Inflace padá, a Francie se propadá

V USA byla květnová inflace nečekaně slabá. Meziročně činila 3,4 %, nejméně za více než tři roky. Také v Česku byla květnová inflace nižší, než se čekalo. Meziročně činila 2,6 procenta. V meziročním vyjádření jde o znatelné zpomalení z dubnové úrovně 2,9 procenta.

Investoři nyní přehodnocují své sázky na další vývoj úrokových sazeb ČNB. Slabší než očekávaná inflace nahrává tomu, aby centrální banka redukovala sazby o něco rychleji, než se dosud mínilo, což tedy ve výhledu činí korunu méně atraktivní kvůli očekávanému potenciálně méně atraktivnímu úročení korunových aktiv. Nutno ale říci, že ČNB ve své aktuální prognóze z počátku května předpokládá květnovou meziroční inflaci na úrovni 2,5 procenta. Mezitím ovšem došlo k navýšení inflačního očekávání, takže analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě meziroční inflaci 2,8 procenta.

Přes nižší než předpokládanou inflaci nelze očekávat ve zbytku letošního roku kdovíjak rychlý pokles úrokových sazeb ČNB. Ke konci roku by základní sazba měla činit 4,5 procenta. Oproti současnému stavu tak klesne pouze o 0,75 procenta. ČNB totiž nadále vnímá poměrně vysokou inflaci v oblasti služeb, kterou pohání i výrazný růst mezd. Navíc musí ČNB reflektovat tak pomalejší snižování sazeb v podání Evropské centrální banky a právě americké centrální banky. Ve Spojených státech to nyní vypadá, že tamní centrální banka zahájí snižování sazeb ve druhé polovině letoška, kdy je redukuje jednou, možná dvakrát, vždy po 0,25 procentního bodu.

Čtěte také

Povede se Německu deportovat imigranty do Uzbekistánu? Snahy deportovat migranty z Británie do Rwandy a z Itálie do Albánie krachují

Aktuality Plány evropských zemí na deportaci imigrantů krachují. Británii se nedaří imigranty vypudit do Rwandy, Itálii zase do Albánie. Německo chce Afghánce vyhošťovat do Uzbekistánu, ale už teď připouští, že se to asi nepovede.

Příznivý výhled tak investorům nyní kaboní hlavně dění ve Francii. Zemi má hrozit dluhová krize, pokud v blížících se parlamentních volbách zvítězí partaj Marine Le Penové, jak jak varuje ministr financí Bruno Le Maire. Jeho výrok je sice politicky motivovaný a má vystrašit francouzské voliče, zároveň je však logicky doznáním, že Emmanuel Macron a jeho kabinet, do nějž Le Maire patří, nedokázali dluh druhé největší ekonomiky eurozóny ani po letech vládnutí dostat na udržitelnější dráhu vývoje. Pokud by se tak stalo, ani Le Penová by nemohla veřejné finance rozhodit natolik, že nastane dluhová krize – a ani by o tom nemohlo být soudné řeči, byť v předvolebním zápolení.

V průzkumu z minulého týdne přitom strana Le Penové poráží tu Macronovu rozdílem třídy. Měla by ve volbách konaných letos 30. června získat 35 procent hlasů, zatímco strana současného prezidenta 18, případně jen 16 procent. To by znamenalo, že Francie už v podstatě do dluhové krize padá.

Le Maire tak své varování stupňuje a zahrnuje do něj o jiné partaje než tu Le Penové. Francie údajně odejde z EU, pokud nadcházející parlamentní volby skončí vítězstvím levicové aliance, varuje ministr financí. Francii by podle něj čekal ekonomický kolaps. Takováto slova trhy pochopitelně neuklidňují. Perné chvilky mají francouzské akcie a dluhopisy, riziko hrozící dluhové krize se navíc může rozšířit do zranitelných zemí typu Itálie, podobně předlužených jako Francie.

Úroky na francouzském dluhu narůstají v porovnání s těmi na dluhu německém nejrychleji od evropské dluhové krize roku 2011, kterou současná situace v mnohém připomíná. Prezidentu Macronovi se totiž navzdory slibům nepodařilo stabilizovat veřejné finance druhé největší ekonomiky EU.

Agentura Moody's ovšem také varuje. Francii kvůli předčasně vypsaným parlamentním volbám může zhoršit rating. Volby ohrožují ozdravování veřejných financí předlužené země, které měl Macron v plánu. Investoři se tak i proto nyní houfně zbavují francouzských dluhopisů a akcií. Před necelými třemi týdny přitom Francii zlomově svůj rating zhoršila agentura Standard & Poor’s. Stalo se tak dějinně vůbec poprvé bez přímé souvislosti s globální finanční krizí let 2008 a 2009 a na ni navazující evropskou dluhovou krizí

Témata:  inflace,  Francie