Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inflace v Česku v říjnu vzrostla na 2,8 %, v souladu s očekáváními

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Depositphotos

Nárůst meziroční inflace byl v říjnu tažen především náklady na bydlení včetně cen energií, vliv měly ale také položky spadající do jádrové inflace, zejména rekreace a kultura, kde rostou ceny dovolených s komplexními službami.

Nelze tak vyloučit, že za říjen vykáže mírný nárůst také jádrová meziroční inflace ze své zářijové úrovně 2,3 %. Meziroční inflace v říjnu vzrostla ze zářijových 2,6 % na 2,8 %. Finanční trh nárůst inflace na úroveň 2,8 % očekával. Stejně tak ČNB ve své čtvrtletní prognóze zveřejněné minulý týden čekala říjnovou meziroční inflaci na úrovni 2,8 %.

Říjnový růst celkové meziroční inflace byl tažen především náklady na bydlení včetně cen energií pro domácnosti, rostly ale také položky spadající do jádrové inflace, zmínku si zaslouží zejména oddíl rekreace a kultura, kde se projevuje růst cen dovolených s komplexními službami.

Zároveň se v říjnu nepatrně zpomalil meziroční pokles cen pohonných hmot, což z čistě statistického pohledu mírně přispělo k růstu celkové meziroční inflace. Meziroční růst cen naopak zpomalil v případě potravin a nealkoholických nápojů, dále také v případě bytového vybavení, zatímco ceny odívání a obuvi se dokonce vydaly k meziročnímu poklesu.

Vývoj cen v oddíle rekreace a kultura, a také v oddíle ostatní zboží a služby či v oddíle stravování a ubytování, lze vnímat coby náznak, že v říjnu vzrostla také jádrová inflace, jež v září klesla z 2,4 % na úroveň 2,3 %.

Údaj o jádrové inflaci, která v rámci všech indikátorů vývoje spotřebitelských cen zřejmě nejlépe mapuje domácí cenové tlaky, ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška. ČNB ve své prognóze prezentované počátkem listopadu očekávala jádrovou inflaci pro letošní 4. čtvrtletí na úrovni 2,4 % poté, co v letošním 3. čtvrtletí činila meziroční jádrová inflace 2,3 %.

Meziroční inflace v říjnu mírně vzrostla, v souladu s očekáváním trhu i centrální banky.

Efekty nízké srovnávací základny potáhnou meziroční inflaci nahoru i ve zbytku letošního roku: ČNB ve své čerstvé prognóze očekává prosincovou inflaci na úrovni 3,3 %, avšak již v 1. čtvrtletí 2025 by se meziroční růst spotřebitelských cen měl začít zmírňovat.

Za celý letošní rok odhadujeme celoroční průměrnou inflaci na úrovni 2,4 % či 2,5 % poté, co v roce 2023 růst spotřebitelských cen činil 10,7 %.

Z pohledu ČNB data o říjnové inflaci zřejmě nepředstavují celkově překvapení, neboť meziroční inflace na úrovni 2,8 % vyšla v souladu s očekáváním centrální banky. Mírné překvapení může ale představovat zpomalení meziročního růstu cen potravin a nealkoholických nápojů.

Z našeho pohledu je naopak překvapivé celkem viditelné zrychlení růstu nákladů na bydlení, jakkoliv zde působí efekty nízké meziroční srovnávací základy, s čímž se samozřejmě počítalo. Pokud výpočty ČNB vykáží mírný nárůst jádrové inflace, nemělo by se z pohledu centrální banky jednat o překvapení. Co se týče výhledu měnové politiky, i nadále předpokládáme, že ČNB sníží své úroky o čtvrt procentního bodu i na prosincovém zasedání, repo sazbu na úroveň 3,75 %.

V roce 2025 by snižování úroků mohlo probíhat tempem čtvrt procentního bodu za jedno kalendářní čtvrtletí a repo sazba by se mohla ustálit na úrovni 3 %, jež by mohla být dosažena během letních měsíců, nejspíše v srpnu 2025, uzavírá  Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.

Témata:  inflace Česká národní banka (ČNB) komentář

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:49

Nebezpečný toxin v kojenecké výživě. Česko stahuje 120 šarží z trhu

Státní veterinární správa stáhla z českého trhu desítky šarží kojeneckých mléčných výživ z EU kvůli podezření na výskyt toxinu cereulid. Opatření vychází z domácích kontrol i evropského systému RASFF a okamžitě zakazuje další distribuci dotčených výrobků. Spotřebitelům se doporučuje jejich nepoužívání a vrácení v místě nákupu.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.