Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Trumpův tlak na Fed rozhýbal trhy. Drahé kovy prudce zdražují

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Depositphotos

Ceny drahých kovů výrazně rostou a zlato, stříbro i platina se dostávají na silné růstové trajektorie. Investoři reagují na přetrvávající inflační tlaky v USA i na rostoucí politickou nejistotu kolem americké centrální banky Fed. Drahé kovy tak opět plní roli bezpečného přístavu v období zvýšené volatility. Komentář k vývoji cen zlata, stříbra a platiny přináší ekonom Kryštof Míšek.

Čerstvá makroekonomická data naznačují, že inflace v USA se opět drží nad cílem. Index PCE dosáhl v červenci meziroční hodnoty 2,6 %, jádrová verze (core PCE) pak vzrostla na 2,9 %, což je nejvyšší úroveň od února. Právě jádrová inflace, očištěná o volatilní ceny potravin a energií, bývá považována za spolehlivější indikátor budoucího trendu. Její zrychlení tak posiluje očekávání, že americká ekonomika se může ocitnout v delším období zvýšených cenových tlaků.

Obavy investorů ještě přiživil politický zásah Donalda Trumpa, který se pokusil odvolat guvernérku Fedu Lisu Cook. Trump tvrdí, že v dokumentaci k její hypotéce existují nesrovnalosti, Cook naopak zdůrazňuje, že všechny informace byly již dříve známé a žádné obvinění nebylo prokázáno. Případ nyní řeší federální soud, a i když zatím nepadlo rozhodnutí, samotná snaha zasáhnout do složení vedení Fedu vyvolala otázky ohledně nezávislosti instituce. Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagarde varovala, že podobné kroky mohou představovat vážné riziko pro americkou i globální ekonomiku.

Pokud by Fed skutečně ztratil nezávislost, otevřela by se cesta k politicky motivované měnové politice. Krátkodobé cíle, například podpora růstu a zaměstnanosti před volbami, by mohly převážit nad dlouhodobým cílem cenové stability. To by vedlo k příliš uvolněné měnové politice, nadměrnému růstu peněžní zásoby, a nakonec i k vyšší inflaci. Ztráta důvěry investorů by mohla oslabit dolar, zvýšit náklady na obsluhu amerického dluhu a vyvolat větší makroekonomickou nestabilitu.

Historie přitom ukazuje, že podobné situace mají vážné následky. V 70. letech podléhal Fed politickým tlakům a příliš pomalu reagoval na inflaci, což nakonec vedlo k dlouhému období vysokých cen a až tvrdé restriktivní kroky předsedy Paula Volckera dokázaly inflaci zkrotit – ovšem za cenu recese. Investoři dnes mají obavy, že by se historie mohla v určité podobě opakovat.

Právě proto drahé kovy prudce rostou. Zlato je tradičním pojistným aktivem proti inflaci i oslabování měny, stříbro kombinuje investiční atraktivitu s rostoucí průmyslovou poptávkou, a platina těží ze strukturálních nedostatků na straně nabídky. Jejich růst tak není jen technickou rally na komoditních trzích, ale i varovným signálem: finanční trhy ztrácejí důvěru, že americká měnová politika zůstane pevně ukotvena v nezávislosti a dlouhodobé stabilitě.

Témata:  ekonomika zlato stříbro

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

12. června 2026 21:03

23 bilionů korun: Tak velký může být majetek Elona Muska po ocenění SpaceX

Svět má prvního dolarového bilionáře. Pokud dnešní vstup na burz ocení společnost SpaceX na 1,8 bilionu dolarů, jak se předpokládá, podíl jejího zakladatele Elona Muska získá hodnotu 866 miliard dolarů. Když se připočte jeho majetek v Tesle, jde o 1,1 bilionu dolarů, tedy zhruba 23 bilionů korun (roční HDP ČR je zhruba 9 bilionu). 23 bilionů, to je více, než kolik mají dohromady Larry Page, Sergey Brin, Jeff Bezos a Larry Ellison, kteří spolu s Muskem tvoří pětici světově těch úplně nejbohatších. Pokud by se Musk rozhodl svého zmíněného bohatství postupně zbavit tak, že by utrácel milion dolarů (takřka 21 milionů korun) den co den, zabralo by mu to přes 3000 let.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy