Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inflace v Česku v říjnu vzrostla na 2,8 %, v souladu s očekáváními

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Depositphotos

Nárůst meziroční inflace byl v říjnu tažen především náklady na bydlení včetně cen energií, vliv měly ale také položky spadající do jádrové inflace, zejména rekreace a kultura, kde rostou ceny dovolených s komplexními službami.

Nelze tak vyloučit, že za říjen vykáže mírný nárůst také jádrová meziroční inflace ze své zářijové úrovně 2,3 %. Meziroční inflace v říjnu vzrostla ze zářijových 2,6 % na 2,8 %. Finanční trh nárůst inflace na úroveň 2,8 % očekával. Stejně tak ČNB ve své čtvrtletní prognóze zveřejněné minulý týden čekala říjnovou meziroční inflaci na úrovni 2,8 %.

Říjnový růst celkové meziroční inflace byl tažen především náklady na bydlení včetně cen energií pro domácnosti, rostly ale také položky spadající do jádrové inflace, zmínku si zaslouží zejména oddíl rekreace a kultura, kde se projevuje růst cen dovolených s komplexními službami.

Zároveň se v říjnu nepatrně zpomalil meziroční pokles cen pohonných hmot, což z čistě statistického pohledu mírně přispělo k růstu celkové meziroční inflace. Meziroční růst cen naopak zpomalil v případě potravin a nealkoholických nápojů, dále také v případě bytového vybavení, zatímco ceny odívání a obuvi se dokonce vydaly k meziročnímu poklesu.

Vývoj cen v oddíle rekreace a kultura, a také v oddíle ostatní zboží a služby či v oddíle stravování a ubytování, lze vnímat coby náznak, že v říjnu vzrostla také jádrová inflace, jež v září klesla z 2,4 % na úroveň 2,3 %.

Údaj o jádrové inflaci, která v rámci všech indikátorů vývoje spotřebitelských cen zřejmě nejlépe mapuje domácí cenové tlaky, ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška. ČNB ve své prognóze prezentované počátkem listopadu očekávala jádrovou inflaci pro letošní 4. čtvrtletí na úrovni 2,4 % poté, co v letošním 3. čtvrtletí činila meziroční jádrová inflace 2,3 %.

Meziroční inflace v říjnu mírně vzrostla, v souladu s očekáváním trhu i centrální banky.

Efekty nízké srovnávací základny potáhnou meziroční inflaci nahoru i ve zbytku letošního roku: ČNB ve své čerstvé prognóze očekává prosincovou inflaci na úrovni 3,3 %, avšak již v 1. čtvrtletí 2025 by se meziroční růst spotřebitelských cen měl začít zmírňovat.

Za celý letošní rok odhadujeme celoroční průměrnou inflaci na úrovni 2,4 % či 2,5 % poté, co v roce 2023 růst spotřebitelských cen činil 10,7 %.

Z pohledu ČNB data o říjnové inflaci zřejmě nepředstavují celkově překvapení, neboť meziroční inflace na úrovni 2,8 % vyšla v souladu s očekáváním centrální banky. Mírné překvapení může ale představovat zpomalení meziročního růstu cen potravin a nealkoholických nápojů.

Z našeho pohledu je naopak překvapivé celkem viditelné zrychlení růstu nákladů na bydlení, jakkoliv zde působí efekty nízké meziroční srovnávací základy, s čímž se samozřejmě počítalo. Pokud výpočty ČNB vykáží mírný nárůst jádrové inflace, nemělo by se z pohledu centrální banky jednat o překvapení. Co se týče výhledu měnové politiky, i nadále předpokládáme, že ČNB sníží své úroky o čtvrt procentního bodu i na prosincovém zasedání, repo sazbu na úroveň 3,75 %.

V roce 2025 by snižování úroků mohlo probíhat tempem čtvrt procentního bodu za jedno kalendářní čtvrtletí a repo sazba by se mohla ustálit na úrovni 3 %, jež by mohla být dosažena během letních měsíců, nejspíše v srpnu 2025, uzavírá  Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.

Témata:  inflace Česká národní banka (ČNB) komentář

Související

Aktuálně se děje

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

10. března 2026 11:43

Předpověď počasí na noc a středu 11. března

Počasí v Česku se začne během noci na středu postupně měnit. Zpočátku bude ještě jasno až polojasno, od západu však začne přibývat oblačnosti a místy se může objevit i déšť.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Putinův nečekaný jackpot: Rusko vydělává nejvíce od začátku invaze

Úder Spojených států a Izraele na Írán přišel přesně ve chvíli, kdy ruská ekonomika zažívala krušné časy, pod tíhou sankcí a hrozby cel ze strany USA slábla a příjem státní kasy z prodeje ropy byl na několikaletém maximu. Jenže stačilo několik týdnů a je vše jinak. V minulém týdnu Rusko získalo prodejem námořně vyvážené ropy 2,46 miliardy dolarů (zhruba 52 miliard korun), spočítala agentura Bloomberg. To je nejvyšší týdenní tržba od druhého týdně měsíce března 2022.