Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inflace ve střední Evropě opět ožívá. Do konce roku vzroste nad cílové hodnoty centrálních bank

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Poslední údaje dokazují, že ve střední Evropě opět dochází k růstu inflace. Po zveřejnění posledních údajů za duben, kdy inflace rostla v Česku, Polsku i Maďarsku, analytici z Allianz Trade očekávají, že inflace poroste po zbytek letošního roku a zvýší se nad cílové hodnoty centrálních bank. Dle prognózy by celková hodnota inflace za rok 2024 měla dosáhnout 3,7 % v Česku, 4,6 % v Polsku a 4,8 % v Maďarsku.

Pokles celkové inflace spotřebitelských cen v celé střední a východní Evropě byl v uplynulém roce větší, než se očekávalo, a to především v důsledku silných vlivů srovnávací základny, konkrétně rychlého oslabení cen potravin a energií poté, co od roku 2022 do začátku roku 2023 naopak prudce vzrostly. Poslední údaje za duben však ukazují oživení inflace v Česku (2,9 % meziročně, březen 2,0 %), Polsku (2,4 %, březen 2,0) a Maďarsku (3,7 %, březen 3,6 %). Za tímto obratem stál především výraznější růst cen potravin. Navíc v Polsku k němu přispělo znovuzavedení vyšší DPH. V Polsku a Česku ještě hrály roli také vyšší ceny pohonných hmot, které odrážely nedávný růst světových cen ropy.

„Do budoucna očekáváme, že celková inflace v Česku (3,7 % meziročně v prosinci) Polsku (4,6 %) a Maďarsku (4,8 %) se do konce roku 2024 opět zvýší nad cílové hodnoty centrální banky. V roce 2025 by se měla inflace postupně zmírňovat a vracet se do horní poloviny cílových pásem. Výjimku představuje Rumunsko, kde by to mohlo trvat až do začátku roku 2026,“ uvádí Dalibor Trojek, ředitel české pobočky Allianz Trade.

Růst inflace by měl mít důležitý vliv na monetární politiku jednotlivých států, která bude vzhledem k inflačnímu výhledu více opatrná. Centrální banky budou pravděpodobně udržovat reálné úrokové sazby v kladných hodnotách. „Kromě výše uvedeného očekávaného růstu inflace existuje řada dalších indikátorů pro obezřetnou měnovou politiku v regionu střední a východní Evropy v nadcházejících čtvrtletích – včetně očekávání mírnějšího cyklu uvolňování měnové politiky ze strany amerického Fedu a možná i Evropské centrální banky, nejistoty ohledně cen ropy v důsledku pokračující krize na Blízkém východě, jakož i silného růstu mezd a uvolněné fiskální politiky v Polsku, Maďarsku a například i v Rumunsku. V Česku jsou tyto obavy méně výrazné. Ukazatele ekonomické aktivity za první čtvrtletí navíc naznačují lepší vyhlídky růstu tažené domácí poptávkou (zejména v sektoru služeb), což znamená, že v letošním roce může být zapotřebí méně měnových stimulů,“ vysvětluje Dalibor Trojek.

V této souvislosti analýza Allianz Trade očekává, že Polská centrální banka, která cyklus uvolňování měnové politiky ve střední a východní Evropě zahájila v září a říjnu loňského roku dvěma sníženími sazeb, ponechá svou základní úrokovou sazbu beze změny na úrovni 5,75 % až do třetího čtvrtletí 2024, po němž bude následovat možné snížení o 25 bazických bodů ve čtvrtém čtvrtletí, kdy skončí opětovný růst inflace. Česko snížilo během posledních šesti měsíců svou základní úrokovou sazbu celkem o 175 bazických bodů, ale očekává se, že cyklus uvolňování zpomalí dalším kumulativním snížením o 100 bazických bodů na 4,25 % na konci roku 2024. Cyklus uvolňování měnové politiky v Maďarsku byl dosud nejrazantnější, když od října 2023 došlo k sedmi snížením sazeb o celkem 525 bazických bodů. Cyklus uvolňování se však již v dubnu zpomalil. Příští týden se očekává další snížení o 50 bazických bodů a poté do konce roku dalších pět snížení o 25 bazických bodů, takže sazba na konci roku by měla dosáhnout přibližně 6 %.

„V roce 2025 předpokládáme další mírné snižování sazeb v celém regionu, zhruba v souladu s klesající inflací, ale úrokové sazby budou na konci příštího roku pravděpodobně stále vyšší než před pandemií,“ uzavírá Dalibor Trojek.

Témata:  inflace ekonomika Evropa

Aktuálně se děje

21. června 2024 10:11

17. června 2024 9:56

14. června 2024 16:04

Vláda chce do vesmíru poslat českého astronauta, za 1,5 miliardy korun. Přitom říká, že veřejné finance jsou v rozvratu

Téměř po půl století Česko zřejmě vyšle do vesmíru svého člověka. Po Vladimíru Remkovi se má stát druhým Čechem v kosmu armádní stíhací pilot Aleš Svoboda. Nabídku na uskutečnění nákladné cesty dostala vláda už minulý rok. Tehdy však odmítla. Podle nynějších slov ministra dopravy Martina Kupky se více než miliardová investice mnohonásobně vrátí.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy