejen v České republice žhavým tématem. Není divu, dvojciferný růst cen z let 2022 a 2023, kdy inflace přesáhla 15, respektive 10 procent, zásadně zamával s hodnotou úspor. Letos inflace klesla, v říjnu dosáhla 2,8 procenta, a je tak výrazně blíže dvouprocentní hranici, na kterou cílí Česká národní banka. Vyhráno ale ještě není a i těch pár procent s hodnotou vašich úspor v čase nepříjemně zamává. Podívejte se, jak úspory ztrácí v průběhu let na síle, i na způsoby, jak své peníze ochránit.
Nárůst meziroční inflace byl v říjnu tažen především náklady na bydlení včetně cen energií, vliv měly ale také položky spadající do jádrové inflace, zejména rekreace a kultura, kde rostou ceny dovolených s komplexními službami.
Maloobchodní tržby v Česku rostly v srpnu meziročně o 5,3 procenta, tedy znatelně více, než předpokládaly expertní odhady. Ty měly v konsensu za to, že to bude jen o 4,3 procenta.
Srpnová inflace v Německu meziročně výrazně klesla na 1,9 %, což znamená, že ceny nadále rostou, ale mnohem pomalejším tempem. Jinými slovy, zdražování se zpomaluje.
Ceny potravin v červnu meziročně klesly nejvíce v celé Evropské unii, o 4,8 procenta, píše tuzemský tisk. Premiér Fiala pak přidává, že zlevňují nejvíce v rámci OECD. Až to skoro vypadá, že Česko je nyní rájem levného nakupování. Jestliže se říká „A“, je třeba říci i „B“ – a to je práce pro ekonoma.
V červenci v USA došlo k nečekanému zpomalení inflace. Spotřebitelské ceny vzrostly meziročně o 2,9 %, což je nejnižší hodnota od března 2021, přičemž v červnu činila 3,0 %. Americké ministerstvo práce ve středu oznámilo, že ekonomové očekávali stabilní sazbu. Uvedl web The Financial Times.
Červencová míra meziroční inflace v Česku překonala všechna expertní očekávání. Činí totiž 2,2 procenta. Odhady se přitom pohybovaly od 1,7 do 2,1 procenta, se střední hodnotou na úrovni rovných dvou procent. Inflace překonala i odhad České národní banky, která ve své aktuální prognóze čekala hodnotu dvou procent. Všechna očekávání překonává i vývoj meziměsíční inflace, jež činí 0,7 procenta.
Lidem v Česku se vrací důvěra v ekonomiku. Souhrnný ukazatel ekonomického sentimentu vykázal letos v červnu hodnotu 98 bodů. Jedná se o nejvyšší údaj od června 2022. Zároveň jde o údaj, jenž je jen poměrně těsně pod úrovní dlouhodobého průměru let 2003 až 2023, který odpovídá hodnotě 100 bodů.
Inflace ve světě i v Česku zpomaluje. To je dobrá zpráva pro akcie a rizikovější aktiva typu kryptoměn. Stoupají totiž šance, že centrální banky výrazně sníží své úrokové sazby. Náladu však investorům může pokazit dění ve Francie, kde se trhy otřásají kvůli blížícím se předčasným volbám do tamního parlamentu.
Inflace ve světě i v Česku zpomaluje. To je dobrá zpráva pro akcie a rizikovější aktiva typu kryptoměn. Stoupají totiž šance, že centrální banky výrazně sníží své úrokové sazby. Náladu však investorům může pokazit dění ve Francie, kde se trhy otřásají kvůli blížícím se předčasným volbám do tamního parlamentu.
Květnová inflace v Česku byla nižší, než se čekalo. Meziročně činila 2,6 procenta, zatímco meziměsíčně stagnovala. V meziročním vyjádření jde o znatelné zpomalení z dubnové úrovně 2,9 procenta. Trh tak nízkou květnovou inflaci nečekal, pročež koruna v reakci oslabila nad 24,70 za euro – do tohoto pásma se vrátila po necelém týdnu.
Poslední údaje dokazují, že ve střední Evropě opět dochází k růstu inflace. Po zveřejnění posledních údajů za duben, kdy inflace rostla v Česku, Polsku i Maďarsku, analytici z Allianz Trade očekávají, že inflace poroste po zbytek letošního roku a zvýší se nad cílové hodnoty centrálních bank. Dle prognózy by celková hodnota inflace za rok 2024 měla dosáhnout 3,7 % v Česku, 4,6 % v Polsku a 4,8 % v Maďarsku.
Výraznější inflace se vrací do Česka. Nákupní náladou spotřebitelů ale zatím příliš neotřásla, dokonce ani ve spojení s dopady konsolidačního balíčku. To ovšem znamená, že obchodní řetězce se svojí habaďůrou na zákazníka jen tak neskončí. Přitom právě je ta představuje klíčovou příčinu opětovného vzedmutí inflace.
Předseda americké centrální banky Jay Powell uvedl, že regulátor zvažuje ponechat úrokovou sazbu na současné úrovni déle, než se původně předpokládalo, protože inflace v zemi zůstává stále stabilní.
Výrazná inflace se vrací do Česka. Její dubnová úroveň činí 2,9 v meziročním vyjádření. Jedná se o nejvyšší letošní údaj, který je při samé vrchní mezi tolerančního pásma cílování inflace ČNB.
KOMENTÁŘ Michala Valentíka: Akciové trhy rostou s drobnými výkyvy od podzimu minulého roku. Růst je významně podporován očekáváním, že americká centrální banka změní svou dosavadní politiku a začne snižovat úrokové sazby, což bude pro akcie další výrazný růstový impuls. Je ale blízké snížení sazeb ze strany Fed jasná věc? Stále více to vypadá, že nikoliv.
KOMENTÁŘ Tomáše Volfa: Nižší tempo ekonomického růstu v překladu znamená, že Fed může začít snižovat sazby dříve, než se dosud čekalo. Možnost nižších sazeb v dřívějším termínu bude znamenat ztráty pro americkou měnu, která po zveřejnění osciluje kolem 23,50 USDCZK, a 1,0705 EURUSD.
Spotřebitelům v Česku se rychle vrací důvěra v ekonomiku. V dubnu je jejich nálada v tomto směru lepší, než odpovídá dlouhodobému průměru let 2003 až 2023; přitom lepší než dlouhodobě průměrnou náladu mají čeští spotřebitelé poprvé za celé období od podzimu 2021.
Komentář Lukáše Kovandy: Málokdy v novodobé historii Češi spořili tolik jako loni. Tím překvapivější je, že česká ekonomika se nakonec loni nepropadla až tak, jak se myslelo. Na druhou stranu, tím méně ovšem překvapuje, že inflace nyní zase klesá rychleji – alespoň tedy v porovnání s ještě nedávnými předpoklady.
Inflace je v posledních době velmi často skloňovaným pojmem, a to zejména proto, že v posledních letech lámala rekordy. Nejvyšší průměrná roční míra inflace byla v ČR v roce 1993, kdy dosáhla výše 20,8 %. Této rekordní hodnotě se přiblížila v roce 2022, kdy činila 15,1 %. Už od roku 2010 je však inflačním cílem ČNB meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen ve výši 2 %. V současné chvíli se o celoplošné překonání vysoké inflace sice ještě nejedná, ale už nyní můžeme pozorovat změny u spoření a hypoték.
Komentář Vladimíra Pikory: Český statistický úřad dnes zveřejnil data o únorové inflaci. Spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,3 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle doprava a v oddíle rekreace a kultura. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v únoru o 2,0 %, což bylo o 0,3procentního bodu méně než v lednu.
14. února 2025 15:24
14. února 2025 11:56
14. února 2025 2:49
13. února 2025 12:23
13. února 2025 3:05
12. února 2025 10:47
12. února 2025 9:47
12. února 2025 9:29
11. února 2025 12:04
11. února 2025 11:07
10. února 2025 9:43
7. února 2025 15:56
7. února 2025 10:49
7. února 2025 10:25
6. února 2025 11:14
6. února 2025 11:06
Ačkoliv statistická pravděpodobnost není vždy stoprocentní, čísla ukazují jasně. Pokud nemáte řidičský průkaz, mohou vás čekat nepříjemnosti.
Zdroj: Tomáš Karas
V první řadě se potvrdil velmi nízký růst eurozóny. Podle zpřesněných údajů ekonomika zemí platících eurem ve 4Q 2024 meziročně vzrostla jen o 0,9 %. I když se jednalo o předpokládané číslo, přesto se jedná o velké zklamání, a to především v kontextu aktuální situace. Jestli se ještě někdo domnívá, že s koulí na noze s názvem Greendeal bude moci Evropa konkurovat USA, Číně a dalším, pak je na velkém omylu, informuje Tomáš Volf, hlavní analytik Citfin.