Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inflace v Česku v říjnu vzrostla na 2,8 %, v souladu s očekáváními

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Depositphotos

Nárůst meziroční inflace byl v říjnu tažen především náklady na bydlení včetně cen energií, vliv měly ale také položky spadající do jádrové inflace, zejména rekreace a kultura, kde rostou ceny dovolených s komplexními službami.

Nelze tak vyloučit, že za říjen vykáže mírný nárůst také jádrová meziroční inflace ze své zářijové úrovně 2,3 %. Meziroční inflace v říjnu vzrostla ze zářijových 2,6 % na 2,8 %. Finanční trh nárůst inflace na úroveň 2,8 % očekával. Stejně tak ČNB ve své čtvrtletní prognóze zveřejněné minulý týden čekala říjnovou meziroční inflaci na úrovni 2,8 %.

Říjnový růst celkové meziroční inflace byl tažen především náklady na bydlení včetně cen energií pro domácnosti, rostly ale také položky spadající do jádrové inflace, zmínku si zaslouží zejména oddíl rekreace a kultura, kde se projevuje růst cen dovolených s komplexními službami.

Zároveň se v říjnu nepatrně zpomalil meziroční pokles cen pohonných hmot, což z čistě statistického pohledu mírně přispělo k růstu celkové meziroční inflace. Meziroční růst cen naopak zpomalil v případě potravin a nealkoholických nápojů, dále také v případě bytového vybavení, zatímco ceny odívání a obuvi se dokonce vydaly k meziročnímu poklesu.

Vývoj cen v oddíle rekreace a kultura, a také v oddíle ostatní zboží a služby či v oddíle stravování a ubytování, lze vnímat coby náznak, že v říjnu vzrostla také jádrová inflace, jež v září klesla z 2,4 % na úroveň 2,3 %.

Údaj o jádrové inflaci, která v rámci všech indikátorů vývoje spotřebitelských cen zřejmě nejlépe mapuje domácí cenové tlaky, ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška. ČNB ve své prognóze prezentované počátkem listopadu očekávala jádrovou inflaci pro letošní 4. čtvrtletí na úrovni 2,4 % poté, co v letošním 3. čtvrtletí činila meziroční jádrová inflace 2,3 %.

Meziroční inflace v říjnu mírně vzrostla, v souladu s očekáváním trhu i centrální banky.

Efekty nízké srovnávací základny potáhnou meziroční inflaci nahoru i ve zbytku letošního roku: ČNB ve své čerstvé prognóze očekává prosincovou inflaci na úrovni 3,3 %, avšak již v 1. čtvrtletí 2025 by se meziroční růst spotřebitelských cen měl začít zmírňovat.

Za celý letošní rok odhadujeme celoroční průměrnou inflaci na úrovni 2,4 % či 2,5 % poté, co v roce 2023 růst spotřebitelských cen činil 10,7 %.

Z pohledu ČNB data o říjnové inflaci zřejmě nepředstavují celkově překvapení, neboť meziroční inflace na úrovni 2,8 % vyšla v souladu s očekáváním centrální banky. Mírné překvapení může ale představovat zpomalení meziročního růstu cen potravin a nealkoholických nápojů.

Z našeho pohledu je naopak překvapivé celkem viditelné zrychlení růstu nákladů na bydlení, jakkoliv zde působí efekty nízké meziroční srovnávací základy, s čímž se samozřejmě počítalo. Pokud výpočty ČNB vykáží mírný nárůst jádrové inflace, nemělo by se z pohledu centrální banky jednat o překvapení. Co se týče výhledu měnové politiky, i nadále předpokládáme, že ČNB sníží své úroky o čtvrt procentního bodu i na prosincovém zasedání, repo sazbu na úroveň 3,75 %.

V roce 2025 by snižování úroků mohlo probíhat tempem čtvrt procentního bodu za jedno kalendářní čtvrtletí a repo sazba by se mohla ustálit na úrovni 3 %, jež by mohla být dosažena během letních měsíců, nejspíše v srpnu 2025, uzavírá  Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.

Témata:  inflace Česká národní banka (ČNB) komentář

Související

Aktuálně se děje

28. listopadu 2025 13:23

24. listopadu 2025 17:55

10. listopadu 2025 11:50

Maďarsko v měnové unii s USA? Orbán mluví o finančním štítu, Bílý dům mlčí

Maďarský premiér Viktor Orbán se při návratu z USA pochlubil i dalším, dosud nezmiňovaným úspěchem. Vedle podle svých slov trvalé výjimky z amerických sankcí na dovoz ruských energetických surovin prý Maďarsko může počítat také s dolarovou ochranou ze strany USA. „Včera jsem s americkým prezidentem dojednal ustavení finančního štítu,“ přiblížil Orbán další z výsledků svého jednání s Donaldem Trumpem. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Komentář

Odborníci i zákon mají jasno. Upravený státní rozpočet má dodat stávající vláda

Předložení návrhu rozpočtu na další rok je klíčovou povinností každé české vlády. Daňoví poplatníci si ji za to platí. Za to, aby rozpočtovala užití jejich vybraných daní a odvodů. Momentálně, jako vždy, má Česko jen jednu vládu. Tu Fialovu. Žádné dvojvládí neexistovalo, neexistuje a existovat nebude. I když je Fialova vláda v demisi, stále vládne. A stále tak má povinnost předložit návrh rozpočtu na rok 2026.