Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Klíčovým důvodem je výrazný pokles cen elektřiny, meziročně o 12,2 %, který souvisí hlavně s přesunem platby poplatku za obnovitelné zdroje z firem a domácností na státní rozpočet. Z menší části pak odráží pokračující snižování burzovních cen energií, které se postupně promítá do cen pro konečné odběratele, zvláště znatelně pak právě v prvním měsíci roku, kvůli změnám ceníků spjatým s jeho příchodem. To je patrné z vývoje cen zemního plynu, které meziročně klesly o 6,5 %, aniž by se v cenách plynu mohlo přímo promítnout převedení poplatku za obnovitelné zdroje na státní rozpočet. 

V souvislosti s poklesem inflace nelze vyloučit letošní až dvojí redukci základní úrokové sazby ČNB, přestože bankovní rada ČNB se na svém měnověpolitickém zasedání minulý týden shodla, jak plyne z dnes zveřejněného zápisu z něj, že převedení poplatku za obnovitelné zdroje na státní rozpočet představuje jednorázový faktor, na jehož primární dopady nebude svojí měnovou politikou reagovat. Navíc tradičně kolísavé ceny energií ČNB nezahrnuje do výpočtu jádrové, tedy fundamentální inflace. Může ovšem předpokládat, že poměrně výrazná redukce cen elektřiny se výhledově, sekundárně promítne například do zmírnění růstu cen služeb nebo do slabší razance ve mzdovém vyjednávání o přidání, což oboje by již mělo redukční vliv v oblasti inflace jádrové. Navíc s převedením poplatku na rozpočet se domácnostem uvolňují dodatečné prostředky k utrácení – zvyšuje se jejich disponibilní důchod –, což může podpořit jejich spotřebu, a působit tak proinflačně. To je další možný sekundární dopad převedení poplatku na rozpočet, od nějž již ČNB nebude odhlížet. 

Pravděpodobnější je tak než dvojí snížení základní sazby ČNB je tak letošní snížení jediné, a to zřejmě hned na zasedání příští měsíc. Trh s redukcí základní sazby na 3,25 % už letos v březnu nyní počítá jako s hlavním scénářem, plyne z dat agentury Bloomberg.  

ČNB si totiž všímá také možných protiinflačních tlaků přicházejících ze zahraničí, které mohou inflaci v Česku tlačit dolů ještě výrazněji. Předminulou středu člen bankovní rady ČNB Jan Procházka upozornil na možnost až dvojího letošního snížení základní úrokové sazby v případě kolapsu zejména akciových trhů ve světě. Procházka šířeji hovoří o možném pádu cen aktiv, nejen akcií, který by zbrzdil hospodářské oživení v Německu, stěžejním vývozním trhu České republiky. Podle Procházky rekordní ocenění akcií klíčových světových trhů nemusí být udržitelné. 

Jen o den dříve, předminulé úterý, se v podobném duchu vyjádřil také viceguvernér ČNB Jan Frait, podle nějž mohou právě i zahraniční faktory vést k otevření debaty o snížení úrokových sazeb, letos nejvýše o 50 bazických bodů. Centrální banka by podle něj měla jednat preventivně. Faktory, jako je možný růst dlouhodobějších tržních úrokových sazeb nebo možné náznaky nerovnováhy na finančních trzích, tak mohou ČNB už celkem záhy přimět ke snížení sazeb, byť zřejmě ne hned na dnešním zasedání. Rovněž Frait, podobně jako Procházka, se tedy evidentně obává možných otřesů na světových trzích aktiv, jimiž by se ony jím zmíněné nerovnováhy zhmotnily. 

Trh novou komunikaci ČNB tedy již reflektuje. Zatímco začátkem ledna předpokládal, že během jednoho roku se základní sazba ČNB zvýší z nynější úrovně 3,5 % na úroveň 3,75 %, potenciálně dokonce na rovná čtyři procenta, nyní jako s nejpravděpodobnějším počítá se scénářem jejího poklesu na 3 %.

Témata:  inflace,  ekonomika,  ČSÚ